Zažít něco (s)nového!

Nechce se mi zítra do práce a s přibývajícím časem to pociťuji čím dál tím víc. Musím si udělat nějaký plán, jak to překonat. Ideální je plán "Těším se..." ... až si zítra vezmu nový tričenko se Snoopym ( Miluju Snoopyho! ) ... až mi přijdou knihy objednané z bookdepository.com (román a jedna holčičí komiksová!) ... až ve středu konečně zase začne svítit slunce (snad!) ... až se zase trochu ohřeje voda v lomě a zaplavuju si (doufám) ... až bude pátek odpoledne a začne víkend ( alespoň dva dny volna!) ... až půjdem do divadla na Román pro ženy (jen jsem neměla číst ty recenze) ... že bych mohla vyhrát ještě něco podobně úžasného a pak se na to těšit (aneb jak se dá díky jedné výhře zblbnout) ... až budu mít v září zase dovolenou (kéž by se mnou někdo jel aspoň na Slovensko, na moře si ani netroufám pomyslet, ale chtěla bych, třeba do Řecka) Na Vánoce se netěším. Je toho málo. Nutně bych potřebovala vymyslet víc věcí, na které bych se mohla těšit. Kde jsou mé stydlivé středy...

Podle obrázků to vypadá jako by bylo celých čtrnáct dní hezky... :) A taky, že jsem čtrnáct dní strávila lezením v trávě... tak trochu... :))) Fotila jsem. Moc jsem nečetla. Moc jsem nepsala. Bohužel ani moc neplavala. Dost jsem spala - minimálně do půl deváté každé ráno... ;) Vůbec nevím, jak v pondělí ráno vstanu... :/

Věděla, co mu koupit k svátku. A věděla, kde to sehnat... Pohodlně se posadila k notebooku, dvakrát klikla na ikonu svého prohlížeče a do adresního řádku zadala kosile.cz. Zavrhla proužkové. Nelíbily se jí ani kostičkové. O jinak vzorovaných ani nemluvě! Jednobarevná bude ta pravá! To bude ovšem dilema... Oranžovou? Bílou? Zelenou? Zelinkavou? Černou? Fialovou? Šedou? Hnědou? Červenou? Žlutou? Oči ji z těch barev přecházely. Nad některými odstíny se pozastavovala... Růžovou pro chlapa? Váhala. Ale jen chvíli. Nakonec stejně vybrala světle modrou. Jako vždycky. V takové se do něj totiž tehdy zamilovala...

Jéééé! Co to tu roste? Pojďte se mnou blíž... ;) Slunečnice!!! :))) Jsem asi nejen frankofilka, ale i polofilka... Dovolenou trávím hledáním krásných polí a ten správný poznávací výlet není na barokní zámek či zříceninu středověkého hradu, ale na pole. Ale že mi to dalo práci to slunečnicové pole najít! :))) Jééé! A tady je žito! Teda pokud si ho nepletu s ječmenem... :D Jééééé! A tady rostou i vlčí máky!!! :))) Srdéčko Makové panenky by nad těmi šatečkami zaplesalo. A stejně tak i to moje! ;) Tak, políčko, ahoj a zase někdy! :)

Něžný kvítek v číchsi rukou. Potřebovala bych modela, který by měl hezké ruce jako tento a k tomu navíc trpělivost! Jednou jsem nad květinkou zmáčla spoušť a už letěla do trávy. Jako by mi někdy stačila jen jedna jediná fotka něčeho... Naštěstí je docela povedená... :) Nápad není můj, podobná (o něco lepší) fotka visívá na úvodní stránce na galerie.cz...

Lak na nehtech se mi olupuje, na chodidle mám rozmáznutou borůvku, která vůbec nejde smýt, nosím své nejoblíbenější mírně rozedřené tričko a všechno je mi to úplně jedno. Mám dovolenou. Je mi jedno i to, že předpověď počasí vypadá spíš jak na duben než na červenec. A je mi jedno už i to, že můj muž místo dovolené v termínu, který si on sám vybral, chodí do práce. Mé plány se mi zatím daří vcelku plnit... Čtu. Dočetla jsem Les petits secrets d'Emma , kterou jsem proložila novou a bohužel kratičkou evitovkou Příliš osobní známost , a dočkala se dvou happy endů (i když v případě slovenské hrdinky by se o tom chvíli dalo polemizovat), na který jsem už dlouho v nějaké knize měla chuť, ale furt četla ty své bez šťastných konců. V případě Emy byl ten konec opravdu prvoplánový a nijak zvlášť nepřekvapil, přesto mě to na chvilku tak příjemně naladilo. Mám vybraných dalších pár knížek ve francouzštině (fakt mě to baví a navíc to vychází levněji), ale teď jsem začala číst Pravdivý příběh lž...

Kdybych byla rostlinou, byla bych leknínem! Jak jsem ve svém "Kdybych byla..." mohla napsat, že sedmikráskou?! :o Ty růžové šatečky by se mi tak moc líbily! A ta voda všude kolem! :)