Příspěvky

Patnáctka fotografií od vysněného Baltu

Obrázek
Za jedněmi Horami, velkou polskou nížinou a posledním z mnoha lesíků... ... je Baltské moře. Písčité pláže s oblázky a na středoevropana velmi mnoho vody! A pak? Skandinávie? Ne. Místo, kam slunce chodí spát! Lepší místo k spánku a odpočinku bych sama dlouho hledala! Skutečně překrásné pláže... ... s typickými vlnolamy. I přes volný den a slunné počasí je na plážích mimo turistických center, kde není hlava na hlavě, ale paraván na paravánu, téměř liduprázdno. Jen racek... ale ten už taky letí... Když se počasí nevydaří, je na pláži sice podobně kouzelno... ... ale poněkud chladněji. I bundičku užijete, když ji máte, když se chcete jít kouknout do města. Přímořská kolonáda oslňuje zase úplně jinak. A atmosféru dokresluje... tramtarará ... maják! A kdeže? V Kolobřehu! Klidně bych tam zůstala alespoň o pár dnů déle. Někomu by možná mohla vadit chladnější voda, ale jinak nacházím jen samá pozitiva. Ze severu Čech je toto moře nejdostupnější (9 hodin cesty s četnými zastávkami, po z větší č...

Dvě patnáctky jednou ranou aneb Červnová a červencová

Patnácka důvodů proč "milovat" vysněného muže Vysněný muž je přesně takový, jakého ho mít chcete. S vysněným mužem není třeba o ničem diskutovat. Je nekonfliktní. Vysněnému muži nemusíte vařit. Vysněný muž vám nikdy nesní poslední kousek čokolády. Vysněný muž vás následuje kdykoliv a kamkoliv. Při cestování s vysněným mužem ušetříte na letenkách, jízdenkách, vstupenkách... Vysněný muž neonemocní rýmičkou. Vysněný muž se obleká dle vašeho vkusu a, když chcete, cobydup je nahý... Vysněný muž úplně snově líbá. Vysněného muže snadno obsadíte do jakéhokoliv erotického snu. Vysněný muž nezabírá místo v posteli. Vysněnému muži nevadí neoholené nohy ani rozcuchané vlasy. Vysněný muž nikdy nenechává záchodové prkénko nahoře. Vysněný muž nežarlí, takže si bez obav můžete střihnout další snovou bokovku. Na vysněného muže můžete kdykoliv jednoduše zapomenout. . . Patnáctka důvodů proč milovat skutečného muže Skutečného muže všichni vidí, takže se s ním můžete chlubit. Se skutečným mužem ...

Už nechci být hračkou. Budu hráčkou!

Věděla jsem, že krásný Roman je mýtoman. Věděla jsem i to, že v jeho životě figuruje jistá žena. Jak se tedy mohlo stát, že jsem tím vším byla znovu nepříjemně překvapená?! Asi jsem tak moc chtěla věřit tomu, co ten chlap říká, i tomu, co jsem si vysnila. Všem racionálně uvažujícím bylo dávno jasné, že to jeho věčné mlžení a lhaní a má patologická touha po tom zažít něco snového není dobrá kombinace, že? Na dlouho trvající okouzlení to však fungovalo téměř dokonale. Ale, aby to vydrželo déle, musela bych být ještě víc izolována od okolního světa, než jsem... Nakolik mi Roman v uplynulém roce zdůrazňoval, že je rozvedený, a líčil mi svůj staromládenecký život, natolik jsem společně s ním upozadila existenci jeho přítelkyně. Časem jsem začala věřit tomu, že je tak osamělý, jak se prezentuje. Však tak se mi to do mých snů hodilo lépe... Ale stále prý jsou spolu! I když před rokem vyprávěl, že se s ní chce rozejít... I přese všechno, co říkal mně! A to je to, co mě mrzí, ne to, že není vol...

