devatenácté okénko

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Frauen SURPRISE!

Věděla jsem, že to nemůže trvat věčně; věděla jsem, že je příliš optimistické nastavit si v autě jeho telefonní číslo na rychlou volbu, ale chtěla jsem tomu věřit; přemýšlela jsem nejednou, jestli mě to vůbec ještě dělá šťastnou, ale byl to můj letitý únik od reality - ta naděje, že můžu ještě něco prožít; vyhovovalo mi, že se pohybuju ve své komfortní zóně, takže jsem vůbec nečekala, jak moc mě to ještě může překvapit... Nestalo se vůbec nic, krom toho, že jsem nedopatřením odjela s jeho nožíkem, takže mi přišlo logické, že ho vrátím, jakmile se uvidíme. I on s tím souhlasil, ale pak se mu to rozleželo a chtěl ho vrátit hned, ale nedovolil mi mu ho osobně dovézt, což se mě dost dotklo... a na truc jsem ignorovala příkaz, ať ho pošlu poštou, však říkal, ať si ho nechám na památku, když je to problém.  Když "nožík není na místě", začínám dostávat zprávy, jak přišel o třicet let vzpomínek, ať si ho teda nechám... sbohem! Neměla jsem na to reagovat, ale ten pocit, jak mi křivdí,...
Další informace

(ne)malé radosti 52/52

Obrázek
mít "to" za sebou... (fakt nejsem milovnice Vánoc...) užít si "to" ještě jednou a navíc dostat dárek v podobě (ne jen jednoho) chlapa - splnilo se mi to! ;) nemuset pátý den ráno vstávat... nemuset pátý den vůbec nic... :) libovat si v počasí, které zimu vůbec nepřipomíná... zakončit rok uklizeným pracovním stolem a zrušit anonymní vkladní knížku (nepodstoupili-li jste to, nepochopíte...) mít před sebou další čtyři dny volna (kéž by také vyšlo něco z mých plánu!) zjistit, že oblíbená zpěvačka vydala nové album dokončit projekt... ;) P. S.: Přejeme Vám s méďou, ať je rok 2013 plný malých, větších i obrovských radostí! ;)
Další informace

Moment 40/52

Obrázek
Pátek, po práci, opět v Horách . Potřebovala jsem sem jet, hodit se do klidu, odkud mě zase vyvedl barevnější Roman, a urovnat si nějak v hlavě myšlenky; však už tomu říkám terapie Horama . Sluníčko, stoh slámy a ten výhled! Ale tentokrát to na mě moc nepůsobí... no co, zkusila jsem to... Vracím se přes park na náměstí, po pěšině proti mně jde chlap. Naše pohledy se střetnou, úsměv, který mi věnuje, mu vracím. Na to mi potřeje ještě "dobrý den", já mu potěšeně odpovídám i na to. Už se jen mineme a mně se částečně vrací ten hřejivý pocit, že Horalé jsou milí!
Další informace