Zažít něco (s)nového!

Koprovka s vejcem, chlupatý knedlíky s houbama, smaženou cibulkou a špenátem, pečený brambory s tvarohem, hrachová kaše s volským okem, těstoviny na mnoho způsobů, fazolovej guláš, bryndzový halušky (s restovanými žampiony namísto slaniny) a taky nespočet polévek; mnoho výborných pokrmů se dá uvařit bez masa. Vegetariáni vědí, masožravci, kteří se rozhodnou se masa vzdát po dobu předvelikonočního postního období, mohou trochu tápat... Já nad půstem přemýšlela už dva tři roky zpět, protože předkové byli bez pochyb moudří a věděli dobře, co a proč dělají, navíc byli v souladu s přírodou mnohem více než my. Nejenže neměli tropické ovoce, ale dokonce ani rajčata v lednu a jahody v únoru! Touhle dobou jim zbývaly brambory, obiloviny, zelí, nějaká kořenová zelenina a možná i jablko. Masových hodů si užili v období mezi Vánocema a Masopustem, na čerstvém oleji, než podlehl rychlé zkáze, usmažili koblihy... a přišel půst, období, kdyby dali tělu odpočinout a nabrat sílu na další sezónu. Žijeme...

Valentýn se blíží; někdo ho ignoruje, někdo má někoho, s kým si ho může užít, a někdo jiný bude mít depku, protože i ty kůly v plotě proti němu mají prima parťáky. Pro tyhle všechny je tu jednoduchý recept na brownies! Na malý pekáček 15 x 25 cm postačí pár surovin: 100 g hořké čokolády 50 g másla 2 vejce 75 g třtinového cukru 2 lžíce kakaa Čokoláda s máslem se rozpustí ve vodní lázni. Žloutek s cukrem se zamíchá a přidá se k němu čokoláda s máslem a kakao a nakonec sníh z bílků. A peče se to ve formě vyložené pečícím papírem, na 180 stupňů, 15 minut, ani o chvíli dýl, aby se to nepropeklo. To. Samo. To samo! Zde na obrázku jsou v čokoládovém koláčku ještě slané kešu (mňam!) a sušenka s mléčným krémem (neptejte se!).

Občas se mi stane, že stojím v obchodě u regálu s čokoládami, vyberu si, vezmu si a zase ji vrátím! Ale nikdy jsem nepřemýšlela nad tím, co se může stát, když mám podobnou uvědomělou chvilku. Tu čokoládu si může koupit někdo jiný a pak se můžou dít věci! Koupí ji Petr, když se vrací z práce domů. Naštěstí mu starší dcera připomněla, že mají dnes s manželkou výročí patnácti let od svatby. Vyhne se tak mnoha výčitkám a bude ho čekat pouze jediná: "Jenom čokoláda?" Koupí ji Anna a, když k ní přijedou vnoučata, společně si ji dají. Malé Elišce se barevný obal od čokolády natolik zalíbí, že se rozhodne, že bude obaly od čokolád sbírat. Za dvacet let bude mít největší sbírku v republice. Koupí ji Alena jako malou pozornost pro dcerčinu učitelku. Ta ale čokoládu nejí, tak ji donese zubařce, až půjde na preventivní prohlídku. Preventivně. Zubařka dá čokoládu do skříňky k ostatním čokoládám a mletým kafím; občas něco z toho někomu dá, občas to, co už je prošlé, vyhazuje. Koupí ji Kare...

Taky vás s přicházejícím podzimem přepadají čím dál tím častěji chutě na něco dobrého? Mě pořád! Zvlášť když na mě recepty na sladké dobrůtky z internetu skoro samy vyskakují!!! Ty, které mě zaujmou, si ukládám do oblíbených položek v prohlížečí a mám jich tam už fakt hodně. Pro vaši inspiraci vybírám patnáctku nejlákavějších. Magický koláč čokoládový Magický koláč vanilkový Obrácený jablkový koláč s pudinkovým krémem Křupavé citronové čtverečky Křehký borůvkový koláč Sernik Fitnes tvarohový zebra dortík Bábovka s povidly Bánánovo-čokoládová bábovka Čokoládovo-čokoládový čokodort Banánový dort s čokoládovou ganachí Čokoládový chlebíček Staročecký trdelník Nepečený banánovo-tvarohový dezert Nepečený lávový dortík s karamelem Tak který připavíte a pozvete mě na něj? ;)

