Mít práci snů!
Už dávno nejsem v letech, ve kterých je typické rozhodovat se o budoucím povolání, přesto často nad svou kariérní budoucností přemýšlím. Jsem účetní a zvažuji něco zcela jiného. Váhám mezi princeznou a vílou.
Taková princezna žijící v průměrném království to nemá špatné. Jedná se o práci v úžasném prostředí pantatíčkova zámku. K plnění úkolů jsou jí plně dispozici chůva, komorná a sehraný tým služebnictva a k zábavě v polední pauze může využít dvorního šaška; skvělým zaměstnaneckým benefitem je i opulentní hostina třikrát denně. Její pracovní náplň se sestává ze zkoušení krásných dlouhých šatů, vymýšlení toho, co by chtěla a co by jí pantatíček král měl splnit, a svou kariéru završí tím, že si vybere ze tří potencionálních ženichů - krásných princů, kterého z nich pojme za chotě. Ale na princeznu jsem ve svých téměř pětatřiceti asi už trochu stará...
... budu víla! Lesní či luční, je to jedno, opět se jedná o líbivé pracovní prostředí. A ta uniforma! Šatečky tak jemné, že se kouzelně vznáší v sebemenším větříku. Vije věnce, kterými se zdobí, a vůbec pečuje o svou krásu, aby byla připravená na svůj hlavní pracovní úkol - a to při úplňku utancovat mládence. Aha... neumím tančit, ale to můžu v životopise zamlčet a ještě se to naučit, že?
Ale pak těm mládencům stejně nebudu schopná ublížit... jen trochu si zatancujeme, pak si v kvetoucím keříčku malinko zašpásujeme, dva prstíčky strčíme a zase půjdeme... noc, co noc, nejen za úplňku! I když takové práci se asi říká jinak. Akorát, že když budu tvrdit, že nejsem kurva, ale víla, nikdo mě nebude odsuzovat. Navíc víly nestárnou, v pětatřiceti i ve sto pětatřiceti budu vypadat stále skvěle! Penzijní připojištění netřeba.
Tak teď jen najít dobrovolníka, který by mě učil tančit a trénoval by se mnou ty další aktivity.
V kvetoucím keříčku, na lesním paloučku, u zurčícího potůčku nebo v průzračné tůňce.
Nebo snad tyhle kurzy nabízí jako rekvalifikační na pracáku?
Komentáře
Okomentovat