Zažít něco (s)nového!

"Nudíte se? Kupte si medvídka mývala..." Kdo by neznal Postřižiny? Strejčka Pepina (toho na prvním místě! :D ), krásnou paní sládkovou a pány ze správní rady pivovaru... Jestli doba, kterou ten úžasný snímek zachycuje, byla dobou změn a zkracování, jaká je teprv ta naše doba? O medvídcích mývalech si asi povídat nebudeme, protože se nenudíte, že? ;) Doba nás nutí jít stále vpřed a pokud možno co nejrychleji. A zrychluje se opravdu všechno - naše životní tempo, vzájemná komunikace a možná i naše chůze. Občas se mi zdá, že ani na emoce není dostatek času. Vnímám to; protože se snažím vůbec nikam nespěchat... Však to pořád říkám, že jsem se narodila ve špatné době... ale co už nadělám? Prostě si i v tom rychlém světě ponechám svou pomalost a trochu té laxnosti. Co je mi do rychlého světa? Uteče mi snad?! Možná jste v médiích také zaznamenali nedávnou zprávu o tom, že se zkracují i klasická literární díla, aby se literatura přibližíla dnešnímu čtenáři. Sice říkám proč ne, jestli ...

"Jak to děláš, že pořád něco vyhráváš?" ptala se onehdá Corly, když jsem se tu zmínila, že jsem získala volňásky do kina. Předtím to byl balíček DVD v parodii na literární soutěž, andělíček u Janynky na blogu a crazy prstýnek na blogu belgické fintilky... prostě štěstí. Říká se: štěstí ve hře, neštěstí v lásce. Ale naštěstí nic není tak jednoznačné, ono to s těmi výhrami bylo trošku jinak. Jen andělíček nezklamal a, asi že byl ochraňován zhůry nebes, došel v pořádku. Ale crazy beruškový prstýnek se cestou z Francie nějak polámal, balíček DVD jsem po čtvrt roce ani neviděla a webová stránka, kde jsem ho vyhrála, je už pár dní v rekonstukci a lístky do Palace Cinemas asi platí do všech kin, jen do toho v našem krajském městě asi ne... prostě smůla. Takže jak to bude s tou láskou? Dle výlevů na mém blogu a zcela iracionální touze po prožití nějakého dobrodružství s nějakým pánem ze seznamu  by se mohlo zdát, že mám víc toho štěstí ve hře. Není tomu tak! Spíš se jen trochu nudím...

V létě se mi zdálo, že slunečnice musí být nutně vyfocené  barevně . Ale ta vzpomínka na žlutou krásu během zimy natolik vybledla, že se spokojím i s černobílým obrázkem... a docela se mi líbí! ;)

Mám na ledničce jeden poukaz na návštěvu wellness centra, který jsem dostala jako vánoční pozornost od zaměstnavatele. Mám na ledničce dvě vstupenky do divadla - první řada na představení Postel plná cizinců , na které jsem chtěla jít už před rokem, ale pak mi ho zrušili z důvodu přerušení dodávky elektrické energie - hned druhý nebo třetí den po zahájení předprodeje jsem si po ně znovu zašla.  A přibudou mi na ledničce dvě volné vstupenky do Palace Cinemas, které jsem včera vyhrála (vůbec jsem na výhru nepomýšlela, jen jsem hlasovala v anketě o nejhezčí knižní lovestory )... Moje lednička bude vypadat, jako bych nevedla bůhvíjaký rušný život. Moderní divadelní hry mám moc ráda, leč v našem malém městečku dávají tak jedno představení do roka a občas ho ještě na poslední chvíli zruší. Naposledy jsem byla v divadle na dospěláckém představení tak před třemi čtyřmi roky. Na skvělé komedii s Ondřejem Vetchým Velká zebra aneb Jakže se to jmenujete? Vlastně ani na ta dětská představení u...

... nepatrný úsměv zpět na tvář znovu získati. K dosažení optimálního stavu bych však potřebovala pana barevnějšího takhle potkávat častěji a nemusel by jen běhat... že by třeba na chvíli zpomalil, abych se pokochala tím jeho usměvavým kukučem... :) I tak to ale bylo velmi milé. Připomnělo mi to staré časy, kdy mě takhle rozechvívala setkání s panem andělem. To mi bylo moc dobře a teď mám pocit, jako by mi znovu mohlo být zase dobře... žel se obávám, že tenhle pocit bude velmi pomíjivý a že všechna ostatní negativní setkání tenhle moment zase velmi rychle přebijí...

... tedy alespoň se to tak podle těch pár fotek může zdát. V sobotu bylo krásně slunečno, ale mrazivo, tak snad proto nebyly všechny staroměstské uličky plné turistů. Nebo je čas před polednem na turisty příliš brzy na to něco podniknout? My jsme se nebáli ani dopolední hodiny, ani mrazu, ba ani ptáků! Výlet jsme si užívali, tedy mluvím hlavně za sebe. Spokojeně jsem si na mírně bolavý krček cumlala šalvějové bonbony a občas něco vyfotila. Saudkova výstava byla méně rozsáhlejší, než jsem čekala, ale zážitek to byl každopádně! Nad genialitou některých snímků jsem až žasla! Konrétně třeba  ten s názvem Řekni mi, zrcadlo  v sobě skýtá cosi, co nutí k lehkému zamyšlení, narozdíl třeba od čůrající ženy - to mě vedlo jen k zamyšlení, co k tomu mistra vedlo... Cestou domů mi začalo být jasný, že kašel je jen počátečním příznakem jiné choroby. Včerejšek jsem proležela v horečkách, a tak teď musím každému vysvětlovat, že to není tím, že v takovém mrazu jezdím do Prahy nebo že chodím př...

... a buď mi to pořád nevychází (momentálně fakt nestíhám - práce mám nad hlavu :( ) nebo na to nemám dostatečně nadšeného partnera: ... koupit si zimní boty. Ty, v kterých chodím, jsem chtěla vyhodit do popelnice, když jsem si je někdy začátkem zimy poprvé obula. Ještě, že jsem tam neudělala, protože v čem bych momentálně chodila?! Ale boty žádné nemají. Všude už mají jen zbytek zásob a, když jsem si nevybrala, když zimních bot měli plné regaly, tak z toho zbytku se mi těžko bude něco zamlouvat, že? ... do pátku obstarat zásobu hladké mouky bílé a celozrnné (kdyby byla v akci bylo by to super :) ), abych si zase na víkend upekla ten můj výborný chlebíček ! Stála jsem se závislou na pečení chleba... :D A propos nemám doma ani kousek kuřete. A to jsem na pečené kuřátko měla zrovna takovou chuť! Takže koupit mouku a kuře! ... jet do konce ledna (tzn. příští víkend) do Prahy, abych stihla tu Saudkovu výstavu, na kterou mám lístky. Při té příležitosti bych si někde mohla koupit i ty boty! ...