Moment 19/52

Středa. K narozeninám jsem od M. dostala brzdové destičky, které jsem si asi půl dne moc přála, protože mi bylo řečeno, že je potřebuju. A tak jsme v úterý vyrazili do mototechny, kde mi je M. vybral a zakoupil, a ještě mi na středeční odpoledne domluvil jejich výměnu v servisu. Nejenže do mototechny nechodím sama, ale ani do servisu bych nechtěla jet sama, jenže se ve středu ukazuje, že má M. ještě nějaké pracovní jednání. Nemá to se mnou vůbec jednoduché, jsem jak malá: "Ale já tam nechci jet bez Tebe!" Nejdřív si z toho dělá legraci, ale nakonec si domluví s kolegou, že by tam se mnou případně dojel. Když pominu svou neschopnost a odmyslím si, že než jet do servisu se skoro cizím chlapem, asi bych to tedy absolvovala sama, ta Jeho starost je tak dojemná!

A následuje i happy end: jednání trvalo jen krátce a ve tři hodiny odpo už jsme v servisu. Namísto mašličky na narozeninovém dárku, mi to tam všechno domluví, hovoří s opravářem a na rozdíl ode mě rozumí tomu, co ten pán říká... :)))