Poslední dobou u mě frčí muffiny. Jsou ideální, když chcete upéct něco sladkého v malém objemu. Pouze sedm buchet jste ještě nikdy nepekli, že? Pro mě to byla vůbec premiéra, co se buchet týká. Na klasické v pekáči pečené bych se asi ani neodvážila, ale když jsem objevila recept na buchty pečené v muffinových formičkách, zajásala jsem! A napekla. V těchto designových silikonových šálcích . Suroviny na 12 kusů: 280 g hladké mouky 1 lžíce sušeného droždí 125 g moučkového cukru špetka soli 2 vejce 280 ml mléka 6 lžic rozpuštěného másla náplň (povidla, tvaroh či mák) Veškeré ingredience smícháme (sušené droždí budiž pochváleno!) a necháme hodinku kynout. Následně lžící plníme do formiček: na dno těsto, poté náplň (v mém případě lžička povidel) a navrch zase těsto. A pečeme slabou půlhodinku při 180 °C (rozumějte do zezlátnutí a pro jistotu ještě vyzkoušíme špejlí). Z poloviční dávky mi vyšlo 7 buchet, které jsou na obrázku níže. V hrníčcích to buchtičkám skutečně sluší. A hlavně byly fakt ...

Upekla jsem čokoládový koláček s kokosovými kuličkami - tedy upekla jsem dva, protože jeden byl málo :) - hodně jsem ho rozdala, ale trochu zbylo i na mě. K podobným dobrůtkám mám ráda čaj. Jenže takový čaj, když ho připravíte, je pěkně horký. A koláček už leží na talířku... Vydržíte to? Vydržíte dívat se na moučník a čekat, až vystydne čaj? Popálíte si o horký čaj občas pusu? Nebo sníte to, co máte na talířku, a čaj dopíjíte později jako já? :) A to bych tak moc chtěla koláček zapíjet čajem... Nic proti tomuto vynálezu, ale asi je to s tím čajem trošku nedomyšlené. Neměl by být méně horký? :D

Nedávno jsem vás i sebe nabádala k občasnému opuštění komfortní zóny a tehdy jsem napsala, že když ne do něčeho většího, půjdu určitě do toho jít nakoupit a koupit jen to, co nikdy předtím. Ten úkol jsem si udělala ještě těžším; rozhodla jsem se přinést přesně patnáct věcí a šla jsem pro ně do supermarketu v malém okresním městě (rozumějte do nijak zvlášť zásobeného Tesca). Poslední dvě tři věci, které si do nákupního košíku ještě vhodím, jsem vybírala (ne)skutečně dlouho... myslím, že jsem začínala vypadat podezřele, když jsem poněkolikáté procházela mezi týmiž regály... :D Co v košíku nakonec skončilo a jak mi to chutnalo? ciabatta fitness - lepší než obyčejná bílá houska, vláčnější a osemínkovaná, ale za 11,90?! tesco ovocný čaj s příchutí tropického ovoce - zaujal mě žlutou krabičkou s vyobrazenými kousky ananasu, citrónu a pomeranče a skutečně tak chutná, citrusy dominují a ananas tu chuť příjemně dokresluje, ovocný čaj jak má být! fruity lentilky - ani moc fruity, ani moc len...

Jednoho dne mi učaroval pan anděl a od té doby jsem se stala tak trochu posedlá nejen jím, ale vším s andělskou tématikou. Tímto bych Ti, milý Ježíšku, chtěla říct, že jsem celý rok byla moc hodná a přála bych si k Vánocům stříbrný řetízek a na něm zavěšená dvě andělská křídla... :))) Než mi ale Ježíšek snad splní toto přání, udělalo mi radost poštovnézdarma.cz a zaslalo k recenzi tato krásná vykrajovátka ve tvaru andělských křídel ! A abych je otestovala, napekla jsem o víkendu skořicové sušenky... Sada obsahuje dva páry andělských křídel, která jsou jednoduše tvarovaná, jedny o délce cca 7 cm a druhé necelých 6 cm. Napadá vás, co všechno byste s nimi chtěli zkusit vytvořit? Určitě by se daly použít nejen na klasické vykrajování z těsta, ale třeba i na vykrajování marcipánových ozdob nebo i na vykrajování ze sýra či šunky pro případ nějakého slavnostnějšího studeného slaného pohoštění. Úplně vidím ten andělský chlebíček, který bude mít spodní vrstvu křídel ze šunčičky a vrchní - men...

