Pro dobrou náladu

Zkuste se vžít do situace: vstanete dřív, abyste mohli jít brzy do práce (a brzy z práce) - v pět - ještě v posteli řešíte dilema, jestli si ještě půl hodiny nepřispat nebo fakt vstát. Pokušení často neodolám, ale dnes jsem se pár minut po páté fakt donutila z vyhřáté postele vylézt. Vypravila jsem se a za půl hodiny už stojím v garáži a za další půl hodiny - v šest - už si plánuju být v práci. V půl třetí to tam můžu zabalit!

Pokud Vás zatím z idylické představy vyvádí pouze ta časná ranní hodina, tak vězte, že ten okamžik, kdy mě osobně to brzké vstávání teprve zamrzí, právě přichází.

---

Otočím klíčkem v zapalování, v autě jen zabublá a nic víc. Ta blbá baterka je zase vybitá!

Oblečená, namalovaná a navoněná si zase vlezu do postele, které ještě tak úplně nevystydla, a čekám na autobus, který jede ve čtvrt na sedm. Po sedmé jsem v práci.

Namalovaná. To mi připomíná, jak jsem si minulý týden vzala dovolenou a měli jsme s přítelem jet do Prahy. Pro změnu jsem se rozhodla jet autobusem. Čekám půl hodiny a nic. Pravděpodobně skončil v nějaké sněhové závěji, takže jdu zase domů a je po plánech. Když už jsem se ale namalovala, tak alespoň půjdu s chlapama házet sníh ke garážím. Úžasná dovolená!

Někoho by to naštvalo. Mně osobně to bývá spíš líto. A pak jsem otrávená. K tomu navíc tohle pokročilé období zimy, které je velmi psychicky vyčerpávající...

A když se k tomu přidá další negativní faktor - naštve Vás šéf, kolegyně, spolubydlící, partner, či rodina; venku je fakt hnusně a nemáte žádný program; případně je důvodem kolísající hladina hormónů před menstruací - je to tady.

Blbá nálada. Depka. Osobně to nazývám nenáladou - to totiž nezní tak strašlivě.

Někdy se s ní těžko bojuje, ale jindy pomůžou i jen maličkosti. A že těch způsobů, jak bojovat, my ženy máme!

Co třeba zajít do cukrárny? Možná to není úplně nejlepší řešení, ale docela často funguje - ostatně jako mnohá další řešení, která nás potěší, ale postrádají jakoukoliv racionální podstatu. Nakupování čehokoliv je toho důkazem. Často si pořídíme něco, co bychom si za normálních okolností vůbec nekoupily.

I když návrat sezóny pomerančových jogurtů mě potěšil a koupila bych je i kdykoliv jindy, tak má další úžasná páteční koupě už tak logická není. Neodolala jsem v Intersparu vykrajovátkům z kolekce Teribear. Co na tom, že je dávno po Vánocích?! Co na tom, že jsem ani o Vánocích nepekla?! Ale jsou to překrásná vykrajovátka! Medvídková. A jeden medvídek má vykrojené srdíčko, takže takové linecké medvídkové by muselo být úžasné - slepené červenou marmeládou, aby to dobré medvědí srdce vyniklo! Vymyšlené to mám hezky, tak jsem zvědavá, kdy na to dojde... a i kdyby ne, tak nákupem výrobku z kolekce Teribear jsem alespoň trochu přispěla na dobrou věc! Plus z té medvídkové pečící idey mám radost.

O něco logičtějším způsobem boje je se z toho vypsat - třeba tady na blogu. To pomáhá.

A úplně nejvíc pomáhá se tak nějak hezky zasnít - vlastně to je ta medvídková pečící idea, žádné jiné sny momentálně nemám... ale že zase přijdou... a pak mi bude jedno, že venku mrzne a sněží a že mi auto nejede, když brzo ráno vstanu... :)

Kéž už by to bylo! A nebo kéž už by bylo jaro! (další z nenálady vyvádějící sen)

Holčičky, a jaké jsou Vaše osvědčené způsoby boje proti špatné náladě?