Zažít něco (s)nového!

Moje lovestory, která vlastně vůbec žádnou lovestory ve skutečnosti není, je nejdelší snovou lovestory mého života. Uvědomila jsem si to nedávno, když jsem si přemýšlela nad tím, že v létě uplynulo pět let od okamžiku, kdy se mi barevnější Roman na první pohled zalíbil . Pět let! Nebylo to celou dobu tak, že bych na něj na chvíli nemohla zapomenout, občas to bylo takové příležitostné , ale to okouzlení jím tam celou tu dobu někde je. Začátkem léta jsem tu sice hlásala, že už si se sebou nenechám pohrávat , ale já to asi neumím... Brání mi v tom jeho milý úsměv, něžný pohled a to, jak mi říká Lenčí ! Jsou to jen takové maličkosti, ale působí na mě jako návnada. - Snadná kořist; těší mě. - Chtěla bych takových pomíjivých okamžiků víc. Vlastně bych chtěla, aby vůbec nebyly pomíjivé. Třeba taková představa milých lichotek, které by mi šeptal do ucha, zatímco by mě hladil po vlasech... Ale to je jen takový sen! Výplod mé asi choré mysli či příliš bujné fantazie a nebo další příznak mnoha p...

Taky vás s přicházejícím podzimem přepadají čím dál tím častěji chutě na něco dobrého? Mě pořád! Zvlášť když na mě recepty na sladké dobrůtky z internetu skoro samy vyskakují!!! Ty, které mě zaujmou, si ukládám do oblíbených položek v prohlížečí a mám jich tam už fakt hodně. Pro vaši inspiraci vybírám patnáctku nejlákavějších. Magický koláč čokoládový Magický koláč vanilkový Obrácený jablkový koláč s pudinkovým krémem Křupavé citronové čtverečky Křehký borůvkový koláč Sernik Fitnes tvarohový zebra dortík Bábovka s povidly Bánánovo-čokoládová bábovka Čokoládovo-čokoládový čokodort Banánový dort s čokoládovou ganachí Čokoládový chlebíček Staročecký trdelník Nepečený banánovo-tvarohový dezert Nepečený lávový dortík s karamelem Tak který připavíte a pozvete mě na něj? ;)

Ač to mám na Jizerku jen nějakých pětadvacet kilometrů, nikdy jsem tam nebyla. Tedy až do víkendu ne. A moc se mi tam líbilo, takže vás vezmu s sebou... chvíli si představujte, jak překonáváte převýšení 100 m (jakože fakt prďák!) ... a jsme na Bukovci! Cestou vyhlídka na Krkonoše (jakože Hory!), na Jizerky a nakonec pod sebou uvidíte osadu Jizerka... Jo, vypadá to tam přesně jako na všech obrázcích, které jsem kdy viděla... tady v popředí s Upolínovou loukou... na podzim bez upolínů... Ty domečky jsou jeden malebnější než druhý. Na fotce níže Panský dům. ... a o kousek dále ovečky! :) V pozadí vlevo meteorologická stanice, vpravo se nad osadou tyčí Bukovec. A jdeme k Safírovému potoku... ... a kdo bude mít štěstí, najde safír. Nebo iserín. Nebo prostě jen místo, kde se mu zalíbí! A tam někde na konci stezky mělo být rašeliniště. Nejsem si jistá, zda už je to ono... A nebo jsme měli jít ještě dál? No, klidně tam vyrazím znovu, výlet se mi fakt líbil. Vy sice máte tu výhodu, že vás z něj...

Kdo by neměl slabost pro plechové cedule? Jsou retro, jsou stylové, jsou originální a i přes svůj minimalizum dokaží pěkně osvěžit jakýkoliv interiér. A tím interiérem nemyslím garáž. Hodí se kamkoliv, nevyžadují žádný velký prostor, je možné je snadno připevnit a přesto se s nimi dají dělat kouzla... A kdyby vás náhodou přestaly bavit, snadno je přemístíte jinam. Já tu teď mám tuto prima plechovou ceduli zobrazující Eiffelovu věž , která mě zaujala svou divokou barevností, která s klasickým motivem překvapivě pěkně ladí. Co myslíte? Nejedná se o klasickou smaltovanou ceduli vyvedenou na silné kovové desce, materiál je spíše slabší, přesto však nepůsobí nikterak lacině. Řekla bych, že záleží na tom, jak šikovně ji instalujete... Takže: Kam s ní? Slušelo by jí to třeba na bílé zdi nad krbovkama... železo k železu prostě sedí! ... ale napadají mě i další místa. Barevně ladí i s mou červeno-zelenou koupelnou, kde by též osvěžila bílou zeď. No, a velkou bílou zeď mám i nad postelí, ale tam...

