Moment 8/52

Středa, kolem šesté odpoledne, v práci. Nudím se, čekám, až ve mzdové účtárně dostanou zbytek podkladů ke mzdám, zpracují je a dají mi podklady k vyhotovení platebních příkazů. Čekám, nudím se a už mě bolí sedět. Podobně je na tom i moje asi nejoblíbenější kolegyně mzdová účetní, která se ke mně vydala hledat místo, kde by si mohla zacvičit. Té myšlenky se chytám - nudím se! - a jdu cvičit s ní. Učí mě jógový pozdrav slunci. Ukazuje mi ho a já se pokouším o totéž; jednou, dvakrát, třikrát... Cvičíme na špinavé zemi kanceláře, v šatech a punčocháčích, protahujeme ztuhlá těla.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

V ničem něco

Zase

Jacques Prévert (do třetice) - Jak namalovat portrét ptáka