(ne)pravé Vánoce
Nemám ráda Vánoce.
Ano, toto není typické aprílové téma. Tedy nebylo by, pokud by apríl nebyl časem těch mých Vánoc! ;)
Jako dítě jsem samozřejmě měla ráda Vánoce: ten němý úžas nad tím, že Ježíšek přinesl stromeček, chvilka přemýšlení a pak pomalu... nebo radši rychle pod stromeček, podívat se, jestli nezapomněl ani na dárečky... (z toho už jsem vyrostla)
Ten pocit si jistě umíte představit, protože ho zažil snad každý. Já dnes...
Ne, Ježíšek nepřinesl stromeček a dáreček byl (pouze) v podobě dvou housek a ještě teplého uzeného. Svačinka na neplánovaný výlet spojený s úžasem, zrychleným krokem a netajenou radostí...
Byla jsem u rybníka! Teda v rybníce...
Kdybych to plánovala, určitě si vezmu deku, osušku a plavky, ale neměla jsem nic z toho.
Zato jsem s sebou měla muže, který mi říkal, že nemůžu lízt do tý studený vody. To že byla studená, vůbec nebyla pravda, možná by mu vadilo, že bych se u toho rybníka vysvlékla do naha. Nevím, každopádně dnes jsem chtěla být za hodnou holčičku (to znáte takový ty stavy po x letech vztahu, kdy si občas připadáte jako po dvaceti letech manželství, ale přitom je to naprosto úžasné, takže to nechcete kazit zbytečnými hloupostmi jako lézt v dubnu (nahá) do rybníka?), tak jsem tam byla jen po kolena...
Ale zítra si do práce balím všem nezbytné a jdu plavat!
Na tohle jsem se těšila celou zimu! :)
P. S.: A kdy zažíváte Vy druhé Vánoce?
Komentáře
Okomentovat