Co chce, když nic nechce?
Po čtvrt roce, co jsme se neviděli, se zeptal, jestli už se mi zahojily modřiny a škrábance, které mi udělal jeho vlčák. Asi ten čas vnímá jinak, než já... asi ho nebolela všechna ta odmítnutí plynule následující všechny jeho sliby během léta. Stejné je to i na podzim, jen výmluvy jsou jiné. V létě neměl čas, protože pracoval. Teď absolvoval plánovanou operaci, je v rekonvalescenci a, proč jsem ho nemohla dosud vidět, vlastně ani nevím. Asi už jsem se naučila existovat v módu, že to co slíbí, nikdy neplatí a já už to ani neřeším... ... a že za to můžu já, protože přijet navštívit maroda a psa po práci ve čtyři je už moc pozdě. Pes má v pět večerku! Než nastoupil do nemocnice, zase jsme chvíli nebyli v kontaktu. Poslední slib, že se uvidíme, že se ještě domluvíme, prostě jen tak vyšuměl. Ale ideální nekonfliktní žena nezapomene a před zákrokem mu napíše, ať mu to dobře dopadne. A on pak zase volá každý den. Jeden den jsem podle něj marná, že jsem za ním nešla do nemocnice, že mě to nena