Korfu (nerealistické sny versus realita)

Kolegyně se chystá na dovolenou do Karibiku. Nejsem se svým Řeckem ani trochu originální!
Společnou řeč jsme však našly v tom, jak skvělé je cestovat mimo hlavní sezónu. Mírné slunko, teplé moře a hlavně žádné davy lidi a minimum rodin s hlučnými dětmi. Idylka. Až na ten nezdravý poměr normálních a těch jiných. Už na letišti jsem zaregistrovala spoustu zvláštních figurek, mezi které se dozajista řadila i naše dovolenková trojka...

V hotelu nás bylo deset Čechů. My tři, které nikdo neuměl pořádně zařadit, docela normální kluk s docela normální holkou, jiný trochu nesourodý pár, který se k sobě až příliš měl, a tři singlové - dvě holky a divnej chlap. Divnej chlap byl rarita, ale osamělých žen bylo v letovisku plno. Chodily samy k moři, jezdily na výlety, procházely se, nakupovaly... něco, co bych já asi nezvládla! Vydržela bych to chvíli a pak by mi nějaká společnost začala chybět.

Z jistého úhlu pohledu jsem na tom však nebyla o mnoho lépe, než ty, které si zaplatily jednolůžkový pokoj.
Dovolená u moře by měla být ve znamení relaxu, sluníčka, cachtání se ve slané vodě... a romantiky a erotiky.



Jo, takhle nějak bych si ideální dovolenou představovala. S chlapem! Se snědým chlapem... :)
Neříkejte, že o dovolené nemáte chuť na sex víc než obvykle! Já jo. Naštěstí se to dostavilo až ke konci pobytu. Nedostatek se u mě projevoval mimojiné, když jsem při procházkách po pláži sbírala kameny nápadně falicky tvarované... a snila o tom, že potkám pana dé.
Samozřejmě, že bych k tomu po prožití tuniské lovestory přistoupila realističtěji!
Ale pan dé nebyl; ať žije Tunisko!
A bezness...

Ovšem ne všechny to musí mít tak jako já.
Třeba hotelová sousedka jinak z Vysočiny vyrazila na Korfu s realistickým snem vidět Achillion, zámeček císařovny Sisi.
A splnila si to. I za tu cenu toho, že si z obchodu tahala těžké kartóny vody sama, dny trávila na pláži bez společnosti, a příplatku za jednolůžák. Drobná kompenzace se jí naskytla v podobně společného stolu s divným pánem, ale to možná byla spíš další nepříjemnost!

Takže díky za mou veselou holčičí společnost! :)
Však jsem se mohla těšit domů na pana cé! ;)
Zcela nerealisticky... :)))

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

V ničem něco

Zase

Jacques Prévert (do třetice) - Jak namalovat portrét ptáka