30 krátkých storek (2)

Další várka mých krátkých, maximálně stočtyřicetiznakových storek publikovaných na twitter.com/historky a na facebooku. Příběhy čistě smyšlené, podobnost s realitou čistě náhodná...


  • Zámecký park plný zamilovaných. Vodí se za ruce, s úsměvem si něco povídají. Krása pohledět! Hmmm... mohla bych si koupit alespoň zmrzlinu.
  • Nežárlil jsem. I když byla mnohem mladší. I když jsem věděl, že se zajímá o jiné muže a oni o ni. Nikdy jsem nežárlil. Žárlit jsem asi měl.
  • Zakoukal se do tří pih v jejím dekoltu. Toužil se jich dotýkat, líbat je. Dlouho to nutkání tajil, až jednou tu možnost měl a tak to udělal.
  • Ráďa psal, jak se mu stýská. Koupila bych mu aspoň oplatky. Co jiného se vozí z lázní? Ale kde je sehnat tady na té chajdě uprostřed lesů?!
  • Kdykoli ho vidí, tak má mobil u ucha. Kam asi furt volá? Ráno, v poledne, večer. Možná i v noci, ale to ona neví; v noci ho sledovat nemůže.
"Když jsi mi říkala, že půjdem na labutě, tak jsem myslel, že na ty lítající..."
"Ale miláčku, víš, že se bojím výšek?!"
"A já zase vody!"

  • Zlodějka!! Já si ho tak opečovávám... nejdražší z mých klenotů... a ona si pak přijde a normálně ho šlohne! Můj sen!! A k tomu ten nejhezčí!
  • Zvláštní strom! Nerostou na něm jablka ani hrušky, ale chlapi. Zrají pomalu. Holky tam na ně chodí s česáčkem, takže občas nedozrají vůbec.
  • On plánoval společnou budoucnost. Vyřizoval stavební povolení, hypotéku, snil o dětech a velké zahradě. Ona plánovala najít si jiného muže.
  • Nabitej den! V devět pod třešní u Zůzy, v jedenáct u Emči a ve dvě u Pájiny. A večer čekám pod tou naší třešní; přijde Kuba a dáme pivko.
  • "Nechtěla bys k narozkám chladící podložku?" "Ne." "A nechtěla bys router?" "Ne." Rozhodl se tedy nic neriskovat a koupil jí externí disk.
  • Přestal jí před spaním vyprávět pohádky. Pak ji přestal líbat. Potom ztratil i zájem o sex. A začal se z něj zase stávat dobrý vypravěč.
  • Vyhlédl si v bazaru ojetou černou Fabii. Mohl by si ji vzít na splátky, kdyby holku nevzali na vysokou. Jinak by musel alimenty platit dál.

- Usmívejte se, slečno.
- Ach.
- Aspoň to zkuste!
- Ach.
- Copak?
- Ach.
- Rád bych si to poslechl, ale nedokreslím to, když se mi tu rozpláčete.
  • Když jí Jára přinesl k svátku jediný karafiát, měla pocit, že už ji nemá rád jako dřív. Ale Jára jen šetří; však ho o to často sama žádala.
  • Dnešní děti mají tolik možností, jak trávit volný čas, a je tolik jiných sportů než jen fotbal, ale to bych ty děti nesměla mít se Svobodou.
  • Stál, jen se díval a nic neříkal. Říkat nic nemusel, v jeho pohledu bylo všechno; maličký krůček kupředu však udělat mohl.
  • "Byla jsem opilá, ale pamatuju si všechno. Spali jsme spolu a bylo to docela dobrý... Udělám ti snídani. Ty pak vypadneš a zapomenem na to."
  • Při přípravách na večer - sexy šaty, šik účes, svěží vůně - nezapomněla ani na voděodolnou řasenku, jako by ta byla obranou proti slzám.

Soni, celou noc jsem nespala a premyslela. Vcera vecer, jak ses libala
s Markem,zapomenem na to.Stejne je to idiot. Cekam za rohem. P.

  • Sledujíc buchtu v troubě, zpozorovala svůj odraz v jejích dvířkách. Stárne, pod očima už má vrásky, ale ta buchta vypadá fakt skvěle!
  • Nudapláž. Nulová intimita. Ta zrzka s pihatou prdelkou je Iveta, nemůže mít děti a tři roky má přítele. Heteračka. Jinou chybu jsem nenašla.
  • Její profesní ambice? Netoužila po titulu, kariéře ani penězích. Pošťačka nebo servírka? Ne! Chtěla být jen důvodem k láskyplnému úsměvu.
  • Hledám ženu, malou štíhlou brunetu s bohatými vnady. Ztratila se mi mezi regály v oddělení drogerie a já tu zůstal s plným košem, bez peněz.
  • Klárka je mladá a krásná. Hodná, milá, chytrá, pozorná, zábavná, skromná a na nic si nehraje. Jedinou její chybou jsem já. Starý a ženatý.
  • Normálně jdi k ní, voe, a zeptej se třeba: "Slečno, mohl bych si pronajmout plakátovací plochu za vašimi očními víčky?"
  • Večer vymyslela jméno pro chlapečka a po ránu došlo i na jméno pro holčičku. Tadeáš a Líza. Krásný páreček by to byl, nebýt kousku latexu...
  • Byl pevně odhodlán, že ji konečně osloví. Je chlap; dal by to, kdyby zrovna komusi nenesla svatební koláče! Ani ho nenapadlo, že je dostala.
  • Devět měsíců po svatbě se Nele narodilo miminko. Devět měsíců od svatební noci, devět měsíců od bujarého rozlučkového večírku se svobodou.
  • Jako dům v běhu času: chlapecký internát, mládenecká ubikace, svobodárna. Opuštěná budova. Ruina. Přesně té se teď podobá její srdce nejvíc.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

V ničem něco

Zase

Jacques Prévert (do třetice) - Jak namalovat portrét ptáka