To, jakým směrem se hýbe ručička na váze, záleží hodně na tom, co jíme. Pokud chceme, aby nabrala směr k menším číslům, stojí nás to většinou mnoho odříkání. Musíme si odpustit čokolády, smetanové zmrzliny, tučné sýry, tučná masa, salámy, smažená jídla či dortíky. Znám málo lidí, kteří většinu z toho nemají rádi, a jsou to lidé nudní a takoví nemastní-neslaní. Taková být nechci a tak i přes dietu, či spíš nastolené zdravé stravování, se kterým mi velmi pomáhá vytvářet si jídelníčky přes kalorickétabulky.cz , si občas dovolím zhřešit. Radost mi úplně nedělá, když se tak stává neuváženě a impulzivně (a že se to stává! :( ), ale když si ten kousek čokolády nebo oblíbený sýr předem naplánuju (a omezím se v jiných jídlech) a těším se na něj, to je jiná! :) Sice upéct si k obědu kus bůčku znamená večeřet odtučněný tvaroh, ale ten bůček za to stojí! :) Představte si docela libový kousek, nakrájený asi na centimetrové plátky, zasypaný pikantním grilovacím kořením a do křupava vypečený v troubě...

(z knihy Vaříme manžela zdravě, chutně a hospodárně) Tento recept je ideální pro příležitost, kdy vám přichází projevit účast na skutečnosti, že váš muž je nezvěstný, jeho bývalá milenka či jeho matinka. Jejich příchod je možné očekávat a tak si palce můžete naložit předem a v okamžiku jejich návštěvy budou řádně uleželé. Připravte si: 2 ks manželových palců 2 lžíce oleje 2 stroužky česneku 2 chilli papričky sůl Palce vykostěte, nakrájejte na kolečka a naložte do marinády připravené z oleje, nakrájených chilli papriček a česneku. Před podáváním krátce orestujte, připravte si výmluvu, proč vy si nedáte (smutek, dieta...) a ještě horké servírujte. Zatímco milenka či tchýně konzumuje a chválí, pomyslete si jen: "Ty krávo!" inspirováno knihou Dokonalá chuť aneb Jak sníst svého manžela , na kterou jsem velmi zvědavá

To už je dávno, když jsem tu psala o tom, že bych ráda ochutnala šneky - jakože hlemýždě, abysme si rozuměli - tu je ten sáhodlouhý článek o tom, jak dostat šneky z trávy na talíř . A stejně tak jako sáhodlouhé o tom bylo psaní, sáhodlouhá by byla i příprava. Takže když jsem v letáku z Lidlu hlemýždě po burgundsku našla, nebylo nic jednoduššího než si je koupit... Můj muž mi zakázal o tom vůbec mluvit (stejně jako nesmím mluvit o finských flaeskesvaer - rozumějte škvařených vepřových kužích, které jsem v Lidlu kupovala, když měli skandinávský týden, a na kterých jsem si fakt pochutnala), všichni mi říkali, že se mnou šneky jíst nebudou a já jsem si zakázala hlemýždě vůbec představovat. Nad roštěnkou si přece taky nepředstavujeme krávu, že? Tam by nás to ani nenapadlo... tak proč v případě hlemýždě? :) Koupila jsem je mražené, dvanáct kousků za osm pětek. Při surfování po internetu jsem usoudila, že je to docela dobrá cena, zvlášť vezmu-li v potaz čemu všemu jsem byla ušetřena, chtěl...

Letošní listopad je z pochopitelných důvodů měsícem vzpomínek. Sice média příliš nesleduji, ale už jsem si toho všimla i já. Vzpomíná se v rádiu i tisku. Na dobu socialismu a komunistického režimu, kterému u nás přesně před dvaceti lety zbývalo jen několik málo dní. Bylo mi tehdy osm. Takže těch vzpomínek nemám mnoho a pouze takových dětských. Vzpomínání na léta osmdesátá už tu bylo - tady - možná se pamatujete. Narazila jsem na pár dalších zajímavých odkazů... Socialistický obchodní dům na iDNES - úžasná nostalgie, zboží z dob dávno minulých rozdělené přesně tak, jak to v tehdejších obchoďácích bylo. Ne na všechno se pamatuji a jakmile jsem narazila na něco v minulosti důvěrně známého, byla to milá cesta časem zpět. Zkuste a uvidíte. Retro sladkosti plné nostalgie , Cuketkovy Sladké hříchy mládí a hlavně úžasné poklady v diskuzi pod článkem. Dovolím si zmínit, jaké mňamky chybí mně a na co jsem já osobně při čtení vzpomínala. Nezapomenutelné mandarinkové pitíčko . V kelímku jako od...

