Láska s vůní hnoje 2 (aneb Nejsi ty po mamince, Jiřino?)

Gábi, vzpomínáš si na Růženu a Arnošta? Dovol mi představit Ti Jiřinu, jejich roztomilou dcerušku... :)

Ta kráva Růžena s tím volem... teda bejkem Arnoštem tenkrát přišla do jinýho stavu! A na velkým kopci se jí narodila tahle krasavice, které dala jméno Jiřina. Dělala Růže jen samou radost, jinak jí Růžena moc neměla. Netrvalo to moc dlouho, než jí totiž došlo, že Arnošt fakt nebude ten pravej. Bůůů... uu... ůůů...

No, a pak jí navíc vzali i její milovanou Jiřinku! Bůůů... uu... ůůů...

Jednoho dne ji odvedli, nastrkali do vozejku, kterej pak smradlavej traktor odtáhl na úplně jinej kopec. Jako tráva tam byla docela dobrá a ostatní holky se zdály taky docela v pohodě, ale i když už Jiřina nebyla žádný malý hloupý tele, občas jí chyběla máma... bůůů... uuu... ůůů...

No, ale pak se to zase stalo. Zase to bylo ráno. Jiřina se šla projít k ohradníku u lesa a, možná už tušíš, uviděla tam krásnýho samce!

---

Jmenoval se René. Byl tam novej. Ale s krávama už nějaké zkušenosti měl.

Víš, co Jiřině hned to první ráno řekl?

Nevíš?!

Přece, že buuuůůůuuu!

Telecím letům sotva odrostlá Jiřina mu vůbec nerozuměla. Nechápala, co po ní René chce. A když neví, měla by to zjistit! Dala se s ním do řeči. Vůbec se nebála, stáli přece každý na své straně ohradníku...

"Buúúú," zabučela Jiřina.

"Buuuůůůuuu," zase na to René.

"Buuuúú..."

"Buuuůůůuuu," trval na svém René a, aby svému bučení dodal důraz, strčil svým čumákem do Jiřinina a trochu ji při tom olízl.

Ji to překvapilo, ale ne že by se jí to nelíbilo. Když se René nechal znovu slyšet, že buuuůůůuuu, přitiskla se k němu čumákem sama.

A takhle se to opakovalo den za dnem. Ráno se scházeli u lesa, chvíli si spolu zabučeli a po zbytek dne na něj Jiřina nemohla přestat myslet. Bůůůůů!

Jiřina v sobě nepopřela, že to byla Růženina dcera! Historie se opakovala. Jiřina, kráva čekala, že se René vysloví...

Jenomže on pořád jen: "Buuuůůůuuu."

Nic jiného neuměl.

Jenže Jiřina věřila, že časem se to změní.....

Takže jestli nezačalo sněžit, scházejí se u ohradníku dál.

A jestli ne, sní o Reném Jiřina v kravíně.