Věděla jsem, že to nemůže trvat věčně; věděla jsem, že je příliš optimistické nastavit si v autě jeho telefonní číslo na rychlou volbu, ale chtěla jsem tomu věřit; přemýšlela jsem nejednou, jestli mě to vůbec ještě dělá šťastnou, ale byl to můj letitý únik od reality - ta naděje, že můžu ještě něco prožít; vyhovovalo mi, že se pohybuju ve své komfortní zóně, takže jsem vůbec nečekala, jak moc mě to ještě může překvapit... Nestalo se vůbec nic, krom toho, že jsem nedopatřením odjela s jeho nožíkem, takže mi přišlo logické, že ho vrátím, jakmile se uvidíme. I on s tím souhlasil, ale pak se mu to rozleželo a chtěl ho vrátit hned, ale nedovolil mi mu ho osobně dovézt, což se mě dost dotklo... a na truc jsem ignorovala příkaz, ať ho pošlu poštou, však říkal, ať si ho nechám na památku, když je to problém. Když "nožík není na místě", začínám dostávat zprávy, jak přišel o třicet let vzpomínek, ať si ho teda nechám... sbohem! Neměla jsem na to reagovat, ale ten pocit, jak mi křivdí,...
V práci posloucháme Český rozhlas, protože žádná jiná rozumná stanice se tam nedá naladit. A v pátek (v ten pro mě úžasný den, o kterém jsem Vám psala předevčírem) tam hráli hitovku z let šedesátých... Pavel Novák - Pihovatá dívka V ten den jsem se ztotožňovala především s tou myšlenkou "Proč si mě nevšímá?" a snad proto mě písnička zaujala a už v tu chvíli jsem věděla, že si ji budu chtít dám sem na blog. Tahle "starší" hudba má prostě takové zvláštní kouzlo i po všech těch letech... a nebo naopak těmi léty získává to kouzlo? Jako muži? Určitě nejsem sama, kterou zajímají starší muži - asi je to osudové, jak už se vyjádřila BlackCat ve svém článku o věkových rozdílech. Souhlasím. Mou poslední láskou mně věkově přiměřenou byl Lukáš, mně bylo dvanáct nebo třináct, on byl o rok starší... úžasná platonická láska. A jak on se uměl červenat! ;) A pak? Pak už jen samí chlapi, žádní kluci! BlackCat ve svém článku řekla: " A jiní starší muži? Jen velmi silné platonic...
Koupila jsem si ji minulý víkend a šetřím si ji. Všechno, co mám ráda, si šetřím. Naštěstí tato nepodléhá zkáze jako třeba ten výborný domácí jahodový džem od mé sestry, který jsem si šetřila tak dlouho ( a na palačinky mazala kupovanou marmeládu ), až se do něj dala plíseň. Avšak kniha se zkazit nemůže, vlastně se nedá ani spotřebovat, i když nenasytně hltáme každé její slovo. Je možné dát si nášup a tím může kniha jen příjemně dozrát... po prvním přečtení se příběh v naší mysli rozleží a při druhém už vnímáme i všechny maličkosti a příběh získává najednou jiný rozměr! Vpravo vidíte ten zázrak, jehož jsem přečetla zatím asi polovinu a už se znovu vracím k přečtenému. Povídky o lásce . Každý večer si čtu jednu... Jistě znáte ten pocit, kdy Vás kniha či film vtáhne do děje mnohem hloub tím, že v příběhu najdete něco z Vašeho vlastního života. Povídky o lásce jsou natolik rozmanité, že nějaký drobný detail, který Vám bude důvěrně známý, tam jistě najdete! A já našla hned celou povídku! ...
Komentáře
Okomentovat