Zažít něco (s)nového!

zamávat si s protijedoucím řidičem na znamení díků jít po práci k vodě; snad podobné příležitosti ještě letos budou! koupit si nového draka (neodolala jsem, Gábi! :) ) vyřizovat pozdravy... ukázat někomu místo, které neznal udělat radost dárkem a sobě novou knihou :) prolenošit s novou knihou deštivý den (ale teď už by se zase mohlo vrátit sluníčko!)

Tahle hra, kterou jsem zahlédla u Vanilky , se mi líbí. Zcela sobecky tu teď rozházet pomyslné miliony. Rozhodně si je nejdřív musím dobře přepočítat! Jo, jo, jo. Je jich dost, aby mi to stačilo na slušné žití, aniž bych musela pracovat. Takže co nejdřív podám výpověď, abych na to utrácení měla dost času. A časem si najdu nějakou práci, která mě bude bavit víc... třeba zkusím napsat knihu... :) Další věcí, kterou je nutné vyřešit, je bydlení. Pryč z bytovky a od divných sousedů. Představovala bych si domeček se zahradou někde za městem. No spíš dům, protože v přízemí bych si přála mít alespoň desetimetrový bazén... ... a velkou knihovnu! Něco jako na obrázku, jen bych radši místo pohovky chtěla pohodlnou lenošku! ;) Ach, ta představa uvelebit se v měkoučké lenošce a listovat co chvíli v nové knize. Komu by se to nelíbilo?! Bazén, knihovna, prostorná obytná kuchyň, ložnice, na kterou si žádné zvláštní požadavky nekladu, barevně vydlaždičkovaná koupelna s velikou vanou a v podkroví nějak

užívat si toho, že je sousedka na dovolené... ten klid!!! zažít (pomíjivý) pocit, že je vše hotovo... zahrát si badmintonový a volejbalový mač dát si po práci spicha na "pláži" :) dostat příležitost a využít ji k tomu vnuknout někomu dobrou myšlenku... najít hned u cesty krásného křemeňáka! ;) slunit se, plavat, hrát si... ideální letní dny pokračují! P. S.: knížku doporučujeme a zvlášť koupíte-li si v Levných knihách ;)

dočkat se konce pracovní doby prvního dne po dovolené a jít si užít volné odpoledne zkoušet si sluneční brýle ze sedmdesátých, osmdesátých let :D být vyzvednuta v práci (muž mě vyzvedávat nemůže, když tam taky pracuje, takže skutečně vzácný okamžik!) vyhrát balíček cukrovinek :) přimluvit se za jednoho sympaťáka... rozdávat cukrovinky :) probudit se do slunného dne

Ne, není to poprvé, co započínám záchranou akci za "nebohého" kolegu, aniž by se mě tento o to prosil. Udělala jsem to mnohokrát a ne zcela nezištně. Vždy jsem naoplátku čekala alespoň vděk, případně něco víc. Něco víc třeba v podobě pozvání na kafe. Zachraňuju povětšinou muže! O té kavě, kterou nepiju, jsem si snila tehdá, když jsem se angažovala za pana anděla. Jak je to dávno a jak je to nezapomentulné! Do té záležitosti bych se nepletla, kdyby poškozeným nebyl velmi šarmantní chlap! Zdálo se, že jsem mu pomohla. Ani nevím, zda mi tehdy poděkoval. Asi jo, nebyla jsem úplně schopná to vnímat, jak jsem šla do kolen z těch jeho rozpačitých úsměvů, mužného vzezření a těch jeho očí!!! A znovu jsem si to zopakovala, když jsem byla tou jedinou, která mu šla oznámit, že vše, co se jako pomoc jemu stalo, se musí odestát... :/ To ovšem na začátku nemohl nikdo tušit. Dlouho se ta pomoc zdála jako úspěšná. A to jsem si o tom pozvání na kafe fakt snila. A zrovna v tomhle konkrétním pří

stát se sportovní fanynkou a sledovat olympijská klání v Londýně najít obálku s puk kódem a úspěšně odblokovat sim kartu dostat další pohlednici, tentokrát adresovanou "vážené slečně" :) probouzet se a znovu usínat a mezitím si nechat zdát sny rozhodnout se někomu jen tak udělat radost (to fakt miluju!) slunit se, plavat, slunit se a zase plavat... ☼ udělat ze sebe civilizovanou děvu a těšit se na překvapení dnů všedních... přijdou?

Kdyby to nebyla náhoda, že se olympiáda částečně kryje s mým termínem dovolené, měla bych ty své dva týdny volna počínaje slavnostním zahájením her. Takhle o ten druhý týden, kdy bych vstávala a usínala pozdě v noci u čt4, přijdu, a to teprve bude má oblíbená atletika! ;) Sama nejsem vůbec sportovně nadaná. Při hodinách tělocviku jsem dobíhala ne mezi posledními, ale poslední. Výmyk jsem neudělala, ani když mi zadek nad hrazdu tlačila učitelka za pomoci několika spolužaček, a za to mi bylo neustále vyhrožováno trojkou z tělocviku! Na ekonomce na mě tělocvikářka neustále řvala, ať nejsem laxní (asi nepochopila, že rychleji fakt běžet nemůžu) a jedničku z nenáviděného předmětu jsem dostala pouze v tom ročníku, kdy bylo na programu plavání. Ovšem sledovat všechny ty sporty to můžu! Jako malá jsem se dívala s otcem a zůstalo mi to... Teď právě začala dráhová cyklistika! O existenci tohoto sportu už jsem už také neměla nejmenší ponětí. Stejně jako jsem už strašně dlouho neviděla úžasné gymn