Zažít něco (s)nového!

Už si ani nevzpomenu, co bylo tím impulzem, že jsem se před Vánoci vrátila k háčkování, každopádně začínala jsem zlehka - dvounohým králíkem , kterého jsem přibalila asi do dvou vánočních balíčků - protože už je to pět let , co jsem se učila háčkovat, takže jsem si to znovu musela zažít. Vzniklo ještě několik barevných králíků, pak jsem návod mírně modifikovala a udělala nějaké podobné kočky, do toho jsem zvládla několik čelenek, ale v mánii se to zvrhlo až v okamžiku, kdy se ke mně s háčkováním přidala i kamarádka... vzájemně jsme si vyráběly medvědy, občas nějaký přívěsek, podšálek... hecovaly jsme jedna druhou. V okamžiku, kdy Léňa měla narozeniny, vyslovila přání, že by chtěla háčkovaného pštrosa, a poslala si i model , který si vyhlédla. Nemám problém háčkovat bez návodu. Naopak, bez návodu vznikají originály a teprve pak si připadám jako stoprocentní autorka. Léňa chtěla pštrosa, vzniklo z toho však něco mnohem lepšího... pštrosí kuře v životní velikosti... :D Ne, to není ono. Pš