Zažít něco (s)nového!

Nerozhodnost je strašná vlastnost. Minulý víkend jsem se s nákupní poukázkou, kterou jsem dostala, vydala do jednoho obchodního centra čítajícího snad stovku obchodů. S přicházejícím jarem nebylo by špatné pořídit si nové botičky - ať už nějaké parádní či turistické, hodily by se mi obé. Mezi tou stovkou obchodů bylo i několik obuví. Že mám problém vybrat si jakékoliv boty a, když už se mi nějaké líbí, mají je maximálně v devětatřicítkách, takže odcházím s nepořízenou ( ovšem ve středu se mi už zadařilo!!! ), nepřekvapí už ani mého muže. Ale co teď s papírkem nesoucím logo centra a hodnotu tisíc korun? Že bych si koupila támhle ten zelený batoh? Ale vždyť mám doma batohy minimálně dva! Ale žádný tak krásně zelený! Že bych utratila tisícovku za knihy? To bych uměla. Ale doma jich mám tolik nepřečtěných, že už jsem kvůli tomu zase přestala chodit do knihovny, abych měla čas číst ty své! Ale mám už přece všechny Vieweghovy knihy krom té nejnovější, tak bych si ji možná měla pořídit, ne? A...

Nejen příroda , ale i já zde na blogu se opakuju. Každou chvíli nějaké radosti, něco o snech či o tom, jak je skvělé, když se svět směje. Ano, na světě je krásně, když se lidé usmívají... jen se na to podívejte... Jo! :) Určitě znáte řetězové hry typu "pošli jedny kalhotky a očekávej, že dostaneš pětatřicatery". Zkusme takto posílat úsměvy; nic nás to nestojí a ta radost, když se nám úsměvy vrátí, je neskutečná! Takže spolu s krátkým filmem, posílám Vám úsměv a nezapomeňte ho neprodleně poslat dál... :)

Jaro je tu a s ním i sezóna fotografování... chyběly Vám mé pohledy na světa krásy? :) Možná ne... Může se zdát, že se trochu opakuju ... ale to ne já... to příroda! ;) Začíná to sněženkami... ... a bledulkami. Ha ha, s těmihle se přilétnul vyfotit i nějaký brouček! :) Aby také ne! Je jaro, na nebi sluníčko a to prostě láká k mnohému. Sedmikráska vystavuje své okvětní lístky hřejivým paprskům... V trávě se modrají i jaterníky... ... a támhle je rozrazil, zvaný bouřka. Takže ne, že ho budete trhat! ;) A ze země vykouknul i krokus! I letos... Ano, příroda se fakt opakuje. Přesto si myslím, že jsou její počiny vždy originální a velmi krásné! ;)

naddělat si čtyři hodiny a těšit se, až si je zase vyberu (skutečně jediné, ale zato velmi milé pozitivum třinácti hodin v práci) budit se společně se světlem objevujícím se na obzoru přemýšlet na co asi myslel ten chlap, když psal na obálku pro mě sl. nebo pí Lenka Týdýdýdádýdá :) courat se za sluníčka po městě, občas nakouknout do nějakého obchodu a koupit si pár maličkostí (mimojiné další růžovoučký lak na nehty :) ) dostat po ránu úhledně zabalený balíček a v něm deset deka brusnického boku; ať žijí snídaňové dárečky! :))) číst si venku na sluníčku (momentálně Prostě spolu od Anny Gavaldy a čte se to samo) užít si výlet a s bolavýma nohama se posadit do autobusu a nechat se vézt k domovu

Ve třiceti letech zachutnalo mi kafe, zatím tedy jen mléčné a hodně oslazené ice coffee, které prodávají v krabičce nebo kelímku v každém supermarketu. Když si ho koupíte jednou dvakrát, nepřemýšlíte nad tím, ale když ho kupujete pravidelně, dojdete k závěru, že ta trocha mléka s cukrem a instantní kávou je docela drahá. I smíchala jsem jakýsi vzorek kávy z časopisu s horkou vodou, hnědou břečkou obarvila plnotučné mléko a osladila třtinovým cukrem... Už Neruda řešil "kam s ním?" ; asi neměl takovou šikovnou termosku jako já. Takovou reklamní víte? Je černá a a píše se na ni Shell Tellus, Shell Tonna, Shell Spirax nebo třeba Shell Omala . Kdybych ji nedostala, nikdy bych asi neměla potřebu si něco podobného pořídit; ale když ji mám, připadala jsem si ráno docela in , že si takhle jdu do práce se svou vlastní termoskou! Mé další vyprávění s termoskou zdánlivě nesouvisí, chtěla jsem jen říct, že každý takovou termosku mít nemusí, ale každý by měl mít svého Josku! Jasně, že ten...

