B / G / H?

Kdo čte můj blog pravidelně - zdravím Gábi! :) - možná si všiml, že se mi sem za poslední dobu několikrát vloudila zmínka o pánech z mé abecedy. Nějakou dobu jsem je zanedbávala nebo jsem je spíš nepovažovala za důležité; už jsem skoro zapomněla, jaké kouzelné chvilky jsem si díky nim v minulosti prožila - hlavně s nezapomenutelným panem andělem... Naštěstí mám většinu těch chvilek zaznamených ve svých deníčcích! ;) Když jsem si v nich v nedávných dnech dlouze četla, znovu jsem ty chvilky prožívala jako by to bylo všechno včera a najednou mi bylo trochu líto, že už nic takového neprožívám. Není snad s kým?

---

Pan anděl sice je nezapomenutelný, ale od 14. října 2011 jsem ho neviděla, takže v souvislosti s ním bohužel nemohu prožít nic (s)nového. Pan barevnější se na scéně stále vyskytuje; naše setkání jsou však velmi sporadická (za necelé čtyři roky jich bylo asi tolik, že by se daly spočítat na prstech; on navíc v zimě tvrdil, že mě zná, ale neví odkud), ale zato většinou docela milá (třeba to poslední)! Cipísek nějak upadl v zapomnění, děčíňák se vrátil zpět na sever, esovej kluk vykládá trumfy asi taky jinde a figurína je prý na kousky (zrovna před pár dny mi kolegyně přinesla kus jeho ruky, abych věděla, že ještě žije :D). Jen panem gé (nevymyslela jsem nic jiného než gambrinus :() jsem nedávno byla opět okouzlena a zklamána zároveň.

Od cé od ef to stejně byly jen takové úlety, nic důležitého, jen chvilkové okouzlení. Ve srovnání s andělskou storkou všechno, co následovalo, bylo vpodstatě bezvýznamné. Jen jsem měla potřebu vyplnit ten pustý prostor, který po panu andělovi zůstal.

Pan gé, ten patří do zvláštní kategorie: třináct let stará vzpomínka a přitom stále velmi pěknej chlap... :)

A pak pan barevnější - trvá-li to skoro čtyři roky, už se to nedá nazvat chvilkovým okouzlením! :) Je možná trochu sebestřednej, ale přesto se mi zdá milej, je sexy a má krásnej úsměv.

Počítáte-li se mnou, možná si říkáte: "Dva chlapi a jí to nestačí?!"

Nestačí! Když jsem si přečetla celou tu andělskou storku, uvědomila jsem si zase tu bolestnou pravdu, že pan anděl byl jen jeden, ale že bych přesto chtěla zažít znovu něco podobně (s)nového! Že bych se zase chtěla vznášet a užívat si ty kratičké chvilky opojení, že bych zase chtěla vidět v očích nějakého muže zájem, že bych si zase chtěla užívat úplně nevinného flirtu (ten beze slov, který jsem zažila s panem andělem mně - nesmělé dívce - vcelku vyhovoval), že bych zase chtěla snít o tom, co všechno bych s ních chtěla zažít...

A bohužel jsem si momentálně téměř jistá, že to se mi s panem bé ani s panem gé, stát nemůže.

Hezký, hravý, hodný, hnědooký pane, kdepak jste? Máte zpoždění!