Zažít něco (s)nového!

Jsem snadno zasažitelným cílem marketingových kampaní a mám ráda Vineu. Už asi před měsícem jsem Vineu v supermarketu objevila a měla jsem z toho skutečně radost, protože doteď jsem si ji vozila ze Slovenka, což nebylo nijak zvlášť často. A včera jsem se, ani nevím jak, doklikala na webovou stránku se současnou reklamní kampaní Viney... a magické korálky mě úplně uchvátily! Ach... Že by měli Vineu a korálky v italské restauraci, kam jsem včera byla pozvaná, v to jsem nedoufala. Musela jsem hledat jinde. Na netu jsem našla jedinou zmínku o tom, kde korálky sehnat v obchodní síti, a to v Bille. Prý dokonce multipack s několika korálky! I vydala jsem se dnes do Billy - cca 20 km zajížďka cestou z práce... ;) Ospravedlnit mě může jen, že jsem se cestou stavila ještě v jiném městě, kam už jsem dlouho chtěla (na naměstíčku tam mají krásný obchod s dárkovými předměty, retro sámošku a vyhlášenou cukrárnu), že to byla krásná vyhlídková trasa (dokonce i na Hory bylo vidět, ale moc jsem se kocha...

Když mi bylo třináct, těšila jsem se, až mi bude čtrnáct. To už přece budu velká holka! Totéž v patnácti, šestnáct, sedmnácti... nikdy jsem však žádnou zásadní změnu nezaznamenala, proto jsem se těšila na ten rok příští. A pak, už ani nevím kdy, jsem s tím přestala. Asi že už ze mě ta velká holka fakt byla. Za týden mi bude třicet. Netěším se. Dvacet devět zní v souvistosti s věkem ještě docela dobře. Ale třicet?! A zvlášť v mém životě... Nic jsem nedokázala, moc toho neprožila a ze světa jsem toho viděla jen malý zlomek. A to všechno bych přitom tak moc chtěla! Když velkou holkou už jsem byla, co mě čeká teď? Dokážu alespoň něco maličko velkého? Prožiju něco zajímavého? Uvidím nějaký úžasný kus světa? Bude mi ještě alespoň občas někdo říkat "slečno"? Neměla bych začít používat nějaký krém proti vráskám nebo tak něco? Budu si ještě moct říkat "holka"? Zůstane uvnitř mě ještě ta holčička, co má furt nějaké infantilní nápady? Budu pořád moct nosit ta trička s ulítlým ...

Po týdnu se hlásím a nic nepíšu... respektive píšu "nic". To jakože na téma týdne... :))) Nemám o čem psát, chybí mi témata či chuť blogovat, tak téma "nic" se vcelku hodí. Ale to je o ničem, že? :D Jinak se mám dobře, jarně-letní počasí se mi moc líbí, včera jsem byla prvně u vody a dneska to asi zkusím zas. K obědu si jdu udělat řízečky - sýrové a cuketkové - a k tomu uvařím nové brambůrky. Mňam! Zítra narovnám do ošatky nějaké ty sušenky (vajíčky ignoruju, dětem to moc radosti neudělá a já si je radši udělám míchaná ;) ) a budu se mile tvářit na falešně zpívající dětičky. No, a v úterý jdu zase do práce... žiju všedním stereotypem, který teď krátce naruší ty Velikonoce. Prostě nic zvláštního. Nic extra. Nic.

