O kapesním nožíku a lidech
Omylem odjedeš s jeho kapesním nožíkem. Omluvíš se. Přemýšlíš i nad laškovnou zprávou, že si ještě rozmyslíš, co budeš za jeho navrácení chtít... to by ses před sedmi roky vůbec nerozpakovala napsat! Teď jsi tak zlomená, že si jen dovolíš vtípek ohledně výkupného v neoznačenejch bankovkách... Nepobavil ho, ale zdá se to být v pohodě, že nožík vrátíš, až se uvidíte, ale kdybys chtěla, můžeš ho poslat pépéelkou nebo přivézt, až pojedeš z výletu domů (ne, není to při cestě!). Zcela jasně dáš najevo, co si myslíš: "Kdybys řekl, že chceš vidět mě, tak přijedu, kvůli nožíku nepojedu." Jako žena nejsi asi schopná domyslet, co znamená nůž pro muže, takže nerozumíš hovoru po pár dnech, který začíná tím, že na víkend pracovně odjíždí, tónem jakože je mu to líto... Je mu líto, že se neuvidíte, jak jste si slibovali? ptáš se sama sebe, zatímco navenek nemáš žádnou emoci a vyčkáváš... Nožík! Jestli mu ho posleš poštou, když teda pojede pryč. Máš to k němu půl hodinu cesty, ale taky ten ča...