Příspěvky

Zobrazují se příspěvky z březen, 2010

O mé nespavosti a českém zdravotnictví

Stárnu. Nespím, každý týden chodím k nějakému lékaři a polykám několik druhů pilulek, mimojiné na tu nespavost. Mám sklerózu, takže je polykat zapomínám. A konečně jediné téma, o kterém jsem schopná hovořit (v tomto případě se rozepsat) je můj vlastní zdravotní stav, případně stav českého zdravotnictví... :) Léta jsem se lékařským ordinacím vyhýbala a chodila jen na zdravotní prohlídky nařízené zaměstnavatelem a proto, když jsem asi před měsíce chtěla navštívit svou lékařku, otázala se mě zdravotní sestra hned po pozdravu, jestli si jdu zase vypůjčit svou zdravotní kartu (rozumějte prázdné desky nadepsané mým jménem). Podivila se tomu, že tentokrát nikoliv. A od té doby k nim chodím co týden a stejně si se mnou neví rady. Na první stížnost, že nespím, se lékařka trochu zdráhala předepsat mi hypnotikum. Na podruhé, když jsem nedobře spala už skoro měsíc, mi krabičku čítající deset pilulek předepsala. Jak jsem se bála tu první pilulku spolknout, zvlášť poté co jsem si o preparátu hezky p

Nepřemýšlím. Nefantazíruji.

Protestuji. Vyhlašuji stávku. Nejenže prezident vetoval novelu, která snižuje zdanění zaměstnaneckých výhod, což se mi nelíbí, ale navíc se můj blog stále jmenuje Slečna Lenka přemýšlí a fantazíruje , což nějak neodpovídá realitě. Po obojím se nějak slehla zem či co. Nepřemýšlím. Nefantazíruji. Takhle by to fakt nešlo. Podotýkám, že nefantazíruji, přestože se na mě dnes docela hezky usmál sám anděl. Troufám si říct, že mě ale o mnoho víc potěšil milý úsměv Katky z Penny Marketu , zvlášť když jsem za celý můj nákup zaplatila pouhých dvacet korun! :) On totiž celý můj nákup čítal pouze dvě avokáda... :D Snad je ten dnešní den další známkou toho, že s jarem bude líp, že se zbavím stále ještě doznívající virózy a že zase začnu přemýšlet a především fantazírovat! ;)

Festival světla

Obrázek
Když jsem si u Nessie prohlížela fotky z Lyonského festivalu světla , byla jsem unešená a zároveň bych se nebyla bývala nadála, že něco podobného (o něco skromnějšího) uvidím na vlastní oči. Jen náhodou jsem narazila na informaci o konání Jizerského festivalu světla a náhoda to byla velmi šťastná! Velmi povedená akce... Jablonec nad Nisou i jablonečtí zaskvěli se v barvách... A proč všichni vzhlíží k nebi? Vyletěli na něj lampiony... A pak zaplály ohně... Hezkou podívanou v podobě ohňové show vystřídala neuvěřitelně snová laser show (oboje made in poland , prosím), jeden snímek za všechny: Další fotky si můžete prohlédnout v galerii , ale bohužel jsou to jen fotky, jejichž atmosféra je tak nějak polovičatá a asi si nebudete připadat jak já včera - potopená v oceánu barev, kterýžto pocit byl umocněn hudebním doprovodem světelné show. Úžasné! Velkolepé! Tak nějak teď bude jaro začínat každým rokem doufám... :)

Jako podle fakt dobrého scénáře...

Obrázek
Zmiňovala jsem se o filmu Má mě rád, nemá mě rád ; v pondělí jsem ho shlédla poprvé, včera podruhé - ještě nikdy se mi nestalo, že bych měla potřebu tentýž film shlédnout během pár dní dvakrát, ale tenhle jsem prostě musela vidět znovu. Viděla jsem se v něm. A vyděsila mě podobnost neutěšeného stavu zeleně u mě doma s tím u filmové hrdinky, ty pohledy na jejího vysněného a její touhy a představy... prostě všechno a hlavně to, jak to vnímal ten muž. Asi jsem také erotomanka... :) Před půl rokem se tady na blogu pod článkem objevil komentář , že jsem psychopatka, respektive že můj blog náhodné návštěvnici připomněl filmy o psychopatkách. Trochu se mě to dotklo, protože jsem žádné bláznovství ve své byť bláznivé, ale ryzí zamilovanosti do omamně snového anděla nepozorovala, ale dnes už bych nad tím přemýšlela jinak, respektive vzhledem k těm všem okolnostem nad tím přemýšlím jinak. Říkám si, jak bláhové byly všechny ty mé sny, kterým jsem věřila a pro které jsem snad i žila, ale hned si

