Do Českého ráje cesta příjemná je...
Pokračujeme v roubenkách. Jen tahle je z trochu netradičního materiálu...
Vytesaná do kamene. Původní (a dřevěnou) předlohu si můžete prohlédnout v Corlyině článku o Kopicově statku, který je krásný sám o sobě, ale navštěvovaný právě díky skalním reliéfům, které pan Kopic vytesal do skal. Jeho díla - vůbec bych netvrdila, že amatérská! - prezentují především osobnosti české historie, ale vzhledem k tomu, že historie není mé hobby, tak foto jednoho, kterého jsem stoprocentně poznala... navíc je to pro mě stylové, že?! :)
Jdeme dál. Máme před sebou ještě pár kilometrů a spoustu krásných výhledů na Hruboskalské skalní město. Zde Vyhlídka na kapelu. I při minimu fantazie tam tu skupinu skalních hudebníků musíte vidět. A kousek blíž před nimi, ta osamocená skála vykukující mezi stromy, to je Kapelník, ale jak tak na něj na té fotce koukám, tak mi připomíná něco úplně jiného... :D
A došli jsme do oblíbeného arboreta, které bylo prosluněné stejně krásně jako minule...
Nedostatek v podobě stále ještě holých stromů kompenzovala přítomnost rozličných jarních květinek... ;)
Výhledy do kraje, na bizarní skalní útvary i zkoumání lesního kvítí bylo závěrem doplněno ještě o pohledy na hladinu lesního jezírka, které krásu svého okolí doslova násobilo...
 |  |
Můj první jarní výlet byl parádní, jen mě po těch asi deseti kilometrech trošku bolí nožky. Ten zítřejší bude odpočinkový, však jdu také s mým antituristou... :)
Komentáře
Okomentovat