Kdyby můj ředitel věděl...
Možná bych měla konečně přeladit na nějakou vánoční vlnu, ne? Nejde mi to. Vánoční příběh zase nebude. A zjištěním, že sníh v současných mrazech pekelně studí a rozpálené krbovky neskutečně pálí, Vás asi neohromím. Ale varování jsou občas potřeba!
Jak už v těch krbových kamnech topím druhou zimu, tak už mi to jde o mnoho lépe a nespálila jsem se snad letos ani jednou. Dávám si pozor, protože už dobře vím, že je to au-au-auuu se jich byť jen na zlomek vteřiny dotknout! Ale to mrazivé pálení sněhu mě včera maximálně překvapilo...
Včera kolem poledne během mé bezpečnostní přestávky na firemním dvoře:
Usoudila jsem, že koulovačka není sexuálním obtěžováním a že se tedy klidně této zimní radovánce mohu věnovat. Že drahý kolega mé nadšení pro hru nesdílel, mi vůbec nevadilo; bránil se pouze slovně a nikoliv zpětnou palbou. Asi věděl, jaká strašná zima na ruce by mu byla, i kdyby vytvořil jen pár sněhových koulí. Studilo to, až pálilo. Naštěstí na firemním dvoře máme firemní čerpací stanici a na čerpací stanici máme pro zákazníky zásobu jednorázových rukavic. Řekla jsem si, že alespoň nějaké rukavice se na koulovačku hodí! Ne, že by to potom nestudilo. Studilo, ale už ne tak.
A pointa? Tu to asi nemá...
Snad jen, že tohle jsou ty chvíle, proč mě baví chodit do práce! :)
Mimojiné... ;)
Komentáře
Okomentovat