Moment 41/52

Středeční upršené ráno, mám za sebou stokilometrovou cestu autobusem a asi dvacetiminutou cestu metrem. Na stanici Národní třída se mám sejít s mužem, mým mužem (který není můj muž). Když vystoupím z vagónu, rozhlížím se a vzhledem k jeho dvěma metrům ho dokonce i hned vidím! :)
Ne, nepořádáme běžně bojovky typu "sejdeme se sto kilometrů daleko" nebo spíš ne primárně. Ovšem je to velmi efektní, takové ne dopodrobna plánované shledání na dalekém místě a v davu lidí! ;)
I po dvanácti letech vztahu... A i když si častěji představuji, že se nějak podobně romanticky setkávám s Jiným...

P. S.: A nakonec se mnou šel i domu lahůdek Julius Meinl! Nejdřív tam jít nechtěl - že prý víc prodavačů, než zákazníků a přemrštěné ceny. Se vším souhlasím, ale nerušeně jsem si tam ty lahůdky mohla prohlížet a nakonec odešla jen s jednou plechovkou Coca Cola Vanilla Zero. Vzhledem k tomu, že jsem dali jen přízemí, musíme příště dát i ta zbývající patra, než to tam zase zavřou... :)

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

V ničem něco

Co odjel velkým žlutým jeřábem  pan Legrační  už se nikdo s podobným kouzlem neobjevil?! Vždyť už to budou tři roky, co jsem se jen tak nezakoukala! Blíží se to zase? Mám si objednávat víc a víc balíků? Sem tam se mi někdo jeví býti velmi sympatickým, ale z různých důvodů - nejen že jsem doufala mít vztah-nevztah s magorem, ale spíš z důvodu, že ti sympaťáci jsou muži, na než bych asi ani neměla pomyslet (vtipný milý kolega nebo věřící obchodní partner mého šéfa, oba samozřejmě s partnerkou), takže se jen pokoukáš, pokocháš a pobavíš občasnými vtípky... je to milé, ale je to vše. Když si něco objednáte, tak se pro to zastavíte, vydají vám to a to je taky vše. Ale dá se tam zažít i pomíjivé kouzlo. V čem tkví? Samozřejmě že v tom sympaťákovi na výdejním místě e-shopu! M... m... mmm... pan M... Ani to jméno mi nejsem schopná vymyslet! Ale pár balíků už jsem si i tak trochu kvůli němu objednala, když jsem zjistila že krom e-shopu provozují i balíkovnu. Poprvé jsem ho viděla už na...
Další informace

Moment 40/52

Obrázek
Pátek, po práci, opět v Horách . Potřebovala jsem sem jet, hodit se do klidu, odkud mě zase vyvedl barevnější Roman, a urovnat si nějak v hlavě myšlenky; však už tomu říkám terapie Horama . Sluníčko, stoh slámy a ten výhled! Ale tentokrát to na mě moc nepůsobí... no co, zkusila jsem to... Vracím se přes park na náměstí, po pěšině proti mně jde chlap. Naše pohledy se střetnou, úsměv, který mi věnuje, mu vracím. Na to mi potřeje ještě "dobrý den", já mu potěšeně odpovídám i na to. Už se jen mineme a mně se částečně vrací ten hřejivý pocit, že Horalé jsou milí!
Další informace

Jacques Prévert (do třetice) - Jak namalovat portrét ptáka

Obrázek
Milé a výstižné... :) Jak namalovat portrét ptáka (Else Henriquezové) Musíte nejdřív namalovat klec s otevřenými dvířky pak namalovat pro ptáka něco krásného a prostého a milého co ptáka přiláká postavit plátno poblíž stromu na zahradě v hájku nebo v lese ukrýt se za strom a mlčet nehnout ani brvou... Někdy pták přiletí hned se vší kuráží a jindy váhá celé roky než se odváží Nesmíte ztratit trpělivost čekat čekat třeba celou věčnost Čas čekání však není nijak úměrný kvalitě obrazu Když konečně pták přiletí pokud přiletí že musíte mlčet z hloubi duše počkat až vletí do klece a když je uvnitř musíte zlehka zavřít štetcem dvířka a potom smazat všecky mříže a dávat pozor abyste mu nezkřivili ani pírko Musíte namalovat strom a najít ptáka tu nejkrásnější větev a namalovat listí na větvích a svěží vánek sluneční paprsky a bzukot hmyzu v žáru léta a potom čekat až pták začne zpívat Jestliže nezpívá je to zlé znamení znamení že obraz není k ničemu než k vyhození Když zpívá je to dobré znamení ...
Další informace