Potřebuju chlapa! Nutně.

Určitě znáte nějakou už ne mladou nezadanou ženu, která dělá blbosti nepřiměřené jejímu věku - věci, které se ostatním zdají nepochopitelné, ať už je to cokoliv. A jestli neznáte žádnou ve svém okolí, tak určitě znáte Ivetu! A mě! ;)

Sice mám něco, co se tváří jako vztah, tak to se mnou zatím možná není tak vážné. Nebo se to jen tváří, jako že to není vážné? A platí i na mě ono známé "ta by potřebovala chlapa"?!



Ač tak trochu vypadá, tohle není pan cé. Tohle je Ďuro s Ajkou ze slovenského sitcomu Hoď svišťom - na csfd má tenhle seriál k mému údivu pouhých devatenáct procent, ale já mu dávám celých sto. A to nejen kvůli Ďurovi, který mi připomíná malého milého sympaťáka (až na tu výšku!), Sandře, se kterou mám mnoho společného, a tomu něčemu krásnému, co mezi nimi je. Ovšem o romantiku jde v seriálu jen okrajově. Tatry sú kruté!

Dlouho jsem tak dobrý sitcom neviděla! :)
Tak kdybyste měli pár volných dlouhých zimních večerů, Sviště coby nenáročnou zábavu doporučuju! ;)

Potřebovala! A nejlíp teď hned. Trošičku se zamilovat... klidně úplně bláznivě, kdyby to mělo nějakou odezvu a trochu to ukojilo mou citovou vyprahlost. Ta se poslední dobou projevuje čím dál tím víc...

Pana dé netuším ještě ani na obzoru, takže bych nepohrdla krásným úsměvem malého Cipíska. Cíleně jsem se jala ten úsměv vyhledávat, ale na jeho tváři už jsem ho dlouho neobjevila. Takže nejenže je malej, ale ztratil i to, čím si mě každý chlap získá...

Nepohrdla bych ani úsměvem pana barevnějšího, který touto schopností také disponuje, ale asi ne ve spojitosti se mnou. Ovšem i bez úsměvu bych jihla, kdyby u toho jak za mnou dnes běžel po dvoře nevolal "mladá paní" a čehosi si nežádal. Neodmítla jsem ho, ale ani jsem u toho neměla slabost v kolenou.

Na pana anděla mi nezbývá než vzpomínat, posílat mu hlasy do ankety řidič roku a doufat, že ho uvidím alespoň na fotce, až ten titul získá. A těch hlasů jsem mu poslala tolik, že ho určitě získá! :)

Vůči panu andělovi asi nebudu nikdy imunní!!!
Nezapomenutelný je, ale nijak zvlášť si nestýskám. Toužím znovu začít něco podobného jako s ním. A jsem tomu velmi otevřená...

Stačilo by, kdyby se někdo objevil. Nebo kdybych kluka, který sbírá šmouly, měla poblíž a mohla si užívat toho, že ani klukům mého věku není cizí býti gentlemanem. Na něm bych fakt byla schopná znovu ujet. A ujížděla bych i na nejhodnějším skladníkovi, kterému vydržím hledět do očí libovolně dlouho, kdyby se narodil tak o deset let později. Ujížděla bych asi i na klučíkovi, kdyby se narodil o deset patnáct let dříve, ale to bych zase nemohla být svědkem vzrušující podívané, jak se z něj v nějakých dvaceti začíná stávat chlap - mizí chlapecké rysy a objevují se dršnější mužné... ach...

Ne, zatím neblázním. A nebo jen trošku. A kdybych náhodou začala bláznit naplno, tak mám v domácí lékárničce ještě nějaký neurol! :)

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

V ničem něco

Zase

Jacques Prévert (do třetice) - Jak namalovat portrét ptáka