Jak jsem se učila lyžovat

Fotodokumentaci k tomu nemám, ale všechno se to stalo. Ještě před rokem bych tomu možná sama nevěřila...

• když v létě čtrnáctiletá neteř přišla s nápadem, že mě bude učit lyžovat, neměla jsem s tím problém, vždyť to je až za půl roku!
• ona ale přesně tyhle věci nezapomíná a asi před čtrnácti dny s tím přišla znovu a včera mi volala, že tedy dnes jdeme... a já přece nechci být za sraba! :)
• půjčili mi lyže, boty i rukavice, vyměnili moje prý úplně nevhodné ponožky za podkolenky, věnovali oteplováky, které už všem byly velké a chtěli je prý věnovat na charitu, a usoudili, že kalhotky, podprsenku, tričko, mikinu a bundu a čepici s bambulí si mohu nechat vlastní...

  ---

• zakoupili jsme si jízdenky na dětský provazový vlek, kde je normální, že jezdí jeden velký dospělý s malým dítětem, takže my dvě slečny jsme tam skoro zapadly :D co na tom, že menší učila lyžovat větší...
• během hodiny jsem zvládla techniku pluhu a obloučků - na slalomové dráze se zvířátky :) - a spadla jsem jen dvakrát, takže moje učitelky (k neteři se přidala i moje sestra) usoudily, že můžu jít na velkou sjezdovku
• vlekař mi při první jízdě vlek zpomalil a pomohl a už jsem jela odhodlaně nahoru; tam mě však odhodlání přešlo...
• ten kopec pode mnou mi naháněl strach (na to učit se lyžovat jsem prostě stará!), ale nahoře jsem zůstat nemohla, že? :)
• takže pluh, obloučky a spousta pádů - asi málo zvířátek :D
• během další hodiny jsem sjezdovku sjela čtyřikrát (na vlek jsem nasedala už bez zpomalování :) ) a, protože jsem musela dodržovat všechny ty pokyny typu "těžiště dopředu, přenes váhu, hůlky dozadu, ohnutá kolena", bolelo mě úplně všechno
• byla jsem ráda, když jsem si pak zula těžké lyžáky a svlékla mokré oteplováky, ale mám neskutečnou radost z toho, že jsem to dala! :)))

• za týden mám jít znovu... uvidíme...

• stejně se budu víc těšit na to, až zase na jaře pojedeme vodu... to se člověk u pádlování stíhá i kochat a obav je tam podstatně méně :)