Zažít něco (s)nového!

Útrapy spojené s výběrem zájezdu a s tím spojené noční můry, že nic dle mých požadavků neseženu, mám už pár dní za sebou. V neděli jsem vybrala, v pondělí zaplatila a v sobotu letím na Korfu! Střídavě si prohlížím předpověď počasí na příští dny, fotky z okolí Arillasu, mapu a záběry z webkamery (viz snímek vpravo). Těším se. Na léto, na sluníčko, kterého je v předpovědi méně, než jsem očekávala, na moře a na všechnu tu krásu, kterou jsem viděla na fotkách. V reálu to bude jistě ještě o mnoho hezčí!

Ne, nenapíchala jsem je na špendlíky... :) Běhala jsem za nimi po louce a lovila je objektivem. Lov to byl obtížný jako kterýkoliv jiný. Nechtěli. Ale já se jen tak odbýt nenechala. Když mi uletěli, sledovala jsem je pohledem, kde se usadí, abych to zkusila znovu. Bělásku, zastav se na chvilku! Jen jediný snímeček a pak zase půjdu lovit jinam... Napadá mě jediný, který mi stále uniká. Modrásek... ;) Pane, nemohl byste se stát mým modráskem do sbírky?

Zatímco můj muž je uchvácen slečnou jménem Kravka (nekecám, fakt se tak jmenuje - ve svém rodném jazyce) a i přes mou slabost pro rohaté krasavice to s ním nesdílím (ovšem nevadí mi to!), našla jsem si vlastní zájem. Takový Cipísek to je! :))) Ano, pokročila jsem v abecedě k písmeni cé , i když ani bé není tak passé... ;) Pokročila jsem do toho bodu, kdy přemýšlím, zda je svatý každý kus silnice, kudy On projel (nečekaly jste, že mě uchvátí někdo jiný, než nějaký z kolegů, že?). A ten možná posvátný kus země mám mimojiné hned před mou garáží! :D Vlastně nevím, proč mám najednou nutkavou potřebu Vám to sdělit. O nic nejde. Občas si zamáváme, On se krásně směje a to je tak asi vše. Tu silnici před garáží zatím ještě nechodím olíbávat! ;) Ani za ním nepobíhám po dvoře a neptám se ho, jestli bych pro něj mohla cokoliv udělat. Udělat cokoliv jsem chtěla jen pro jednoho jediného! Co však není, může zase být... Možná třeba s panem dé ! ;) Mám velmi nutkavou potřebu se bláznivě zamilovat. ...

Mám pro vás tři, respektive čtyři obrázky z výletu minulou neděli. Schválně neříkám, kde jsme byli; přestože mé snímky nejsou typicky turistické, budiž to pro Vás hádankou! ;) Holka ze zdi - některé sprejerské malůvky jsou prostě kouzelné! O holce ze zdi nebylo by marné vymyslet nějaký příběh, z kluka z plakátu se přece také stala star! Zatím jsem si s holkou jen barevně pohrávala, slovně třeba někdy později... ;) Nebeský botník - že by botičky pánů andělů? Nebo čísi ulítlý nápad, který dalších pár blázínků následovalo? Mimochodem z výletu jsem si jedny krásné nové červené botičky přivezla. Mé původní boty snů už mají to nejlepší za sebou. Logicky se nabízí otázka, neměla-li bych je odložit do andělského botníku... Anděl . A bez bot! Tak snad ví, kde je hledat... :) Tak už víte, kde jsme minulou neděli byli? ;) P. S.: Nadpis článku byl původně pouze pracovní, když tu najednou se v něm zjevily všechny souvislosti... :) P. P. S.: Snímky jsou upravené na stránce pixlr-o-matic P. P. P. ...

Poté, co jsem přečela dva výběry ze Snoopyho (a čekám na třetí) jsem se začala shánět po nějakém dalším komiksu. Rozhodně ne nic akčního. Lákal mě spíš nějaký holčičí , jakých jsem na francouzském Amazonu viděla spoustu... ovšem na českém trhu je to nedostatkové zboží! :/ Tu myšlenku na holčičí komiks jsem neopustila, ale nijak zvlášť po něm ani nepátrala... až náhodou jsem pak na bookdepository narazila na Joséphine . Jako první mě zaujalo samotné jméno - Ona se jmenuje Josefína! Kolikrát jsem tohle jméno použila jako login na různých internetových stránkách... proč asi? ;) - zaujala mě i obálka a neméně i popis titulu: Josefína je svobodná třicítka... :))) Z pochopitelných důvodů mám slabost pro čtení o single třicátnicích... ;) Našla jsem se v tom! V tom, jak se Josefína vrátila z dovolené, jak se po dovolené vrátila do práce, jak nemá nic na sebe, jak triumfálně nakupuje pro dva (to nepochopíte, když si nejdete koupit jednu porci lososa jako já onehdá - hned jsem si na Joséphine...

aneb Konečně léto! Práci jsem trochu flákala a déle než do dvou jsem tam vydržela tento týden jednou, respektive v tom teple se v podkrovní kanceláři bez izolace a klimatizace vydržet nedalo. Jediné pro mě vhodné místo bylo na skále nad lomem a jen co jsem zase začala cítit to vedro, tak z osušky hop do vody . Krásný týden to byl! Tepla byla trošku víc, ale fakt jsem si nestěžovala... ... tedy krom úterka, kdy jsme jely do Prahy. Do divadla jsem nakonec vzala letní šatičky , výlet po Praze jsem kvůli teplu zavrhla a vyrazily jsme až odpoledne. Cesta pohodová, díky otevřeným okýnkům ani žádné nesnesitelné teplo. Ovšem Černý Most nás přivítal betonovým vedrem, před kterým jsem se na chvíli skryly do metra. To je něco pro milovníka průvanu! Ukončete výstup a nástup a opusťte chlad podzemí. Slunce nízko nad Petřínem pálí do očí a před vedrem se není kam schovat (jo už chápu, proč všichni na to vedro tak nadávají!). Naštestí v divadle se zdálo být velmi příjemně... ovšem co s tím udělal dav...

Jestli nejsilnějším zážitkem minulého týdne byl sen, co bude asi následovat? Snění trvalo, ovšem byly to spíš noční můry (o mé nadřízené, divném kolegovi, divokých koních a lidech, které jsem dávno neviděla) a ne romantické sníčky. Škoda! Radost jsem měla z toho, že konečně začalo léto; kazilo mi to však to uvědomění, že touto dobou tu bude už spíš jen takový záchvěv. Ale krásný záchvěv! :) Letní předehra se konala v neděli. Na odpoledne se ukázalo sluníčko a hřááááálo. Deštivé pondělní odpoledne jsem strávila u kamarádky s malou holčičkou, v úterý návštěva babi a konečně ve středu brzo z práce a hurá na sluníčko a plavat. Ve čtvrtek práce až do večera, mezitím shánění zmrzliny a po práci večerní plavání (nemohla jsem si nechat ujít). Včera jsem se šťastně vyhnula dvěma vééélkým přeháňkám, ale jako bych je očekávala, nevzala jsem si ráno své úžasné kožené červeno-bílo-černé sandálky, ale crocsky za stopade - chodila jsem kaluž nekaluž (a kaluže máme u nás v práci opravdu ošklivě špina...