Povánoční rozjímání

Nelze spočítat, kolikrát jsem za uplynulý týden použila slova jako krásné, pohodové, veselé, zdraví, láska, štěstí, spokojenost... Tolikrát, že jsem sama začala mít pocit, že se všechna ta přání stávají jakýmsi klišé, ale ne! Všechno to byla upřímná přání mně milým. Jen jednomu jsem nepopřála, i když jsem moc chtěla. On by možná ani za nastalých okolností, při kterých jsem ho naposledy před Vánoci viděla, nebyl za to přání rád...

---

Ale kdo ví?! Každopádně já mám stále pocit, že jsem za všechna ta milá přání, pozornosti a dárečky dostatečně nepoděkovala. Tak ještě jednou využívám tohoto prostoru, abych všem sdělila mé DÍKY!!! A není to klišé, děkuji fakt upřímně z celého svého srdce!

Napsal i můj kdysi milovaný Tunisan - také z celého svého srdce: "Bonsoir Lenka j´esper que tu va bien? En plus je te souhait bon noel et de mon coeur je te souhait une supere mervelleuse vie pleine joie biz Said" Zůstane navždy otázkou, zda i on to myslel upřímně nebo tuhle SMS poslal na více míst v Evropě, myslíc při tom na svou případnou budoucnost v pomyslném evropském ráji. Jako obvykle mě to ale stejně potěšilo, i když to pro mě zdaleka neznamenalo tolik jako kdysi. O Saidovi jsem si myslela, že na něj nikdy nezapomenu a že bez toho snu nedokážu žít. Ukázalo se, že to nemusí být nutně tenhle sen. Tak časem to snad nebude nutně muset být ani ten andělský... Upíšu se třeba vlastní krví moci pekelné! :)

Jestli podle poslední věty soudíte, že moc koukám na pohádky, tak ne, ale tu pekelnou štědrovečerní jsem viděla! Jinak ale mám pocit, že jsem pohádkám už asi odrostla - pohled do televizního programu nechává mě víceméně chladnou. Na Štědrý den jsem obešla rodinu - oběd u rodičů a večeře u babi - a na Boží hod si udělala Vánoce s mým drahým a teď už se zase nudím. V pondělí jdu do práce... :)

Dárky a dárečky. Hlavně mám radost, že se líbily ty, které jsem rozdala, a samozřejmě jsem nadšená i z těch, které dostala.

Vpravo medvěd od mého drahého, který se mnou sdílí lože.

Ten medvěd se mnou sdílí lože! ;)

Teda drahý také! :D

Ale buď jeden nebo druhý, oba se tam nevejdou... :)))

Medvěd je to jako z tého francouzské písničky, která mi sem však nejde vložit... ale to Vám asi nevadí, že? :)

A pak se také strašně těším na to, až rozbalíme ten dárek, který jsem pro přítele koupila, aby měl pod stromečkem něco hodně originálního. Ne že by byl teda ještě zabalený ve vánočním papíře, já ho ani nebalila, protože ho viděl, když jsem ho koupila, ale to vůbec nevěděl, o co jde... Když jsem mu to včera ukazovala na youtube, aby pochopil, tak byl nadšen.

Létající lampión štěstí... Koupit jeden a ten jít vypustit zdálo by se mi skoro hloupé. Sice dva nejsou o moc víc, ale už to není jeden. Takže jsem koupila jeden pro mého muže a jeden pro mě. Měli jenom červené a růžové. Ideální barva pro chlapa! No a co?! :) Lampión se vznese a odletí. A s ním i naše přání. Kouzelná chvilka pomine stejně jako kouzlo těchto Vánoc. Jen u toho kouzelného lampiónu bude mi to asi o trošku víc líto, že se mi ztratí z dohledu...

A co se Vánoc týká, tak zase za rok! ;)