Za jedněmi Horami, velkou polskou nížinou a posledním z mnoha lesíků... ... je Baltské moře. Písčité pláže s oblázky a na středoevropana velmi mnoho vody! A pak? Skandinávie? Ne. Místo, kam slunce chodí spát! Lepší místo k spánku a odpočinku bych sama dlouho hledala! Skutečně překrásné pláže... ... s typickými vlnolamy. I přes volný den a slunné počasí je na plážích mimo turistických center, kde není hlava na hlavě, ale paraván na paravánu, téměř liduprázdno. Jen racek... ale ten už taky letí... Když se počasí nevydaří, je na pláži sice podobně kouzelno... ... ale poněkud chladněji. I bundičku užijete, když ji máte, když se chcete jít kouknout do města. Přímořská kolonáda oslňuje zase úplně jinak. A atmosféru dokresluje... tramtarará ... maják! A kdeže? V Kolobřehu! Klidně bych tam zůstala alespoň o pár dnů déle. Někomu by možná mohla vadit chladnější voda, ale jinak nacházím jen samá pozitiva. Ze severu Čech je toto moře nejdostupnější (9 hodin cesty s četnými zastávkami, po z větší č...

Patnácka důvodů proč "milovat" vysněného muže Vysněný muž je přesně takový, jakého ho mít chcete. S vysněným mužem není třeba o ničem diskutovat. Je nekonfliktní. Vysněnému muži nemusíte vařit. Vysněný muž vám nikdy nesní poslední kousek čokolády. Vysněný muž vás následuje kdykoliv a kamkoliv. Při cestování s vysněným mužem ušetříte na letenkách, jízdenkách, vstupenkách... Vysněný muž neonemocní rýmičkou. Vysněný muž se obleká dle vašeho vkusu a, když chcete, cobydup je nahý... Vysněný muž úplně snově líbá. Vysněného muže snadno obsadíte do jakéhokoliv erotického snu. Vysněný muž nezabírá místo v posteli. Vysněnému muži nevadí neoholené nohy ani rozcuchané vlasy. Vysněný muž nikdy nenechává záchodové prkénko nahoře. Vysněný muž nežarlí, takže si bez obav můžete střihnout další snovou bokovku. Na vysněného muže můžete kdykoliv jednoduše zapomenout. . . Patnáctka důvodů proč milovat skutečného muže Skutečného muže všichni vidí, takže se s ním můžete chlubit. Se skutečným mužem ...

Věděla jsem, že krásný Roman je mýtoman. Věděla jsem i to, že v jeho životě figuruje jistá žena. Jak se tedy mohlo stát, že jsem tím vším byla znovu nepříjemně překvapená?! Asi jsem tak moc chtěla věřit tomu, co ten chlap říká, i tomu, co jsem si vysnila. Všem racionálně uvažujícím bylo dávno jasné, že to jeho věčné mlžení a lhaní a má patologická touha po tom zažít něco snového není dobrá kombinace, že? Na dlouho trvající okouzlení to však fungovalo téměř dokonale. Ale, aby to vydrželo déle, musela bych být ještě víc izolována od okolního světa, než jsem... Nakolik mi Roman v uplynulém roce zdůrazňoval, že je rozvedený, a líčil mi svůj staromládenecký život, natolik jsem společně s ním upozadila existenci jeho přítelkyně. Časem jsem začala věřit tomu, že je tak osamělý, jak se prezentuje. Však tak se mi to do mých snů hodilo lépe... Ale stále prý jsou spolu! I když před rokem vyprávěl, že se s ní chce rozejít... I přese všechno, co říkal mně! A to je to, co mě mrzí, ne to, že není vol...