Moment 18/52

Středa, 13:15, první návštěva ordinace diabetoložky. Z toho setkání jsem byla trochu nervózní - z toho, co se dozvím, a také trochu i z neznámé paní doktorky. Ale nervozita ze mě padá, jakmile si s paní doktorkou podáváme ruce (tedy bohužel až po tom, co mi sestra naměřila vyšší tlak). Před čtyřmi pěti lety jsem obešla spoustu ordinací různých specialistů, kteří hledali příčiny mých závratí, slabostí a únavy, a tehdy jsem skutečně s přístupem k pacientovi spokojená nebyla - až na otorinolaryngologa jsem se u nich nesetkala se zájmem o pacienta. Ale tahle paní doktorka je také skvělá! Náš rozhovor plyne skoro sám, je milá a vtipná, chválí hodnotu mé glykémie (jak by také ne, když běžně k ní chodí jen diabetici a já mám "jen" poruchu glukózové tolerance) i to, že jsem zhubla 13 kilo, nechává si vyprávět o aplikaci, kterou ke kontrole svého jídelníčku využívám, a celkově se jí líbí, kolik mám informací a že k léčbě dietou přistupuji zodpovědně (no, o zmrzlinách jsem jí nevyprávěla). Kéž by takových lékařů bylo víc!

Nic ale není dokonalé a tak ještě musím vytrpět nesmlouvavý monolog sestry o tom, co mám jíst a co naopak ne. Nic, co bych nevěděla. Jediné, co mě překvapuje, že z olejů je nejvhodnější řepkový.

Za 6 měsíců znovu oGTT, doporučena redukce hmotnosti, dostatek pohybu, dieta 200 g sacharidů.