Zažít něco (s)nového!

Tohle je moje cesta z práce.     Taková asi desetikilometrová procházka údolím. Ne, nechodím pěšky denně; ale na jaře jsem se rozhodla, že budu chodit jednou týdně, protože pěší turistika je jeden z mála druhů fyzické aktivity, do kterého se nemusím příliš nutit. A předsevzetí plním a skutečně jednou týdně jdu z práce pěšky... Část mé cesty z práce má i jméno. Riegrova stezka. Vede po lávce nad řekou...   ... i tunelem.   Sem tam něco roste...   ... a s postupujícím jarem se to tu pěkně zelená!   A když se chci posedět, jsou cestou i lavičky, třeba tahle na vyhlídce nad řekou.   Vzpomínáte na první fotku? Jak vidno, už pár týdnů chodím!   A příští týden půjdu zas!

Mám novou sukni! Mám novou sukni! Tralala tralala tralalalalaaaaa... Ta radost není způsobená jen tím, jak pěkná je, ale že jsem si ji sama ušila; takže mám originální sukni jakou nikdo ne! S jednorožci! :) Sluší jí to s kámoškama, že? Když chcete fakt originální sukni, v oděvním řetězci ji nekoupíte! Dají se koupit na designových trzích nebo na fleru nebo v menších e-shopech, moje oblíbená značka má i kamenné obchody, ale nějaké korunky to stojí. A já moc neumím utrácet prachy za hadry... takže nezbývalo než koupit látku a vytáhnout dávno zaprášený šicí stroj! Vzhledem k tomu, že se blíží léto, chtěla jsem nějakou světlou, ve které vyniknou opálené nohy, a takovou nějakou "něžnou". Tahle látka s jednorožci předčila mé představy! Ano, jsem trochu infantilní... :D ... ale ta látka je úplně boží! Jednorožčí roh se ztrácí v záplavě růžových a fialkových kvítků, a jednorožce si všimnete, až když začnete přemýšlet nad "tím černým"; to jsou přivřená jednorožčí víčka, za ...

Chcete vědět, co jsem si přála k narozeninám? Sukni. A chcete vědět, kolik sukní už doma mám? Na každý den v měsíci jednu! Fakt plus mínus... teda spíš jen to "plus" ... třicet!!! Elegantnější i sportovnější, originální vzory i jednobarevné, krátké i pár dlouhých, letní i zimní, rovné, půlkolové, ale nejvíc jsem si poslední dobou oblíbila balónové. Plus ještě nějaké šaty... Sukně jsem nosila vždycky, ale dřív jsem je střídala i s kalhotama; až časem jsem dospěla k tomu, že ten dvounohavicový kus oblečení není ani trochu ženský! Loni v zimě to bylo, když mi začalo téct do kozaček, šla jsem je reklamovat a asi v lednu jsem skončila bez nich a už nebylo možné nikde žádné sehnat... a bez nich jsem si sukni v tom období fakt obléknout nemohla. Do jara jsem nosila kalhoty a bylo mi líto, že nemám na sobě sukni aspoň někdy. Jen, co bylo venku počasí na baleríny, oblékla jsem se do sukní znovu a už jsem se ke kalhotům nevrátila. Ještě asi dvakrát, třikrát jsem si džíny na chvíli obl...