Zpoza kamen

Droboučké vločky sněhu poletují vzduchem. Nemám ráda zimu. Nenávidím, když mi mrznou palce na nohách v sněhem rozmočených botách. Nesnáším, když mi mrzne špička nosu, přestože mám na sobě tolik vrstev oblečení, že se ani hýbat nemůžu! Chci si zase obléknout jenom tričko, plátěné kalhoty a z botníku vyhrabat oblíbené sandály... Šla bych na výlet!

---

Zrovna někdy v uplynulém pracovním týdnu otáčela jsem v ruce kámen s mušlí, který mám v práci na stole a který jsem si přivezla z Tuniska. Chtělo se mi ho olíznout, abych zjistila, jestli i po té době je ještě slaný, a aby ta vzpomínka na slunečné dny u moře byla dokonalá. Ale co by si o mně pomyslely kolegyně, kdyby mě viděly, jak olizuju beztak zaprášený kámen?! :o

Takových vzpomínek mám jistě víc. Ty bezúčelné a pouze dekorační - jako třeba miniatura Eiffelovky a bruselského Čůrajícího chlapečka nebo holandské porcelánové postavičky a hromady mušlí, škeblí a kamení - mám uložené v krabicích od té doby, co jsem se stěhovala. Ale ty užitné ty mám kolem sebe a vůbec je nešetřím.

Skleničky s oranžovo-žlutými kytičkami z francouzského Dijonu si beru na pití, aniž bych si uvědomovala, že je to svým způsobem suvenýr. Stříbrný prstýnek za osmnáct guldenů (nevím, proč mi ta suma tak utkvěla v paměti...) z holandského Delftu nosím na palci levé ruky už léta. Tuniská ozdobná mísa z olivovníku (na obrázku vpravo) přiletivší se mnou z Djerby skýtá na baru pár dobrůtek k nabídnutí. A můžu vzpomenout i nějaké méně exotické předměty: poslední láhev hroznového nápoje Vinea ve špajzu - tu jsem si přivezla z dovolenky na Slovensku a fakt si ji šetřím (příště si musím koupit alespoň dva kartony! :) ), oblíbenou bižu z pražských tržišť nebo například kalhotky a trička z města andělova, která svého času měla (a mají dál?) zvláštního významu... i ten kámen z našeho posledního výletu tam na severozápad má své kouzlo.

Leží hned vedle klíčů od auta, takže se na něj skoro každé ráno, když si ty klíče beru, podívám. Dnes jsem sice nikam nejela, ale ten kámen mě obzvlášť zaujal. Jako bych v něm chtěla najít tu krásu slunečného babího léta...

A proto ty suvenýry máme, aby nám připomněly milé okamžiky a dodaly nám víru, že takové okamžiky se zase vrátí! :)