(ne)očekávané radosti

Příští pondělí si jdu koupit lístky do divadla. V ten den totiž začíná předprodej na obě představení, která jsem si vyhlédla... a lístky chodím kupovat zpravidla první den předprodeje. První řada je prostě první řada. I když v jedné z her učinkuje Jiří Langmajer (už jsem ho naživo viděla v Románu pro ženy, kde hrál Olivera, a fakt ho nemám ráda); v tom případě by mi možná stačily lístky na balkón, ale zase tam hraje David Suchařípa... Ten Langmajer mi to těšení trochu kazí, ale je to jediné pořádné divadelní představení v našem městečku, takže si to zkazit nenechám. Navíc je to ten typ komedie, na které chodím do divadla nejraději. Takže se na březen budu těšit.

Druhé, ochotnické představení - též komedie je už v únoru. Těším se i na únor... :)

A na březen a duben, a až ze země vylezou první barevné květy a stromy se obalí tisíci drobnými kvítky...

---

(vím, slunečniče až v červenci!)

Těším se na květen a červen, až květy půjdou do plodů a až si vezmu svůj první týden letošní dovolené (to dělávám pravidelně již v květnu a zatím mi na to zbývá ještě pět dní té loňské dovolené)...

A těším se i na léto, které bude následovat a které strávím, kde jinde než u vody...

... a budu stavět mohylky, plavat, slunit se, číst si a snít.

V tom snění bych se oproti loňsku ráda zlepšila. Je to sice celoroční disciplína, ale v zimě mi to nějak nejde, tak čekám na jaro, že se s tím zase začnu, a v létě by mi to už mohlo jít samo! :)

Kéž by se to dalo naplánovat!

Vlastně: kéž by program mého plánovaného těšení byl zásadně narušen nějakou zcela nečekanou radostí!

Na něco se těšit je jedna velká radost a zároveň dlouhodobý proces, který, jen si to přiznejme, může skončit zklamáním. Maluju si tu léto na modro, jahůdky na červeno, jarní kvítí na žluto a v případě divadla už se vidím, jak mi tečou slzy od smíchu. A přitom to divadelní představení můžou ještě zrušit (už se mi stalo), jahody sezobou kosáci a celé léto může pršet. Sice nejsem ten typ člověka, který by si tyto možnosti nějak zásadně připouštěl, ale stejně.

Zažít něco nečekaněho radostného - zažít něco (s)nového! - je prostě o level výš. Je to něco, co už se stalo, co už nám nikdo nemůže vzít a může to být něco, na co budeme vzpomínat celý život.

Potkat pana anděla, třeba.

Jo, to je to, v co doufám, a co by mi udělalo fakt hodně velkou radost... :)

A zdá se, že v tomto případě by mi i to snění docela šlo... ;)

A na co se těšíte Vy? Máte také rádi mít v plánu alespoň jednu malou radost?