Zažít něco (s)nového!

Moje lovestory, která vlastně vůbec žádnou lovestory ve skutečnosti není, je nejdelší snovou lovestory mého života. Uvědomila jsem si to nedávno, když jsem si přemýšlela nad tím, že v létě uplynulo pět let od okamžiku, kdy se mi barevnější Roman na první pohled zalíbil . Pět let! Nebylo to celou dobu tak, že bych na něj na chvíli nemohla zapomenout, občas to bylo takové příležitostné , ale to okouzlení jím tam celou tu dobu někde je. Začátkem léta jsem tu sice hlásala, že už si se sebou nenechám pohrávat , ale já to asi neumím... Brání mi v tom jeho milý úsměv, něžný pohled a to, jak mi říká Lenčí ! Jsou to jen takové maličkosti, ale působí na mě jako návnada. - Snadná kořist; těší mě. - Chtěla bych takových pomíjivých okamžiků víc. Vlastně bych chtěla, aby vůbec nebyly pomíjivé. Třeba taková představa milých lichotek, které by mi šeptal do ucha, zatímco by mě hladil po vlasech... Ale to je jen takový sen! Výplod mé asi choré mysli či příliš bujné fantazie a nebo další příznak mnoha p...

Taky vás s přicházejícím podzimem přepadají čím dál tím častěji chutě na něco dobrého? Mě pořád! Zvlášť když na mě recepty na sladké dobrůtky z internetu skoro samy vyskakují!!! Ty, které mě zaujmou, si ukládám do oblíbených položek v prohlížečí a mám jich tam už fakt hodně. Pro vaši inspiraci vybírám patnáctku nejlákavějších. Magický koláč čokoládový Magický koláč vanilkový Obrácený jablkový koláč s pudinkovým krémem Křupavé citronové čtverečky Křehký borůvkový koláč Sernik Fitnes tvarohový zebra dortík Bábovka s povidly Bánánovo-čokoládová bábovka Čokoládovo-čokoládový čokodort Banánový dort s čokoládovou ganachí Čokoládový chlebíček Staročecký trdelník Nepečený banánovo-tvarohový dezert Nepečený lávový dortík s karamelem Tak který připavíte a pozvete mě na něj? ;)

Ač to mám na Jizerku jen nějakých pětadvacet kilometrů, nikdy jsem tam nebyla. Tedy až do víkendu ne. A moc se mi tam líbilo, takže vás vezmu s sebou... chvíli si představujte, jak překonáváte převýšení 100 m (jakože fakt prďák!) ... a jsme na Bukovci! Cestou vyhlídka na Krkonoše (jakože Hory!), na Jizerky a nakonec pod sebou uvidíte osadu Jizerka... Jo, vypadá to tam přesně jako na všech obrázcích, které jsem kdy viděla... tady v popředí s Upolínovou loukou... na podzim bez upolínů... Ty domečky jsou jeden malebnější než druhý. Na fotce níže Panský dům. ... a o kousek dále ovečky! :) V pozadí vlevo meteorologická stanice, vpravo se nad osadou tyčí Bukovec. A jdeme k Safírovému potoku... ... a kdo bude mít štěstí, najde safír. Nebo iserín. Nebo prostě jen místo, kde se mu zalíbí! A tam někde na konci stezky mělo být rašeliniště. Nejsem si jistá, zda už je to ono... A nebo jsme měli jít ještě dál? No, klidně tam vyrazím znovu, výlet se mi fakt líbil. Vy sice máte tu výhodu, že vás z něj...

Kdo by neměl slabost pro plechové cedule? Jsou retro, jsou stylové, jsou originální a i přes svůj minimalizum dokaží pěkně osvěžit jakýkoliv interiér. A tím interiérem nemyslím garáž. Hodí se kamkoliv, nevyžadují žádný velký prostor, je možné je snadno připevnit a přesto se s nimi dají dělat kouzla... A kdyby vás náhodou přestaly bavit, snadno je přemístíte jinam. Já tu teď mám tuto prima plechovou ceduli zobrazující Eiffelovu věž , která mě zaujala svou divokou barevností, která s klasickým motivem překvapivě pěkně ladí. Co myslíte? Nejedná se o klasickou smaltovanou ceduli vyvedenou na silné kovové desce, materiál je spíše slabší, přesto však nepůsobí nikterak lacině. Řekla bych, že záleží na tom, jak šikovně ji instalujete... Takže: Kam s ní? Slušelo by jí to třeba na bílé zdi nad krbovkama... železo k železu prostě sedí! ... ale napadají mě i další místa. Barevně ladí i s mou červeno-zelenou koupelnou, kde by též osvěžila bílou zeď. No, a velkou bílou zeď mám i nad postelí, ale tam...