Láska s vůní hnoje 2 (aneb Nejsi ty po mamince, Jiřino?)



Gábi, vzpomínáš si na Růženu a Arnošta? Dovol mi představit Ti Jiřinu, jejich roztomilou dcerušku... :)

Ta kráva Růžena s tím volem... teda bejkem Arnoštem tenkrát přišla do jinýho stavu! A na velkým kopci se jí narodila tahle krasavice, které dala jméno Jiřina. Dělala Růže jen samou radost, jinak jí Růžena moc neměla. Netrvalo to moc dlouho, než jí totiž došlo, že Arnošt fakt nebude ten pravej. Bůůů... uu... ůůů...

No, a pak jí navíc vzali i její milovanou Jiřinku! Bůůů... uu... ůůů...

Jednoho dne ji odvedli, nastrkali do vozejku, kterej pak smradlavej traktor odtáhl na úplně jinej kopec. Jako tráva tam byla docela dobrá a ostatní holky se zdály taky docela v pohodě, ale i když už Jiřina nebyla žádný malý hloupý tele, občas jí chyběla máma... bůůů... uuu... ůůů...

No, ale pak se to zase stalo. Zase to bylo ráno. Jiřina se šla projít k ohradníku u lesa a, možná už tušíš, uviděla tam krásnýho samce!

Jmenoval se René. Byl tam novej. Ale s krávama už nějaké zkušenosti měl.

Víš, co Jiřině hned to první ráno řekl?
Nevíš?!
Přece, že buuuůůůuuu!

Telecím letům sotva odrostlá Jiřina mu vůbec nerozuměla. Nechápala, co po ní René chce. A když neví, měla by to zjistit! Dala se s ním do řeči. Vůbec se nebála, stáli přece každý na své straně ohradníku...

"Buúúú," zabučela Jiřina.
"Buuuůůůuuu," zase na to René.
"Buuuúú..."
"Buuuůůůuuu," trval na svém René a, aby svému bučení dodal důraz, strčil svým čumákem do Jiřinina a trochu ji při tom olízl.
Ji to překvapilo, ale ne že by se jí to nelíbilo. Když se René nechal znovu slyšet, že buuuůůůuuu, přitiskla se k němu čumákem sama.

A takhle se to opakovalo den za dnem. Ráno se scházeli u lesa, chvíli si spolu zabučeli a po zbytek dne na něj Jiřina nemohla přestat myslet. Bůůůůů!

Jiřina v sobě nepopřela, že to byla Růženina dcera! Historie se opakovala. Jiřina, kráva čekala, že se René vysloví...
Jenomže on pořád jen: "Buuuůůůuuu."
Nic jiného neuměl.
Jenže Jiřina věřila, že časem se to změní.....

Takže jestli nezačalo sněžit, scházejí se u ohradníku dál.
A jestli ne, sní o Reném Jiřina v kravíně.

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

V ničem něco

Co odjel velkým žlutým jeřábem  pan Legrační  už se nikdo s podobným kouzlem neobjevil?! Vždyť už to budou tři roky, co jsem se jen tak nezakoukala! Blíží se to zase? Mám si objednávat víc a víc balíků? Sem tam se mi někdo jeví býti velmi sympatickým, ale z různých důvodů - nejen že jsem doufala mít vztah-nevztah s magorem, ale spíš z důvodu, že ti sympaťáci jsou muži, na než bych asi ani neměla pomyslet (vtipný milý kolega nebo věřící obchodní partner mého šéfa, oba samozřejmě s partnerkou), takže se jen pokoukáš, pokocháš a pobavíš občasnými vtípky... je to milé, ale je to vše. Když si něco objednáte, tak se pro to zastavíte, vydají vám to a to je taky vše. Ale dá se tam zažít i pomíjivé kouzlo. V čem tkví? Samozřejmě že v tom sympaťákovi na výdejním místě e-shopu! M... m... mmm... pan M... Ani to jméno mi nejsem schopná vymyslet! Ale pár balíků už jsem si i tak trochu kvůli němu objednala, když jsem zjistila že krom e-shopu provozují i balíkovnu. Poprvé jsem ho viděla už na...
Další informace

Moment 40/52

Obrázek
Pátek, po práci, opět v Horách . Potřebovala jsem sem jet, hodit se do klidu, odkud mě zase vyvedl barevnější Roman, a urovnat si nějak v hlavě myšlenky; však už tomu říkám terapie Horama . Sluníčko, stoh slámy a ten výhled! Ale tentokrát to na mě moc nepůsobí... no co, zkusila jsem to... Vracím se přes park na náměstí, po pěšině proti mně jde chlap. Naše pohledy se střetnou, úsměv, který mi věnuje, mu vracím. Na to mi potřeje ještě "dobrý den", já mu potěšeně odpovídám i na to. Už se jen mineme a mně se částečně vrací ten hřejivý pocit, že Horalé jsou milí!
Další informace

Jacques Prévert (do třetice) - Jak namalovat portrét ptáka

Obrázek
Milé a výstižné... :) Jak namalovat portrét ptáka (Else Henriquezové) Musíte nejdřív namalovat klec s otevřenými dvířky pak namalovat pro ptáka něco krásného a prostého a milého co ptáka přiláká postavit plátno poblíž stromu na zahradě v hájku nebo v lese ukrýt se za strom a mlčet nehnout ani brvou... Někdy pták přiletí hned se vší kuráží a jindy váhá celé roky než se odváží Nesmíte ztratit trpělivost čekat čekat třeba celou věčnost Čas čekání však není nijak úměrný kvalitě obrazu Když konečně pták přiletí pokud přiletí že musíte mlčet z hloubi duše počkat až vletí do klece a když je uvnitř musíte zlehka zavřít štetcem dvířka a potom smazat všecky mříže a dávat pozor abyste mu nezkřivili ani pírko Musíte namalovat strom a najít ptáka tu nejkrásnější větev a namalovat listí na větvích a svěží vánek sluneční paprsky a bzukot hmyzu v žáru léta a potom čekat až pták začne zpívat Jestliže nezpívá je to zlé znamení znamení že obraz není k ničemu než k vyhození Když zpívá je to dobré znamení ...
Další informace