Co chce, když nic nechce?

Po čtvrt roce, co jsme se neviděli, se zeptal, jestli už se mi zahojily modřiny a škrábance, které mi udělal jeho vlčák. Asi ten čas vnímá jinak, než já... asi ho nebolela všechna ta odmítnutí plynule následující všechny jeho sliby během léta.

Stejné je to i na podzim, jen výmluvy jsou jiné. V létě neměl čas, protože pracoval. Teď absolvoval plánovanou operaci, je v rekonvalescenci a, proč jsem ho nemohla dosud vidět, vlastně ani nevím. Asi už jsem se naučila existovat v módu, že to co slíbí, nikdy neplatí a já už to ani neřeším...

... a že za to můžu já, protože přijet navštívit maroda a psa po práci ve čtyři je už moc pozdě. Pes má v pět večerku!

Než nastoupil do nemocnice, zase jsme chvíli nebyli v kontaktu. Poslední slib, že se uvidíme, že se ještě domluvíme, prostě jen tak vyšuměl. Ale ideální nekonfliktní žena nezapomene a před zákrokem mu napíše, ať mu to dobře dopadne.

A on pak zase volá každý den. Jeden den jsem podle něj marná, že jsem za ním nešla do nemocnice, že mě to nenapadlo! Další den jen říká, jak strašně ho to bolí. A den na to, jak už se mu ulevilo... a zase slibuje, že se uvidíme, že se se mnou musí přijet aspoň trochu pomuckat, že mi koupí domácí salám, že byl protivnej a na nic neměl náladu kvůli bolavému koleni a že teď už bude všechno jinak. Cítím z něj chlast i po telefonu, nevěřím ničemu, ale dělá mi dobře i tahle chabá iluze čehosi. Asi týden volá fakt každý den, ale kýžené "přijeď" nikde.

Vůbec nevím, proč volá. Ptám se maximálně na stav kolena a na vlka. Žádná konfliktní a zakázaná témata. Ani nepoptávám osobní setkání, byť přesně to bych tolik chtěla... a jen ho nechávám vyprávět, co chce...

Doktora má ve městě, kde pracuju. Je marnej, že ho nenapadne, že bychom se mohli vidět, když tam jede! Ten den se jen ptá, kde je elektra. To, že mě jeho chování udivuje, mu samozřejmě neříkám; prostě to nechávám celé plynout podle něj a čekám, kdy zjistím, co je za tím.

A zároveň zase marně čekám, že mi dá vědět, jak dopadla kontrola, jak sliboval. A čekám, než se zase ozve, aby mi řekl, že rostou houby. Jestli bych nešla s ním, zase neřekne; a dál jen líčí přírodopisný dokument, který právě sleduje v televizi... malá pruhovaná prasátka...

Neviděli jsme se už skoro čtyři měsíce.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

V ničem něco

Zase

Jacques Prévert (do třetice) - Jak namalovat portrét ptáka