Zažít něco (s)nového!

Je to, o čem sníme, zároveň tím, co si přejeme, aby se splnilo? Za mě říkám: pouze z části. Jsou sny, které sice mám, ale když se nad nimi chvíli zamyslím, zjistím, že po jejich splnění vůbec netoužím... že by to s sebou neslo mnohem více starostí, než radostí... přitom to bezstarostné snění je tak slastné! Možná jsem srab. Jako zářný příklad mohu uvést starý dobrý sen o chlapovi s nejkrásnějším úsměvem a nejněžnějším pohledem. Dlouho jsem o něm snila, možná si to andělské období vzpomínáte, ale kdykoliv jsem se nad tím tehdy zamyslela, říkala jsem si, že o sblížení s ním vůbec netoužím. Sice měl a asi i má nejkrásnější úsměv a nejněžnější pohled v očích, ale zároveň měl a asi ještě má doma manželku. Stálo by mi to zato? Nestálo. Ovšem sen to byl krásný... Lze v ten pravý čas rozlišit, zda jde o přání nebo jen sen? Spíš ne... některé sny jsou totiž zároveň přáními. Jenže přání mají být tajná, aby se vyplnila! A já jich coby snů, respektive spíš krátkých úryvků ze snů vytroubila světu ...

Letní láska je pryč. Však bylo na čase, když nám příští týden oficiálně začíná podzim! :) Nesu to dobře, skoro bych řekla, že jsem si dnes ráno oddechla, když jsem si uvědomila, že jsou pryč ty vzdychací pocity, které ve mně pan gé ještě minulý týden evokoval. Však bylo na čase! Ne proto, že bude podzim, ale hlavně proto, že ztrácet čas sněním o někom, kdo má sice krásný kukuč, ale to je asi tak všechno, nemá smysl. Měsíc a půl mi trvalo, než jsem na to přišla... A jak jsem k tomu došla? Ne, nebylo to vědomé rozhodnutí... Mám v hlavě jiného! Pána pro podzim krásnější. Pána pro pátek třináctého šťastnější! Pana barevnějšího... Už zase! On totiž krom krásného kukuče a prošedivělých vlasů, je navíc ještě strašně milej!!! :))) Možná už jsem na podobné vzdychání stará, ale když já to tak prostě cítím... :) A on byl v pátek fakt milej!!! :))) Baví mě to tak a užívám si to. I to, že to je jen snění bez budoucnosti, které z minuty na minutu může být pryč, třeba proto, že bude nahrazeno jiným ...

Miluju léto a naopak v zimě trpím - nedostatkem sluníčka, tepla a zajímavého vyžití. Napadlo mě, že by bylo ideální, kdybychom si mohli svá oblíbená období uchovat na později. Teď právě je doba, kdy sušíme houby a zavařujeme švestky (hmmm, já teda ne) , tak proč bychom si do nějaké pěkné skleničky nemohli naložit i léto? Ale vážně! Není to můj nápad schovat si do nějaké hezké nádobky či krabičky spoustu papírků , na kterých jsou napsané věci, které nás potěší, a v případě potřeby si vždy jeden papírek vylovit. Někde jsem o tom četla, nápad se mi velmi líbil, ale v tu chvíli jsem neměla ponětí, co bych si na papírky napsala. Teď vím. Určitě bych měla potřebu uchovat si krásné letní okamžiky! Na zimu. Takhle nějak vypadalo mé letošní léto... samozřejmě se najde i pár osobnějších fotografií... :) A díky twitteru a instagramu mám rekonstrukci léta snažší! ;) Mimochodem občas je mi líto, že jsem twitter nezačala užívat dříve, neboť je to opravdu úžasný způsob, jakým lze zaznamenat prchavé...