Zažít něco (s)nového!

Nechce se mi zítra do práce a s přibývajícím časem to pociťuji čím dál tím víc. Musím si udělat nějaký plán, jak to překonat. Ideální je plán "Těším se..." ... až si zítra vezmu nový tričenko se Snoopym ( Miluju Snoopyho! ) ... až mi přijdou knihy objednané z bookdepository.com (román a jedna holčičí komiksová!) ... až ve středu konečně zase začne svítit slunce (snad!) ... až se zase trochu ohřeje voda v lomě a zaplavuju si (doufám) ... až bude pátek odpoledne a začne víkend ( alespoň dva dny volna!) ... až půjdem do divadla na Román pro ženy (jen jsem neměla číst ty recenze) ... že bych mohla vyhrát ještě něco podobně úžasného a pak se na to těšit (aneb jak se dá díky jedné výhře zblbnout) ... až budu mít v září zase dovolenou (kéž by se mnou někdo jel aspoň na Slovensko, na moře si ani netroufám pomyslet, ale chtěla bych, třeba do Řecka) Na Vánoce se netěším. Je toho málo. Nutně bych potřebovala vymyslet víc věcí, na které bych se mohla těšit. Kde jsou mé stydlivé středy

Podle obrázků to vypadá jako by bylo celých čtrnáct dní hezky... :) A taky, že jsem čtrnáct dní strávila lezením v trávě... tak trochu... :))) Fotila jsem. Moc jsem nečetla. Moc jsem nepsala. Bohužel ani moc neplavala. Dost jsem spala - minimálně do půl deváté každé ráno... ;) Vůbec nevím, jak v pondělí ráno vstanu... :/

Věděla, co mu koupit k svátku. A věděla, kde to sehnat... Pohodlně se posadila k notebooku, dvakrát klikla na ikonu svého prohlížeče a do adresního řádku zadala kosile.cz. Zavrhla proužkové. Nelíbily se jí ani kostičkové. O jinak vzorovaných ani nemluvě! Jednobarevná bude ta pravá! To bude ovšem dilema... Oranžovou? Bílou? Zelenou? Zelinkavou? Černou? Fialovou? Šedou? Hnědou? Červenou? Žlutou? Oči ji z těch barev přecházely. Nad některými odstíny se pozastavovala... Růžovou pro chlapa? Váhala. Ale jen chvíli. Nakonec stejně vybrala světle modrou. Jako vždycky. V takové se do něj totiž tehdy zamilovala...

Jéééé! Co to tu roste? Pojďte se mnou blíž... ;) Slunečnice!!! :))) Jsem asi nejen frankofilka, ale i polofilka... Dovolenou trávím hledáním krásných polí a ten správný poznávací výlet není na barokní zámek či zříceninu středověkého hradu, ale na pole. Ale že mi to dalo práci to slunečnicové pole najít! :))) Jééé! A tady je žito! Teda pokud si ho nepletu s ječmenem... :D Jééééé! A tady rostou i vlčí máky!!! :))) Srdéčko Makové panenky by nad těmi šatečkami zaplesalo. A stejně tak i to moje! ;) Tak, políčko, ahoj a zase někdy! :)

Něžný kvítek v číchsi rukou. Potřebovala bych modela, který by měl hezké ruce jako tento a k tomu navíc trpělivost! Jednou jsem nad květinkou zmáčla spoušť a už letěla do trávy. Jako by mi někdy stačila jen jedna jediná fotka něčeho... Naštěstí je docela povedená... :) Nápad není můj, podobná (o něco lepší) fotka visívá na úvodní stránce na galerie.cz...

Lak na nehtech se mi olupuje, na chodidle mám rozmáznutou borůvku, která vůbec nejde smýt, nosím své nejoblíbenější mírně rozedřené tričko a všechno je mi to úplně jedno. Mám dovolenou. Je mi jedno i to, že předpověď počasí vypadá spíš jak na duben než na červenec. A je mi jedno už i to, že můj muž místo dovolené v termínu, který si on sám vybral, chodí do práce. Mé plány se mi zatím daří vcelku plnit... Čtu. Dočetla jsem Les petits secrets d'Emma , kterou jsem proložila novou a bohužel kratičkou evitovkou Příliš osobní známost , a dočkala se dvou happy endů (i když v případě slovenské hrdinky by se o tom chvíli dalo polemizovat), na který jsem už dlouho v nějaké knize měla chuť, ale furt četla ty své bez šťastných konců. V případě Emy byl ten konec opravdu prvoplánový a nijak zvlášť nepřekvapil, přesto mě to na chvilku tak příjemně naladilo. Mám vybraných dalších pár knížek ve francouzštině (fakt mě to baví a navíc to vychází levněji), ale teď jsem začala číst Pravdivý příběh lž

