Bez nálady, s jedním malým očekáváním...
Mám chuť nalakovat si nehty na rudo, přestože si nehty na rukou nikdy nelakuju. Koupila jsem si ten lak už loni v nějaké super akci, abych si nalakovala nehty na nohou, protože nalakované nehty na nohou v sandálkách nebo naboso někde u vody se mi moc líbí... bez těch si léto představit neumím. Tak snad proto, že lakování nehýtků na nohách je někde v nedohlednu - právě přišla další průtrž mračen a kapky vody zase vyťukávají do parapetu ten svůj hit - proto tu možnost zkrášlit si ruce zvažuji... ale zůstává jen u zvažování. Na následnou akci mi chybí energie.
A tak je to se vším...
Nevím, kdy naposledy jsem sem na blog napsala smysluplný článek. Tak moc bych chtěla psát, ale ono to nejde. Nejde mi psát, nechce se mi číst, o domácích pracích ani nemluvě, nebaví mě chodit do práce ani nakupovat, jen bych nejraději zavřela oči a spala, nebaví mě už ani fotit. A hlavně mě nebaví pořád dokola přemýšlet nad mými zdravotními problémy a ošetřující lékařkou, která mám pocit mi ty moje příznaky už ani nevěří. A nebaví mě neustále přítelovo naléhání na to, abych si našla jiného lékaře. Obešla jsem jich už tolik a všude mi říkají, že jsem zdravá!
Tak proč se tak necítím? Proč mi chybí energie a chuť do čehokoliv? Psychicky mě to zmáhá. Možná by pomohlo přeléčit právě tu psychiku...
... i když! Je jedna věc, na kterou se teď těším (a která mě stejně zklame), respektive jeden člověk. Anděl. Už jsem zapomněla, jak mě zjištění o něm zraňovala. Jak jsem zjistila, že příležitost se s ním potkat se blíží, tak jsem si vybavila jen ty krásné okamžiky a všechny ty mé nereálné sníčky. Vím, že nic z toho už se nevrátí, ale stejně se těším. Že by Corlyin recepis mi ho přivolal zpět?
Každopádně to odpočítávání do příslušného dne je tak milé. Mám to tak ráda. Něco si naplánovat a pak na to s radostným očekáváním vyčkávat, až to dojde splnění. Základem je však neočekávat nic nemožného. A to zvládám. Jen bych potřebovala víc takových světlých bodů v budoucnosti...
... ale jsem tam, kde jsem začala. Já si kvůli té bezejmenné nemoci, která mě trápí, nemůžu ani pořádně nic naplánovat.
Krásný nový týden všem! A slibuji, že se trochu vzmužím... minimálně v ten očekávaný den... :)))
Komentáře
Okomentovat