Duha - úkaz, který většinu z nás přivádí k úžasu. Pro mě osobně je ta nebeská hra barev malým zázrakem a obdivně k ní vždy vzhlížím. Dvakrát jsem tento týden měla možnost duhu vidět, ale ani jednou jsem u sebe neměla foťák... :( Tu je však jiná moje malá duhová hrátka... Takovýhle kvítek najít! :) Kdo by taky nechtěl, že?! :))) Měli jste jako malí cvrnkací kuličky? Měli jste i duhovku? A že to byla ta nejoblíbenější?! :))) Ta kombinace širokého spektra barev je prostě magická! ;) Tak ať máte podobně barevný celý příští týden! ;)

Konečně mám zase své auto! Netušila jsem, jak jsem na něm závislá, než jsem bez něj teď strávila víc než týden! Jak jsem jinak šetrná, tak na některých věcech nešetřím - a právě benzín patří poslední dobou mezi ně - respektive v některých věcech na sobě prostě šetřit odmítám. Nemyslím si, že jsem za svou práci nějak nadprůměrně finančně ohodnocená. Spíš podprůměrně ve srovnání s průměrnou mzdou, ale nestěžuju si. Odmala mě vedli k šetrnosti, a tak rozhodně nestrádám. Za nesmysly peníze nevyhazuju, nějakou radost si občas dopřeju, cokoliv potřebuju - což není žádný extra luxus - na to mám... Poslední dobou jsem navíc došla k závěru, že vyloženě šetřit nemám nač. Takže si občas trochu luxusu dopřeju. Jedním z nich jsou třeba ty časté cesty vozem, přestože na autobus mám velmi výhodný roční kupón. Jenže cesta busem do práce trvá dvakrát tak déle díky přestupu a nenavazujícím spojům, takže si raději koupím ten benzín, než abych ráno mrzla při dlouhém čekání, zvlášť když navíc každé druhé r...

Následující příběhy jsou smyšlené a jakákoliv podobnost se skutečností je čistě náhodná... :) Svět byl najednou tak krásně barevný, až oči přecházely. A pak ta mýdlová bublina praskla a drobounké kapičky z ní mě pálily v očích. Zasunul. Vysunul. Zasunul. Vysunul. Vzdychal. Dovnitř. Ven. Dovnitř. Ven. A znovu. Potom úplně ven; štětku smotal a slezl ze střechy. Zahořela láskou ke sněhulákovi a ten roztál. A verze z happy endem: Z horoucí lásky se se sněhulákem odstěhovala na severní pól. A jestli neumrzla, na ledové kře se s ním plaví dodnes. Šedesát kilo masa, prosím. - Mohu nechat o sedm kilo víc? - Ne ne, kousek toho boku ořízněte, ten nos rozhodně menší a prsa větší. Trojky. "Vem si mě!" nakrucovala se a předváděla, jak je opálená a dobře stavěná. Tak ji dal do pytlíku, zaplatil a pak se do ní s chutí zakous. Rozhlížel se, když vycházel z křoví. Špinavou botu si očistil papírovým kapesníčkem, ale nečisté svědomí ho vůbec netrápilo. AHOJ BARO, DIKY ZA TU HEZKOU PROCHAZKU VCE...

Potkala jsem dnes Romana (rozumějte pana B.) a konečně nikam nespěchal. Nejenže jsem se mu stihla zahledět do očí, ale i jeho úsměvěm jsem se pokochala! :))) Byl milej! Prohodili jsme spolu pár nezávazných slov - no, jen o počasí to bylo, ale i tak! ;) - a nakonec mě drobnou lichotkou přivedl do rozpaků... uááá... proč já jen v tomhle neumím vůbec chodit a jen si plánuju, jak si od něj půjčím čepici ?! Ale i tak! Super!!! :))) Apríl! :D A nebo spíš jen další z mých snů... ;) Možná je to spíš nemoc, než pouhé sny, ti mi pánové od A do Z. Že by fakt ta zmiňovaná erotomanie ? :o Další jediný apríl, který jsem dnes si dnes udělala (tzn. důkaz toho, že nic jiného než ty chlapy v hlavě nemám :D ): "Víš, že Joska (rozumějte pan A.) už není v Lípě?" "Ne... a kde je teď?" "Zase jezdí u nás." Skočil mi na to! Věřil tomu a možná se i těšil, že zas bude zábava. Taky bych ráda uvěřila, žel tomu tak není... Apríl. Sen. Nemoc. Tak jako děti mají neviditelné kamarády, se ...