Zažít něco (s)nového!

Jsem už taková; nevydržím dlouho čekat. A stejně tak, jako jsem se vydala zakoupit Vieweghovu Biomanželku hned první den, co vyšla, chtěla jsem co nejdřív koupit i Svět mi je dlužný , v jehož případě je má netrpělivost snad ještě větší než u té Biomanželky . Možná si ještě vzpomínáte na mé nadšení z evitovek ... S nákupem Viewegha nebyl problém. Měli na něj velký plakát ve výloze a v knihkupectví byla Biomanželka snad na každém volném rohu. Eva Urbaníková asi tak moc nefrčí... Kniha vyšla minulý týden, tak jsem se pro ni v pátek vydala. Velké okresní město, velké knihkupectví - na mou otázku prodavačka bez váhání dojde k regálu a předčítá mi ze hřbetů knih: "Od Urbaníkové tu máme jen Všechno nebo nic , Stalo se mi všechno a Příběh pokračuje ." Totéž okresní město, další velké knihkupectví - opět se po knize ptám a prodavačka opět ví, kam se podívat a ukazuje mi tytéž knihy, co ta předchozí: "... ale ty už asi máte." Mám. Chybí mi Svět mi je dlužný ! A dnes jsem...

Sledujete-li můj twitter , možná jste již návod k použití muže prolistovali ve formě knížečky na storybird.com . Bohužel na blog knížečka vložit nejde, tak pro ty, co ji nečetli, ji tu mám ve formě videa za doprovodu francouzské zpěvačky Zazie. K návodu jistě mnozí a zvlášť muži mohou mít připomínky (doporučuji využít možnosti přidat komentář k článku! ;) ), ale kdo má smysl pro humor, snad pochopí... :))) A pro všechny kreativce ještě jednou odkaz na storybird.com  - úžasná stránka, na které můžete vytvářet a publikovat vlastní knížečky, stačí se jen nechat inspirovat mnoha krásnými obrázky a přidat vlastní originální příběh či text!

Deset, dvacet, třicet, čtyřicet, padesát, šedesát, sedmdesát, osmdesát, devadesát, sto. Pod šípkovou větví nikdo nesmí stát nebo nebudu hrát. Už jdu. Deset, dvacet, třicet, ostružina ve sněhu. Deset, dvacet, třicet, bolševník pod sněhem. Deset, dvacet, třicet, cosi jako kmín pod sněhem. Deset, dvacet, třicet, další uschlé okvětí neznámého jména pod sněhem. Deset, dvacet, třicet, šípky pod sněhem. Deset, dvacet, třicet, chrpa, která se zapomněla úplně schovat. A jestli se schoval ještě někdo další, najdeme ho na jaře!

... nebo mi vyprávěj pohádku, prosím, já budu jen poslouchat... Takový stav mě přepadl; nikdo, kdo by mi maloval beránky nebo vyprávěl pohádky, tu není, a k tomu všemu jsem si dnes cestou z práce uvědomila, že toho draka už letos fakt pouštět nepůjdu!!!  Ale aby to tu nebylo jako u naslouchající blogerky, tak alespoň další z letních obrázků pro potěchu oka...

Venku je pošmourno, a tak jsem si dovolila vybrat pár slunných obrázků z mého archivu... Těch barev! Nebeská modř, šeříková, jahodová červeň, trávová zeleň, pampelišková žluť... Šípkovorůžově růžová. Modráskově modrá. Kopretinově bílá. Ano, kopretinově bílá! Nikoliv sněhově!!! :)))

Když jsem byla malá, neexistovaly ještě DVD a naše rodina neměla ani videopřehrávač, takže pohádky jsem mohla sledovat, jen když zrovna běžely v televizi. A že jich tehdy také nevysílali tolik, co teď! Ale měli jsme doma promítačku a k ní několik pohádek, které se nikdy neobehrály, a pak také několik pohádkových audiokazet. Hurvínka, Lišku Bystroušku, Maxipsa Fíka, Šmouly a další pohádky... Velmi ráda jsem je jako malá poslouchala. Vůbec mi nevadilo, že nejenže jsem věděla, jak pohádky dopadnou, až páska dojde svého konce, ale že už jsem je znala slovo od slova. A teď jako bych se do těch let vrátila. Tedy ne, že bych poslouchala Josefa Dvořáka coby Maxipsa Fíka nebo Vlastimila Brodského coby Taťku Šmoulu - i když to by také nebylo úplně špatné! - konečně se mi ale dostalo času pustit si alespoň jednu audioknihu... Na mluvené slovo s možností si ho stáhnout jsem prvně narazila kdysi úplně náhodou. Tehdy jsem na internetu hledala Malého prince ve francouzštině, respektive pouhý psaný t...

Krásné narozeniny, milý blogu , dnes jsou Ti dva a je z Tebe adolescent. Puberťák. Asi už víc nedospěješ, když Tě mám pod kontrolou já, ale jistě to jsou skvělá léta - pro Tebe i pro mě. Děkuji za ty dva společné roky a doufám, že se i nadále budeme mít takhle rádi a bude nám spolu a s Tvými čtenáři stále stejně dobře... A Vám, milí čtenáři, těm, kteří ho čtou téměř od začátku, i těm novějším, mnohokrát děkuji za Vaše milé návštěvy zde, komentáře, které mi dělají radost, i podporu ve chvílích, kdy jsem ji zrovna potřebovala a nedostávalo se mi jí jinde. Mám Vás moc ráda! Ale Vy jste asi napnutí, jak dopadla narozeninová soutěž , že? Tak tedy... Tramtararááá!!! :) Pod dohledem ložnicového notáře byla vylosována následující šťastná čísla: S číslem tři soutěžila a krajkové náušničky vyhrává Gábi ! Blahopřeju, Gábinko! A šťastnou čtyřku má Hanka , ke které poputuje krajkový zápich! Gratulace i Tobě, Hani! Vítězky kontaktuji mailem, abych věděla, kam zasloužené výhry zaslat, a doufám, že ...