Emoce z nuly na sto: zčistajasna
Nerozumím tomu... teda důvody jsou mi relativně jasné, je to stejné jako loni s jeřábníkem, pro nedostatek jakýchkoliv jiných vjemů způsobujících holčičí emoce mi stačí velmi málo, abych propadla kouzlu muže. S loňským májovým jeřábníkem jsem nemusela ani promluvit, stačilo pár úsměvů, zamávání a legrácek z kabiny jeřábu a byl pro mě tím jediným na světě! V hlavě se mi odehrálo úplně všechno. Několikrát. A od včerejšího večera se mi to začíná dít zase. Chci zase všechno! A to se jen jeden pán zeptal, co chci přivést z pracovní cesty. Kdy se mě nějaký muž zeptal naposledy na něco podobného? píšu hloupý článek na blog, abych si to sama srovnala v hlavě, a tečou mi u toho slzy jak hrachy Nerozumím tomu... těm emocím; v jednu chvíli jsem šťastná, hned nato asi až zoufalá. Ten pán už mi toho totiž sliboval mnoho a vždycky to, po čem jsem toužila. Když to začnu psát, budu brečet o to víc. Sedačková lanovka, večeře, návštěva, snickersky, políbení pod třešní, výlet do Hor, opékání špekáčků, j