Zažít něco (s)nového!

Další várka mých krátkých, maximálně stočtyřicetiznakových storek publikovaných na twitter.com/historky a na facebooku . Příběhy čistě smyšlené, podobnost s realitou čistě náhodná... Zámecký park plný zamilovaných. Vodí se za ruce, s úsměvem si něco povídají. Krása pohledět! Hmmm... mohla bych si koupit alespoň zmrzlinu. Nežárlil jsem. I když byla mnohem mladší. I když jsem věděl, že se zajímá o jiné muže a oni o ni. Nikdy jsem nežárlil. Žárlit jsem asi měl. Zakoukal se do tří pih v jejím dekoltu. Toužil se jich dotýkat, líbat je. Dlouho to nutkání tajil, až jednou tu možnost měl a tak to udělal. Ráďa psal, jak se mu stýská. Koupila bych mu aspoň oplatky. Co jiného se vozí z lázní? Ale kde je sehnat tady na té chajdě uprostřed lesů?! Kdykoli ho vidí, tak má mobil u ucha. Kam asi furt volá? Ráno, v poledne, večer. Možná i v noci, ale to ona neví; v noci ho sledovat nemůže. "Když jsi mi říkala, že půjdem na labutě, tak jsem myslel, že na ty lítající..." "Ale miláčku, víš,...

Slevové kupóny. Sto či sto dvacet pět korun sleva při nákupu nad pět set (dávají často v Tacco či na kolekci F&F v Tescu), dvacet pět procent sleva na libovolný výrobek z vašeho nákupu (nabízí občas v DM), korunová sleva na litr pohonných hmot (aktuální akce hypermarketů a čerpacích stanic Tesco). Slevové kupóny sbírám, vystřihuji, ty na netu objevené si tisknu a ty poslední jmenované jsem začala včera krást (!) a všechny je shromažďuji v peněžence. Asi trochu posedlost, měla bych se nad sebou zamyslet... Krom slevových kupónů mám v peněžence i řadu barevných plastových kartiček. Modrou Tesco clubcard, fialovou dm active beauty, červenou IKEA family, černou Marks & Spencer a barevnou Billa. Ze všech kouká také nějaká výhoda při nákupu. Možná taky nějakou zákaznickou kartu máte, ale máte jich tolik jako já? ;) Naštěstí se kartami a slevovými kupóny (zatím) necítím být ovlivněná. Když chci jít do Penny, jdu do Penny, když chci jít do Lidlu, jdu do Lidlu, když chci jít do Albertu,...

Psala jsem pro Viewegha ( blogový román , vzpomínáte?) a teď píšu pro Urbaníkovou - na téma Pravda o ideálnom chlapovi . A píšu samozřejmě i pro Vás, ale Vy tu storku asi znáte... ;) Měla jsem to štěstí a potkala jsem ho! Ideálního muže. Je milý, pozorný, hodný, inteligentní, zábavný a skromný, na nic si nehraje a v neposlední řadě je i pohledný. Prostě chlap, o jakém dívky sní; tedy z mých holčičích snů jako by vypadl... Tetelila jsem se blahem, když jsem cítila, jak to mezi námi jiskří. Kdykoliv jsme se potkali, mile pozdravil, usmíval se - ne uměle či jen zdvořilostně, ale očima - a měl vystupování gentlemana. V jeho blízkosti jsem vždy nabyla intenzivního pocitu ženství. Nikdy se však o nic nepokusil. Zůstávalo jen u držení dveří, úsměvů (nejprve nesmělých, později tajuplných), dlouhých (hodně dlooouuuhých!) očních kontaktů a mých hlubokých nádechů (nemohla-li jsem se ho dotýkat, chtěla jsem ho alespoň cítit). Prostě krásný flirt, tak trochu beze slov. O nic se nepokusil a nenasytn...

... jet na víkend nebo jet na víkend k němu a klidně zůstat celý den v posteli, milovat se, dívat se na filmy, uvařit mu dobrou věčeři nebo si jen venku na ohýnku upéct buřty, sedět do noci venku a vyprávět si hlouposti i vážné věci, poslouchat ho, společně mlčet, dlouze si hledět do očí, usmívat se, smát se jako blázen, tulit se k němu, kdyby mi bylo smutno... ale s ním by mi smutno nebylo! ... vyslechnout si jeho nápady a nadšeně jásat, cože to vlastně vymyslel, jet na prázdniny k moři a v neděli na výlet, pouštět draka, půjčit si lodičku nebo šlapadlo a plout nerozumně daleko, užívat si sluníčka, procházet se v děšti, najít krásnou rozkvetlou louku a lehnout si do ní, společně čichat ke všem květinám, které na louce budou, mžourat očima proti slunci, dívat se na mraky a říkat si, co nám připomínají, a hádat se u toho, večer se dívat na hvězdy a líbat ho na tvář, kdykoliv by mi zaujatě vysvětloval, kde je to souhvězdí, o kterém mluví... ale třeba by víc rozumněl lesní zvěři, kdo ví ....

Čtení je prima. A došla jsem k závěru, že toho v létě přečte člověk (tedy alespoň já) víc, než v zimě, přestože by se mohlo zdát, že zima je jako dělaná na to sednout ke kamnům a číst si, jenže doma je furt co dělat. Takže vzít si knihu ven je ideální věc! A navíc je léto časem dovolených a krásných volných chvil ke čtení jako stvořených. Jen malé upozornění: svítí-li slunko, přibalte si i opalovací krém. Sama jsem si u čtení onehdá spálila břicho... :D Ne každá kniha je však vhodná na léto. Obsahově se na léto hodní nenáročné čtení a formátově je ideální paperback, který je možné přibalit i té nejmenší taštičky. Takže Vieweghův deník jsem na chvíli odložila k ledu a zde je můj momentální výběr... Jsou to všechno takové holčičí knížky, ve kterých se navíc odraží má touha po letní lásce nebo po tom zažít něco (s)nového... ;) První slunečné dny jsme trávila na záhrádce s evitovkou O Eve a Adamovi , která mi přišla ze Slovenska jako milý dáreček z Evitapressu. Jde o výběr článku Evy Urban...