Zažít něco (s)nového!

zmrzlina ... spousta zmrzlin! :) první letošní koupání (chvilkové) opojení krásným Romanem koncert Szidi Tobias právě začínající dovolená Jsou to všechno maličkosti, ale jsou velkým příslibem toho, že podobných radostí bude zase jen a jen víc. Mé nejoblíbenější období právě začíná! :) Je to tak každý rok. I loni jsem na konci května měla dovolenou, i loni jsem touto dobou byla na Szidi , právě loni jsem touto dobou zase znovu propadla Romanovu kouzlu , snad jen tu plavkovou sezónu jsem započala dřív a, co se zmrzlin týká, byla jsem nucena si je odříkat. A následovalo kouzelné léto... Tak ať je to letošní taky takové! ;)

Poslední dobou u mě frčí muffiny. Jsou ideální, když chcete upéct něco sladkého v malém objemu. Pouze sedm buchet jste ještě nikdy nepekli, že? Pro mě to byla vůbec premiéra, co se buchet týká. Na klasické v pekáči pečené bych se asi ani neodvážila, ale když jsem objevila recept na buchty pečené v muffinových formičkách, zajásala jsem! A napekla. V těchto designových silikonových šálcích . Suroviny na 12 kusů: 280 g hladké mouky 1 lžíce sušeného droždí 125 g moučkového cukru špetka soli 2 vejce 280 ml mléka 6 lžic rozpuštěného másla náplň (povidla, tvaroh či mák) Veškeré ingredience smícháme (sušené droždí budiž pochváleno!) a necháme hodinku kynout. Následně lžící plníme do formiček: na dno těsto, poté náplň (v mém případě lžička povidel) a navrch zase těsto. A pečeme slabou půlhodinku při 180 °C (rozumějte do zezlátnutí a pro jistotu ještě vyzkoušíme špejlí). Z poloviční dávky mi vyšlo 7 buchet, které jsou na obrázku níže. V hrníčcích to buchtičkám skutečně sluší. A hlavně byly fakt

ukrást si pro sebe zase pár jeho úsměvů mít odvahu uvařit oběd a dovézt mu ho povědět mu všechno, o čem jen tajně sním být jím oblékána do jeho (stejnokrojového) svetru být jeho snem snídat společně v trávě dostat kytici lučních květin skočit mu do náruče a "vlát" nechat si vyprávět pohádku na dobrou noc usínat v jeho objetí být probuzena polibkem vymluvit se z práce a celé dopoledne se s ním válet v posteli nechat si jeho prstem malovat na nahá záda andělská křídla dostat krásný, rukou psaný milostný dopis ukazovat mu padající hvězdu a společně si přát #zažítněcosnového!

"Každý jsme anděl s jedním křídlem, abychom vzlétli, musíme se obejmout." Luciano de Carescendoa Pokud jsem si jednoho anděla nechala odlétnout ( melírová kráska mu dala křídla?! :o ) a s druhým to asi nedopadne jinak, nemám stále víc než jedno křídlo. A to bych tak moc chtěla zase létat! Ne že bych s tímto andělským přívěskem nějak daleko mohla doletět, přesto je moc hezký! :) Tyhle andělské motivy prostě miluju a něco podobného jsem si přála už dlouho, takže jsem si tento líbivý náhrdelník musela nechat poslat, abych ho okoukla a hlavně si udělala radost podobnou rozkošností. Přívěsek je zavěšen na jednoduchém řetízku o délce 45 cm, který v kontrastu s asi 4 cm dlouhým křídlem působí až příliš jemně, zapíná se klasickou bižuterní karabinkou. Zavěšené křidélko je realisticky detailně vypracováno. K dokonalosti mu snad chybí jen druhé do páru. Jako snad všechna "stříbrně barevná" bižu, kterou jsem z Asie obdržela, je i tato opuncována rádoby působivými čísly 925;

... a nemusí se jmenovat Roman. Může to být klidně Filip. Nebo Pišta Hufnágl. To, co napíšu, určitě neplatí na čerstvě zamilované. To jsme vůči našemu novému muži či klukovi nekritické. Mušky na něm začínáme objevovat až později. A jsou chvíle, kdy nás i ty malinkaté moušičky přivádějí k nepředstavitelnému šílenství. Co šílenství! K nepředstíratelné zuřivosti. Či ty citlivější a dočasně přecitlivělé v době, kdy je postihuje PMS, ke vzdychání a smutnění ... A v tu chvíli se může stát, že si vzpomeneme na nějakého našeho ex nebo na sympaťáka, kterého občas někde vídáme, a přistihneme se při myšlence, že s ním by se nám některá příkoří neděla nebo že s ním bychom mohly zažít něco (s)nového! A neříkejte mi, holčičky, že se vám toto nikdy neděje! Neříjte mi, že já jsem jediná, která má svého krásného Romana (a předtím pana anděla) a (v mém případě možná trochu nezdravě často vracející se) opojnou představu, jak bych se s ním měla a co bych s ním mohla prožít... Když mám zrovna racionáln