Kdybych byla rostlinou, byla bych leknínem! Jak jsem ve svém "Kdybych byla..." mohla napsat, že sedmikráskou?! :o Ty růžové šatečky by se mi tak moc líbily! A ta voda všude kolem! :)

Zpět k mému letnímu čtení , respektive zpět k mým "francouzským" knihám (vlastně vůbec francouzské nejsou, jen překlady z angličtiny, ve které bych si jinak já těžko něco přečetla!). Za prvé jsem nadšená, že jsem schopná cizojazyčnou knihu přečíst a mít z toho požitek, a za druhé přicházím z poznatkem, že to cizojazyčné čtení dává daleko větší prostor fantazii... nevím, jestli bych z nich v češtině byla tak nadšená! Les petits secrets d'Emma (Emina malá tajemství) je kniha, která mě baví, nad kterou se rozplývám a která mě rozněžňuje. Zatím jsem asi ve dvou třetinách a jsem zvědavá, jak se Emin příběh vyvine. Les petits secrets d'Emma je velmi výstižný název a moc se mi líbí ta červená obálka. Ta fialová, jež vychází z původní anglické, se mi nelíbí a její význam bych pochopila až kdesi v půli knihy, kde se objevuje krásné přirovnání k panáčkovi ve "sněžítku"... trochu pozdě. A ten název? Dokážete udržet tajemství? To je jak název nějaké psychologické pří

Miluju pole! Slunečnicová , obilná s vlčími máky a třeba i požatá . Makové mi loni uniklo, ale letos jsem tu krásu nezmeškala... Vyhlídla jsem si ho v pátek a věděla jsem, že se tam co nejdřív muvím vrátit. Dokud bude ještě alespoň trochu v květu. Počasí sice nic moc, nebe ani modré ani černé, aby tu krásu dokreslilo, ale i tak! Svěží zeleň, bílá a fialová... ... a všude blátivá červenice. Boty budu čistit ještě týden! Neklid zapřičiněný přiblížením se k makovému poli zmizel, hned jak jsem od pole zmizela já. Statečně jsem tam však vydržela docela dlouho a vyfotila přes sto obrázků. A byla bych tam doteď... Je to prostě krása! Možná jsem se od toho pole vracela v podezřele povznesené náladě... :D Miluju pole... :) A miluju máky. Tak třeba zase za měsíc, až budou makovičky zrát! ;)

Další várka mých krátkých, maximálně stočtyřicetiznakových storek publikovaných na twitter.com/historky a na facebooku . Příběhy čistě smyšlené, podobnost s realitou čistě náhodná... Zámecký park plný zamilovaných. Vodí se za ruce, s úsměvem si něco povídají. Krása pohledět! Hmmm... mohla bych si koupit alespoň zmrzlinu. Nežárlil jsem. I když byla mnohem mladší. I když jsem věděl, že se zajímá o jiné muže a oni o ni. Nikdy jsem nežárlil. Žárlit jsem asi měl. Zakoukal se do tří pih v jejím dekoltu. Toužil se jich dotýkat, líbat je. Dlouho to nutkání tajil, až jednou tu možnost měl a tak to udělal. Ráďa psal, jak se mu stýská. Koupila bych mu aspoň oplatky. Co jiného se vozí z lázní? Ale kde je sehnat tady na té chajdě uprostřed lesů?! Kdykoli ho vidí, tak má mobil u ucha. Kam asi furt volá? Ráno, v poledne, večer. Možná i v noci, ale to ona neví; v noci ho sledovat nemůže. "Když jsi mi říkala, že půjdem na labutě, tak jsem myslel, že na ty lítající..." "Ale miláčku, víš,

Slevové kupóny. Sto či sto dvacet pět korun sleva při nákupu nad pět set (dávají často v Tacco či na kolekci F&F v Tescu), dvacet pět procent sleva na libovolný výrobek z vašeho nákupu (nabízí občas v DM), korunová sleva na litr pohonných hmot (aktuální akce hypermarketů a čerpacích stanic Tesco). Slevové kupóny sbírám, vystřihuji, ty na netu objevené si tisknu a ty poslední jmenované jsem začala včera krást (!) a všechny je shromažďuji v peněžence. Asi trochu posedlost, měla bych se nad sebou zamyslet... Krom slevových kupónů mám v peněžence i řadu barevných plastových kartiček. Modrou Tesco clubcard, fialovou dm active beauty, červenou IKEA family, černou Marks & Spencer a barevnou Billa. Ze všech kouká také nějaká výhoda při nákupu. Možná taky nějakou zákaznickou kartu máte, ale máte jich tolik jako já? ;) Naštěstí se kartami a slevovými kupóny (zatím) necítím být ovlivněná. Když chci jít do Penny, jdu do Penny, když chci jít do Lidlu, jdu do Lidlu, když chci jít do Albertu,