Zažít něco (s)nového!

Nemám tomu chlapovi co vytknout. Vlastně se vůbec nic nestalo... Jenže se nestalo ani nic z toho, o čem před spaním sním. Ano, spíš než jeho, je to moje chyba, že mám všechny ty sny a že si to neumím srovnat v hlavě... Ale když on ve mně v minulosti vzbouzel naděje! Nebo jsem to všechno zase špatně chápala... Vím, že znáte vysvětlení toho všeho. Kolikrát jsem vám tu ta dvě slova sama podsouvala... mýtoman a erotomanka ... Ale to já jen tak říkám; sama sobě si namlouvám, že v podstatě jsme oba dva normální! :D Vždyť na tom nic není, že se mi ten chlap líbí (už skoro pět let) líbí, ne? :D Asi ne... Ale když já si prostě neumím pomoct... Takže... to nemá řešení!

Nadšeně jsem se na tu lahev vrhla; protože byla zašpuntovaná, čekala jsem, že uvnitř bude dopis. Ale nebyl. Přimělo mě to tedy alespoň k myšlence psát mému idolovi, ale proti proudu by taková lahev asi špatně plavala! :) Tak nic... Přesto přesně takhle může vypadat snad nejlepší zážitek týdne. Ta chvilka naděje...

S jarem, které už o sobě dává velmi příjemně vědět, se začínají objevovat, jakoby doteď byly schované pod posledními zbytky špinavého sněhu, záležitosti, které mě tíží. Možná už to tu omílám příliš dlouho, ale je to tu zas. Potřebuju chlapa, vedle kterého se budu cítit jako žena. Potřebuju ho právě o to víc, že je jaro. A nese to s sebou mnoho dalších menších potřeb: nemám co na sebe, nechci už usínat každý večer sama, dala bych cokoliv za vášnivé objetí a, když ne nic jiného, chci mít o chlapovi s velkým ch alespoň sen ! Sen, že se vše, po čem toužím, stane skutečností... Marně jsem hledala slova pro to, abych mému muži, který není můj muž, vysvětlila ono cítit se ženou . Snad jsem to před mnoha lety zažívala i s ním, ale již dlouho je mi ten pocit vzácný. A přitom myslím, že ho ženě může dát i muž, který není jejím partnerem, stačí, když je milým gentlemanem; samozřejmě čím intimnější vztah spolu ti dva mají, tím propracovanější důkazy ženství jí muž může dávat, ale jinak to začíná z

... a které vám budou zatraceně chybět, pokud jste je jednou zakusili, stejně jako mně. S mým mužem, který není můj muž a nežijeme spolu, už nemáme společné pracoviště, takže už se mi asi nikde nepovede: každé ráno se s ním sejít - bylo by to jiné, kdybychom spolu žili, ale třináct let jsme existovali takhle... nebo po společně strávené noci se nemuset loučit (to už je ale tak dávno!) mít přítele ve spíše nepřátelském prostředí - měla jsem i svou nejoblíbenější kolegyni mzdovou účetní Janičku , ale ani ta už tam není, takže si budu muset najít někoho jiného... (a někdo mě napadá! ;) ) přežít s ním všechny nepříjemné záležitosti v podobě bezpečnostních školení či rádoby slavnostních obědů nacházet u něj pochopení stran (ne)spokojenosti se zaměstnavatelem či kolegy - ne že by vás partner pracující jinde neposlouchal, ale to pochopení nebude kvůli neznalosti prostředí nikdy takové... chápat situace, o kterých vypráví on mít osm hodin denně poblíž ochrannou náruč; i ta objetí, která

Snad nikdy jsem si neužila zimu tak jako tu letošní a nemyslela jsem si, že to někdy řeknu, ale nechci ještě jaro! Ne že bych se na něj netěšila, těším, ale přála bych si ještě alespoň malou tečku za zimou. Chtěla bych vzít lyže a jet do Hor. Chtěla bych tam jet za ním. Za panem barevnějším. Za krásným Romanem. Ne, já jsem si nenechala vzít ten sen! A zase si představuju společně strávený závěr zimy, který by byl příslibem něčeho (s)nového na nadcházející jaro. A už nechci, aby to byl jen sen, i kdyby to mělo trvat jen krátce, i kdyby to mělo skončit špatně... Jenže jak to udělat, aby se sen stal skutečností? Vždyť je to už víc než čtyři a půl roku, co se mi ten chlap zalíbil... a skoro rok, co jsem jeho kouzlu propadla znovu a naplno. Intenzivně jsem si představovala jeho společnost, už když jsem se loni vystavovala v plavkách slunečním paprskům. Později jsem snila o tom, že budeme na nějakém větrném kopci dělat akrobatické kousky s draky. A teď je to tady znovu. Chci s ním lyžovat. J

"Zelené, vy jste nové nebo už použité?" "No, úplně nový nejsme, ale že bysme toho moc zažily, to se taky říct nedá. Určitě nás toho ještě hodně čeká! Ale vy budete asi nový, že jo? Nikdy jsme vás tu neviděly..." "Ano, my jsme nové. Však vidíte, jak moc dobře vypadáme, ne?" "No jo, jste takový nesepraný..." "Pche, neseprané! Na tu červenou barvičku a na ty kraječky se podívejte!" "A nejste ňáký nafoukaný? Tady na tý šňůře jsme si vždycky všichni byli rovní!" "Jenže představte si, co nás čeká..." "No a? My jsme byly dneska lyžovat a to tedy vy asi nikdy nepůjdete!" "Lyžovat... to nás stejně vůbec neláká. Raději se budeme vystavovat na odiv." "To jediný umíte. Vy jste jen na koukání, ale my jsme funkční!" "Ale my jsme také funkční. Víte, co se bude dít, až si nás Lenka oblékne?" "Někdo vás z ní svlíkne a hodí někam do kouta? To se fakt máte na co těšit..." "To je vá