O klukovi, který sbíral šmouly
Nesmělý klučík to byl. Sympaťák, slušňák, trošku naivní, možná i romantik. Ostatně byl takový jako mnoho z nás v určitých letech, ale někteří o tu naivitu a nesmělost přicházíme rychleji. Jemu vydržela poměrně dlouho, ale proč ne?
Zamiloval se. Teď je však nutné se zamyslet: Byl skutečně tím sympaťákem, slušňákem, naivkou a romantikem nebo jeho výběr svědčil o tom, že je to jen vypočítavej chlap? Možná to byla náhoda, že tou vyvolenou byla příbuzná jeho šéfa. Krom starší, rozvedené přítelkyně, získal i lepší pracovní post a víc peněz.
Měli se rádi a měli ty správně konexe. Časem spolu utvořili pracovní tým a svou lásku sdíleli ve společné kanceláři.
Pak se přestali mít rádi. Úžasná pracovní atmosféra byla tatam. Tou dobou v kanceláři sdíleli vzájemnou nenávist. Lásku sdílel jinde. S jinou. S mladší. A sdílení to bylo hodně intenzivní. Měl se stát tatínkem.
Ukázal se jako sympaťák, slušňák a zodpovědný chlap a už nechtěl tu kancelář, ani ten pracovní post, ani ty peníze. Ovšem jakmile se toho všeho hlasitě zřekl, hned si to zase rozmyslel.
V té kanceláři zůstal, s kolegyní znovu vytvořili harmonický tým a na jejich pracovišti znovu bylo veselo. Důkazem tomu byla společná kompletní sbírka šmoulů z kinder vajíček. Je to skoro logické, že je sbíral s kolegyní a ne miminkem - to čokoládku nepapá a i na ty hračky je maličké.
Mají se v té kanceláři dodnes rádi. Prý hodně rádi. A on za to bere prémie.
Pár iluzí mě to zase stálo, ale zatím stále ještě nějaké mám! ;)
Komentáře
Okomentovat