O (ne)cudných fotkách v poli

Šli jsme s M. polní cestou, zrovna kvetla řepka. I přes její vlezlou přesládlou vůni jsem byla uchvácená tou krásnou žlutí a zrodil se nápad; viděla jsem samu sebe na (ne)cudné polní fotografii. Rozumnější M. nebyl proti tomuto nápadu, ale nehodlal jej realizovat na onom řepkovém poli za rodnou vsí, vedle kterého vede frekventovaná cyklostezka. Bylo mi však přislíbeno, že mi sérii fotografií zhotoví na nějakém odlehlejším místě... Řepka dávno odkvetla, ale já nezapomněla. Vybírala jsem si v jakém poli by mi to nejvíc slušelo. V makovém by se mi líbilo, ale možná by se trochu tloukla moje a jeho krása... :D Podobně i mezi slunečnicemi, na které je navíc ještě příliš brzy. Viděla jsem i jedno krásné fialově kvetoucí, ale zblízka vypadalo zapleveleně díky mnoha jinakobarevným rostlinám - nic pro mé umělecky míněné účely. Z obilovin to vyhrál ječmen, jehož do zlatova přecházející barva by ozářena zapadajícím sluncem krásně ladila s mými vlasy. Jen si to představte se mnou! Nic než zlatavé ...

O letmých dotycích jeho bílé košile na mé holé ruce

Nakolik jsem z našeho setkání před dvěma dny byla rozmrzelá, natolik jsem z toho dnešního opět zblbnutá. Snad proto, že toto nebylo těžce organizované náhodné střetnutí, ale fakt úplně náhodné. Snad proto, že se lépe vyspal. Snad proto, že třeba nikam nespěchal a měl více času. Najednou už tam zase byl ten pocit, že mě vidí stejně rád jako já jeho. Už mi neříkal Lenko, ale Lenčí a zase u toho měl ten úsměv, kterému nemůžu odolat. A byl mi tak blízko, že blíž by to šlo, pouze byli-li bychom spolu sami... Ale my jsme sami nebyli. Na jednoho Románka jsme byly čtyři. A on se snažil, aby nás všechny bavil... Jinou z kolegyň ale určitě nebavil tak jako mě. Doufám, že ani neměl v úmyslu bavit žádnou z nich víc než mě. Všechny ty jeho úsměvy a něžné pohledy jsem si brala osobně, přestože jsem se o ně musela dělit. Ale k žádné jiné z kolegyň si nestoupal tak blízko; přesněji řečeno stáli jsem v takovém polokroužku, všechny ženy ve spořádaných rozestupech, ale On vedle mě na to kašlal. Když jse...

Takhle to být nemělo

Nemám ráda ty dny, kdy si jasně uvědomím, že moje storka nebude mít happy end . Že ho ani mít nemůže... Kéž bych si alespoň zároveň byla vědoma toho, v jakém časovém horizontu a zda vůbec bude mít jakýkoliv end! Jenže já navzdory všem negativním prožitkům či absenci těch pozitivních úplně miluju všechno to snění a těšení , které tomu předchází... to doufání, že to bude zase snové! To si takhle uvědomím, že už jsem dlouho neviděla chlapa, který se mi neuvěřitelných pět let líbí , a představím si naše setkání do posledního detailu. Vyberu si čas (ať žije jízdní řád!), vyberu si místo (velký výběr se mi neskýtá), ale především mi hlavou živě běží náš hravý dialog... a že mi ten chlap říká samé pěkné věci! Že jsem krásného Romana dlouho neviděla, jsem si uvědomovala už dlouho. Ale jakkoliv jsem nenápadné shledání plánovala, nedařilo se mi ho realizovat, vždy jsem se musela spokojit jen s tím, že jsme se na sebe usmívali a mávali si, zatímco přijížděl či odjížděl. Ale mé dnešní odhodlání ud...

(ne)malé radosti májové

Obrázek
zmrzlina ... spousta zmrzlin! :) první letošní koupání (chvilkové) opojení krásným Romanem koncert Szidi Tobias právě začínající dovolená Jsou to všechno maličkosti, ale jsou velkým příslibem toho, že podobných radostí bude zase jen a jen víc. Mé nejoblíbenější období právě začíná! :) Je to tak každý rok. I loni jsem na konci května měla dovolenou, i loni jsem touto dobou byla na Szidi , právě loni jsem touto dobou zase znovu propadla Romanovu kouzlu , snad jen tu plavkovou sezónu jsem započala dřív a, co se zmrzlin týká, byla jsem nucena si je odříkat. A následovalo kouzelné léto... Tak ať je to letošní taky takové! ;)