Nahlédněme zase trochu pod pokličku francouzským hospodyním, respektive koukněme se na české televizní kuchaře, jak vaří po francouzsku (minulý výběr televizních receptů zde ). Dnes to bude o cibuli. Tu má doma opravdu každý... a dá se z ní udělat třeba parádní koláč. Nevěříte? A samozřejmě bez cibule by nebyla ani cibulačka... zde se můžete kouknout, jak ji vaří pan Babica. Pravidelně, když začnu psát o francouzské kuchyni, vždycky skončím u šneků ... a aby to dnes nebylo pouze o cibuli, tak si to neodpustím ani dnes a pravděpodobně si to ani do budoucna odpustit nehodlám, pokud je konečně neochutnám. Že nevěříte, že můžou chutnat? Vydržte do konce epizody z názvem ... a šneka sníš? , ve které tým Kuchařské pohotovostí sestavil celé hlemýždí menu. Bon appétit!

Můj otec mi pravidelně nosí letáky ze supermarketů a já je bez prohlédnutí pravidelně hazím mezi papír na topení, ale dnes jsem se do toho jednoho začetla hned, jak jsem přišla domů... francouzská kuchyně v Lidlu . To, co hledám - hlemýždě , které bych chtěla ochutnat a jejichž dobu sběru už jsem asi zmeškala (navíc bych asi neměla odvahu vařit ty živé tvorečky) - však v Lidlu mít nebudou, ale vybrala bych si, to ano. Kozí sýr, svatojakubské mušle, oblíbenou mousse au chocolat a nebo crème brûlée... Zrovna předevčírem psala Hanka na svém blogu o crème brûlée , který si přivezla z Francie. Doporučuje ho Hanka, doporučuji ho i já... jen si ho nevozím z Francie, ale kupuji ho v Tescu (v normálním malém Tescu, Hani)... crème brûlée i mousse au chocolat. Crème brûlée mám již vyzkoušený a byl famózní! S křupavým karamelem na vršku... mňam! Nemůžu Vám tu chuť vylíčit, protože se mi sbíhají sliny, tak Vás pošlu buď do Tesca nebo od příštího čtvrtka do Lidlu... a nakupujte a vařte a vychutnáve...

Jak se přípravy francouzské kuchyně zhostili v mých oblíbených cooking show ? Bohužel jediné video z těch, které jsem pro Vás vybrala a které jde vložit do článku, je příprava Ratatouille v Babicových dobrotách. Kritizovaný Jiří Babica neumí správně ani vyslovit název pokrmu a neustále ho pojmenovává "ratatule" (pokračování jedné z kritik si můžete přečíst v závěru tohoto článku Reflexu ), ale stejně se na něj hezky dívá, jak vaří: Poněkud zdařileji francouzskou kuchyni prezentovala Česká televize ve svých pořadech. Celé menu sestavila pro paní Noru Kuchařská pohotovost v díle nazvaném Francouzské variace . Uvidíte, jak se připravuje soufflé a to hned dvakrát. Jako předkrm sýrové soufflé (soufflé au fromage) z kozího sýra a jako zákusek čokoládové soufflé (soufflé au chocolat) s pomerančem. Jako předkrm jsou Nořiným hostům servírovány také bretaňské ústřice (les huîtres de Bretagne). A jak šéfkuchář sám říká, jako u nás se jí svíčková, tak ve Francii je to kohoutek na vín...

