Ze života erotomanky
Krom toho, že se občas cítím jako erotomanka, začínám si i připadat jako propagátorka významu tohoto slova, ale když ono je často chápáno pouze jako nadměrná posedlost sexem! Ale já si znovu dovolím vytáhnout formuli, která vystihuje to, co asi tak trochu trápí mě: Jedinec postižený erotomanií je přesvědčen, že je intenzivně milován někým jiným; toto přesvědčení je však mylné a objektivně nepodložené. (zdroj)
Proč zase? Protože už jsem se v tom zase našla...
Tedy ne že by mě pan lékárník miloval; ale po včerejší návštěvě lékárny mám zase zvláštní pocity.
A babička si mě tam se svými předpisy určitě zase brzy pošle...
Ještě nedávno jsem si myslela, že pan lékárník je protivnej a nemožně nepraktickej chlap a, kdykoliv jsem do lékárny šla, byla jsem radši, když tam byla jeho kolegyně. Ale od té doby, co mě tam kvůli seniorské slevě začala babička posílat se svými recepty a narážela jsem na pana lékárníka častěji, přehodnotila jsem to. Nějak jsme se spolu dali do řeči a byl docela milej. A včera se mnou dokonce flirtoval nebo co...
Nejen, že jsem erotomanka, ale já jsem úplně nepoužitelná, co se mužů týká. Já to asi zase celý vůbec nepochopila! A všechno mi to začalo docházet, až když jsem všechny krabičky s léky dávno odevzala babi.
Blbá kombinace.
Erotomanka, která rozumí mužům a chápe jejich signály, to určitě musí mít snažší! I když počkat... pokud je někdo schopný chápat nonverbální komunikaci, těžko může být zároveň erotomankou. Nedá se předpokládat, že chápající bytost by mohla podléhat nějakým svým vnitřním představám.
Hmmm... takže je se mnou vlastně všechno v nejlepším pořádku... :)
Jen... než dojde na pana lékárníka, musí se objevit ještě pánové i, j a k...
Komentáře
Okomentovat