Má mě rád, nemá mě rád (A la folie... pas du tout)

Obrázek
Doteď jsem si myslela, že erotoman je sexuálně posedlou osobou, ale označení erotomanie skrývá i jiný význam: jde o bludnou představu a její projevy, jedinec postižený erotomanií je přesvědčen, že je intenzivně milován někým jiným - toto přesvědčení je však mylné a objektivně nepodložené ( zdroj ) Ne že bych řešila, zda se mě tento problém týká ( I když i to je na pováženou! Neříkal mi tu kdysi někdo v souvislosti s posedlostí panem andělem, že jsem psychopatka? :D ), ale shlédla jsem francouzský film Má mě rád, nemá mě rád ( CSFD ) V první polovině snímku si myslíte, že sledujete romantický film - to když je příběh podáván ze strany studentky Angeliky. V polovině nastává zvrat a tentýž příběh shlédnete znovu, tentokrát pohledem kardiologa Loïca - druhá půlka je thriller. Ze zasněně zamilované a ve společnou budoucnost se ženatým lékařem doufající Angeliky se stává psychopatka. Erotomanka. "Žiju v jiném světě, mimo realitu. Žiju ve světě, v němž mě Loïc miluje, chrání mě a je s

Jako Bridget Jonesová

Obrázek
Bridget Jonesová byla vždy mou oblíbenou hrdinkou - vlastním obě knihy i oba filmy na DVD a jsem zvědavá na ten třetí - ale najednou se mi zdá, že toho s ním mám čím dál tím víc společného - snad jen že nekouřím a nepiju, ale jinak? Příští rok mi bude třicet, hledání ideálního chlapa je mou životní náplní, i když možná ten můj je nejideálnější, tvary mám víc než kulatější... a k tomu všemu jsem teď začala mít intenzivní pocit, že jednou umřu sama a budu nalezena až za tři týdny ohlodaná od vlčáka. Fakt mi není dobře, o čemž svědčí už jen ten fakt, že jsem byla u lékařky. Z postele skoro nevylézám (a závidím tak Bridget její krásné obrázkové pyžamko), nic nejím, přestože mám hlad a tak ráda bych si dala alespoň kousek čokolády, ale už vím, že by mi po ní bylo ještě hůř, občas spím (to je mi totiž nejlíp), jinak se nudím, ale hlavně mám šílený pocit, že jsem strašně opuštěná... asi proto ta myšlenka na vlčáky. Za normálních okolností si single bydlení nemůžu vynachválit, i když mi občas

Hudební (dis)harmonie

Obrázek
Minimálně v amerických filmech, ale možná i ve skutečnosti mají páry svůj song - písničku, která jim připomíná nějaké jejich poprvé. První rande, první společný tanec, první milování. První schůzku s pumpařem jsem měla u přehrady, tango mě učil (a nenaučil) tančit na sněhu a sexuálně sbližovat jsme se začali pod modřínem, pak pod olší a následovala možná bříza... nemáme žádnou písničku! Ono by to v našem případě vlastně ani nebylo možné. Nejsem totiž ani schopná pojmenovat ty hudební styly, které vyznává, natož abych v nich našla zalíbení... má rád rock, funk, smooth jazz; chtěla jsem, aby Vám o tom napsal on sám ( skoro jsem doufala, že to bude první z článků "na slovíčko z pumpařem" ), ale bohužel nám to psaní nějak nešlo. Navíc, jak říkám, já bych tomu stejně nerozuměla - stejně jako nevím, co se skrývá za slovy smooth jazz ... možná je to ta směsice zvuků, která se občas line z jeho repráků a které hudbu nepřipomínají ani vzdáleně. Ne mně. Ale to bude asi tím, že tomu ne