Ve svém věku - za pár měsíců to bude 28 let - stále neumím uvařít svíčkovou. Vcelku úspěšně bez toho žiju, takže nevidím důvod, proč to měnit... jen můj "osobní milovník svíčkové" má smůlu, musí si ji buď dát u maminky nebo v práci k obědu. Pokud by došlo na to, že by ji jednou vyžadoval ode mě, bude mi s touto záležitostí muset pomoct, jako když jsme spolu pekli vánoční cukroví... překvapivě výsledek se nepodobal tomu, co vzniklo, když pejsek s kočičkou pekli dort. Asi bysme nakonec zvládli i tu svíčkovou. Nikdy jsem se mamince nepletla do vaření, tudíž od ní ani nepochytila žádný základ poctivé české kuchyně. Zato jsem vždy s oblibou sledovala televizní pořady o vaření a podle toho také vařím... něco nakrájím, poházím s tím po pánvi a je s toho jakási směs (třeba dnes k obědu byla cuketová)... něco nakrájím, pohazím s tím po pánvi, zamíchám do toho uvařené těstoviny, bohatě zasypu sýrem a je z toho italská specialita... něco nakrájím, zamíchám to v hrnci, zasypu trochou hla...

Tak že bychom si zase uvařili nějakou francouzskou specialitu? Chuť ochutnat tradičně kulinářsky upravené hlemýždě by u mně byla, třeba zapečené s bylinkovým máslem - po burgundsku... ale odvaha do jejich přípravy? Teoreticky jsem to nastudovala... je to levnější, než jít do obchodu koupit půl kila hovězího. Můžete použít materiál, který dá Vaše zahrada, případně i ta sousedova. A dokonce je to ještě snažší, než třeba s mrkví - o tu se totiž musíte starat, okopávat a zalévat, než ji půjdete sklízet. Hlemýžď se zaopatří a vykrmí do konzumovatelné velikosti zcela sám. Jen narozdíl od mrkve oplývá schopností pohybu, takže musíte dobře hledat! Ale je to kompenzováno tím, že šneci jsou prý nejchutnější, když se nasbírají na jaře - to je výhodné, než Vám vyroste mrkev, už víte, co si domů ze zahrady odnést... Když nasbíráte potřebné množství - že by jen jednoho na ochutnávku? - umístíte je doma do krabice, nejlépe nějaké dřevěné bedýnky samozřejmě s víkem, aby se Vám oběd nerozutekl, ale tak...

Jo já vím, o cibulačce už tu řeč byla, ale já teď chci mluvit o polévce, která se opravdu jmenuje francouzská... Ne frankfurtská. Francouzská! Že Vám to nic neříká? No tak to jste v supermarketu asi nikdy nestáli u regálu s polévkami v sáčku. Že to do této rubriky nepatří? No, myslím, že možná ne... ale tak proč tedy všichni výrobci dehydratovaných polévek takto nazývají vývar s těstovinovými mušličkami a pidi masovými knedličky? To máte Vitana, Krorr, Maggi... všichni nabízí francouzskou polévku... v magickém pytlíku, ze kterého jako zázrakem vykouzlíte během čtvrt hodiny polévku, která se však s největší pravděpodobností vůbec nebude podobat tomu, jak ji uvařil výrobce a zvěčnil na obalu. A protože mě zajímalo, co kromě jména, to má společného s Francií - zkoušela jsem to hledat na různých českých i francouzských serverech o vaření a vůbec nic jsem nenašla. Chtěla jsem recept, abych zítra v poledne mohla servírovat originální "soupe française", ale vůbec jsem v hledání neby...

Tak vzhledem k tomu, že cibulačka je většinou prezentována jako francouzská, tak asi původem bude z Francie... takže jako přílohu to bude chtít čerstvou křupavou bagetu :) Než poběžíte do obchodu pro bagetu, čtěte dál, ať víte, jaké suroviny ještě doplnit (množství asi na 2 větší porce): 3 větší cibule olej 2-3 lžíce hladké mouky bujónovou kostku sůl a pepř vodu sýr Originální receptury dodávají ještě bílé víno, ale není třeba, je dobrá i bez něj. Dle originální receptury se také ve finále polévka zapéká v troubě, ale vydrželi byste čekat, když už máte hlad? :) To, co vařím v mé kuchyni, musí být jednoduché a rychlé a, když není, tak si to prostě zjednoduším... přidejte komentář, kdyby se Vám to zdálo nejedlé, jak to vařím já... V hrnci o objemu jednoho litru, rozpálíte trochu oleje a zesklovatíte na něm cibuli pokrájenou na tenké plátky - kolečka nebo půlkolečka, jestli zvládnete trojúhelníčky, tak máte můj obdiv :) Když cibulka zesklovatí, zaprášíte moukou a chvilku osmažíte. Pak už ...