dostat čokoládovou pomazánku v srdíčkovém kelímku; co na tom, že mám ráda jen arašídovou nugetu ( dokázala jsem se této poznámky zdržet! ), berme srdíčkovou pomazánku jako artefakt! :) smát se a smát se a smát se, úplně nahlas, tak, že člověk nemůže mluvit a cokoliv dalšího ho zase jen rozesměje potkat v supermarketu někoho známého (jednoho z chlapů, pro něž mám či mohla bych mít slabost, rozumějte toto byl konec mého dnešního nakupování! :D ) zaflirtovat si... hmmm... teda spíš být přivedena do rozpaků náznakem flirtu... asi tak ;) vyrazit na první jarní výlet; vyhrnout si nohavice, mikinu si uvázat kolem pasu a chodit jen v tričku s krátkým... fakt mi to už chybělo! :) vyhřívat se na sluníčku a přitom pokračovat v odkládání oblečení a obnažování se... došlo na tričko! ;) zajet (úspěšně!) velkým autem do malé garáže plné motorek P. S.: co na tom, že nám to dnes tak slušelo, když jsme se nakonec museli vzdát svých plánů, neb malé auto z garáže vůbec nevyjelo... no nic, vyrazíme příští ...

podrbat si (ne pomlouvat!) s někým, kdo spoustu věcí cítí stejně pokochat se čímsi úsměvem, byť nebyl určen právě nám; ovšem ta závist je nepěkná! udělat (si) radost květinou aneb dva pugéty za cenu jednoho :) představovat se do telefonu v práci pouze křestním jménem být mile překvapena reakcí na vlastní přiznání chyby zatápět třeba už naposledy tuhle zimu... pověsit na sušák poslední ze snad stovky vypraných ponožek

Milé ženy a dívky, slečny a paní, holky, holčičky i dámy, přijměte ode mě květinu u příležitosti mezinárodního dne žen... Být ženou si jistě zaslouží oslavu! A nejen dnes! ;) Být ženou znamená být tou křehčí, hezčí a citlivější polovinou lidstva. Být ženou znamená, že se díky líčidlům můžeme udělat ještě hezčí, že podpadky nás udělají vyšší a že v létě můžeme nosit krátké sukně a nikdo se na nás blbě nekouká, když si odhalíme nohy. Naopak. Být ženou znamená mít volbu mezi epilací a holením; že se nemusíme holit je spíše přežitek ve výhodách ženství, v sezóně těch krátkých sukýnek si na svou chlupatou genovou výbavu budeme spíše stěžovat a svému muži budeme holení pouze na tváři závidět. Být ženou znamená, že můžeme požádat o pomoc, zeptat se na cestu, že se nemusíme stydět za slzy (jen pozor na nudle tekoucí od nosu, to už moc žensky nevypadá! ;) ), že spoustu věcí můžeme svést na PMS a že nemusíme žít ve vztahu s těmi, jež PMS postihuje. Být ženou znamená mít alespoň na oko lepší spol...

otevřít příchozí SMS a přečíst si vzkaz od skoro zapomenuté (tuniské) lásky vymýt si hlavu v bazénu a pak si tam ve sprše umýt i vlasy a nemuset to dělat večer doma! :) (jestli máte krátký vlasy, tak to asi nepochopíte) přicvaknout magnetem na ledničku novou krásnou pohlednici od kamarádky uklidit si pracovní stůl a nabýt pocit, že je vše hotovo zjistit, že o mě měl starost, zatímco jsem hledala mikroténové sáčky po celém Kauflandu probudit se ve 4:44, chvíli přemýšlet, jestli vstát teď nebo až za půl hodiny a pak si uvědomit, že je sobota... naservírovat oběd z polotovaru a přijímat za něj chválu (ale když on ten kebab z Lidlu je fakt dobrej a navíc bezlepkovej a ty pečené brambůrky byly stoprocentně domácí a zelný salát i česnekový dip vlastnoručně připravený! ;) )

Proč vlastně nemám ráda zimu? Vždyť je to období, kdy je krajina přikryta nádhernou sněhovou peřinou, která přímo láká k radovánkám lyžařským a sáňkařským, o stavění sněhuláků a koulovačce nemluvě. Jenže s mými lyžařskými schopnosti dopadnu akorát tak jako minule, se zadkem zabořeným do hlubokého sněhu a nohama trčícíma vzhůru. Když se mi po hodné chvíli namáhavého úsilí povedlo dostat zadek nad lyže, abych se mohla postavit, lyže se mi rozjely zcela nesprávným směrem a ležela jsme v tom sněhu znovu. Víte jak se staví sněhulák, že? Uděláte kouličku a tak dlouho jí válíte ve sněhu, až je z ni koule. Jiný způsob jen ten můj, být koulí na lyžích, několikrát se vyválet ve sněhu a pak už jen shánět kamínky na knoflíky. Ne, k tomuhle opravdu vztah nemám... A nemám na to ani parťáka. Mít vedle sebe někoho, kdo by mě motivoval, třeba bych si k tomu vztah našla. Jenže můj parťák je demotivující. Zima ho nebaví a nemá zajem ani o alternativní program, který nabízím: mám permanentku do bazénu, v...