30 krátkých storek
Následující příběhy jsou smyšlené a jakákoliv podobnost se skutečností je čistě náhodná... :)
- Svět byl najednou tak krásně barevný, až oči přecházely. A pak ta mýdlová bublina praskla a drobounké kapičky z ní mě pálily v očích.
- Zasunul. Vysunul. Zasunul. Vysunul. Vzdychal. Dovnitř. Ven. Dovnitř. Ven. A znovu. Potom úplně ven; štětku smotal a slezl ze střechy.
- Zahořela láskou ke sněhulákovi a ten roztál.
- A verze z happy endem: Z horoucí lásky se se sněhulákem odstěhovala na severní pól. A jestli neumrzla, na ledové kře se s ním plaví dodnes.
- Šedesát kilo masa, prosím. - Mohu nechat o sedm kilo víc? - Ne ne, kousek toho boku ořízněte, ten nos rozhodně menší a prsa větší. Trojky.
- "Vem si mě!" nakrucovala se a předváděla, jak je opálená a dobře stavěná. Tak ji dal do pytlíku, zaplatil a pak se do ní s chutí zakous.
- Rozhlížel se, když vycházel z křoví. Špinavou botu si očistil papírovým kapesníčkem, ale nečisté svědomí ho vůbec netrápilo.
- AHOJ BARO, DIKY ZA TU HEZKOU PROCHAZKU VCERA. DOUFAM, ZE SI TO NEKDY ZOPAKUJEM - SNAD UZ NEZABLOUDIME A PAK SE MI ZAS NEZTRATIS. PUSU L.
- "Dneska ne. Copak ti to včera nestačilo? Skoro celou noc jsem nespala. Nech mě! Brzo vstávám. Na píchání prostě zapomeň!!!" - Bzzzz...
- Já ho milovala. Ona ho milovala. A on miloval jinou.
- Cestou z Brna se rychle pomilovali v autě a pak si na pumpě dali kafe. Bylo hnusný. Z kelímku. Už se těšil domů; na presso od manželky.
- Je noc. Tiše se plíží tmou, snad nepozorován. Světlo. Rána! Nutella! ... jak otevřel lednici, vypadla ven. A to na ni měl takovou chuť!
- Nečekala to a hluboce ji to zasáhlo; rozlítostnilo a rozbolavělo. Byla to minulost.
- Ona nebyla Julie. On nebyl Romeo. Rodiče jim v ničem nebránili, tak se vzali, osm let spolu žili a pak se rozvedli.
- Honzi, stale myslim na tu nasi prvni spolecnou noc. Byl jsi bajecnej! Az pujdes, stav se prosim v lekarne pro tehotensky test. Diky Aja
- Připravila mu míchaná vajíčka a kávu s mlékem. Donesla snídani do ložnice, ale už ho tam nenašla. Jen pod peřinou byl zbytek jeho tepla...
- Žila byla jedna princezna a, když princ přešel devatero hor, řek a lesů, tak se vzali. A od té doby se tou vyprávěnkou dětem pletou hlavy.
- S novym ucesem jakoby si poridila i poradnou davku sebevedomi. Skoci si jeste pro tuzidlo, pomyslela si, nez zacal pekny lijak.
- Na kraj světa, do sedmého nebe nebo i do pekla. Všude tam by s ní chtěl jít; přesto řekl jen: "Nádražní," ona zapnula taxametr a rozjeli se.
- Když zjistila, že je to kominík, jasně, že si chtěla sáhnout na knoflík! Ale v tu chvíli na sobě už nic neměla...
- Překulila se na posteli, aby ho objala a hlavu si položila na jeho paži. Je chlupatá. Šimrá to! Měkkost té plyše to však bohatě kompenzuje.
- Stál na peróně a mával. Sice se usmíval, ale stýskalo se mu už teď. Za týden se mu vrátí, do té doby mu však bude chybět. I ty její večeře.
- Telefon! To bude Daneček, už mi dlouho nevolal. Miláček. "Ano? ... Ano... ano... ne... ne, fakt nemám zájem o žádnou nabídku. Na shledanou."
- jeho nákup: sprcháč, deodorant, kolínská, květiny, losos, těstoviny, smetana, čokoládový bonbony, jahody, bohemka, kondomy
- její nákup: čokoláda, vonný svíčky, pěna do koupele, masážní olej, nový CD Szidi Tobias, prášky proti bolesti hlavy
- "Jo, dostala jsem ty kytky. Díky." ... "Karle, fakt to nemá smysl. Mezi náma je konec!" ... "Měj se... jo, a všechno nejlepší k narozkám."
- Že Amor neexistuje? Pche! Dyť mi šípem propích srdce! Asi omylem. Nedopatřením. Vydržím to, chlapi přece nebrečej, ale že to bolí jak svině!
- Princezně Ele se moc líbil princ z Modrého království, ale tomu se Ela ani za mák nelíbila. Zazvonil zvonec a je konec. Stejně to byl dědek!
- Pry ze se vezmou! Nebyla blba a vedela, ze to bude trvat; zenaty byl a deti mel male. Cekala. Kdyz deti povyrostly, pocal s manzelkou dalsi.
- Nuda, tyhle vdaný holky a maminy! Nemluví jinak než: "můj muž tohle, naše mimi tamto". Co na to říct? Mlčím, nebudu přece říkat, že závidím.
Možná, že ty storky znáte, však se tu v horním boxu každá z nich mihla. Z nedostatku inspirace nebo spíš energie na blog si tu holt užijou ještě další chvilku slávy (a Vy budete mít zase chvíli co číst ;) ) - na některé z nich jsem docela pyšná, no, a na některé míň; každopádně je to výzva dostat do 140 znaků, kterými je twitter limitován, příběh. Toto je prvních třicet a na twitter.com/twitstorky určitě brzy budou následovat další... ;)
A i na blog dojde! ;)
Komentáře
Okomentovat