Střípek ze současné francouzské literatury

Měla bych si pořídit čtečku elektronických knih, nahrála bych si do ní všechny možné knihy, které jsem porůznu postahovala z internetu, a konečně bych je přečetla. A nebo bych ji položila na tu hromadu skutečných knih v nočním stolku, které jsem nutně musela do své domácí knihovničky zakoupit... :)

Miluju knihy, jen poslední dobou nemám náladu či energii si číst... a když už, tak jen něco obsahově a objemově nenáročného.

---

Francouzi to prý mají jinak. Na českém serveru livres.cz jsem četla, že Francouzi milují romány - a čím tlustší, tím prý lépe. Povídka není Francouzi vyhledávaným literárním žánrem a povídkové knihy zůstávají ve francouzských knihkupectvích často dlouho ležet...

Přesto jsem v seznamu deseti nejprodávanějších frankofonních spisovatelů současnosti - hledala jsem takového francouzského Viewegha, rozumějte :))) - objevila autorku, která debutovala právě s útlou sbírkou povídek. Anna Gavalda. Jak jsem si tak o jejích knížkách četla, tak mi něco z jejího díla najednou začalo být povědomé... vždyť já ty její knížky mám! Byly jednou přílohou k nějakému holčičímu časopisu a tehdy mi jejich přečtení neudělalo vůbec špatně...

Hned jsem se po Kdyby na mě tak někdo někde čekal a A taková to byla láska šla podívat a následně jsem s Annou Gavaldovou strávila víkend. Krom toho, že jsem začala číst tu její sbírku povídek - však jak by mě mohl neoslovit už jen samotný název: Kdyby na mě tak někdo někde čekal :) - pustila jsem si i film natočený podle jejího románu Prostě spolu, který jsem si asi před týdnem obstarala, neb mi chyběl do mé sbírky filmů s Audrey Tautou. Film to nebyl špatný, jen už jsem asi přišla o část své naivity a nevěřím na prvoplánové konce typu "šla ho vyprovodit na letiště, ale nakonec vůbec neodletěl... protože si až tam uvědomil, jak moc ji miluje"...

Viewegh by to tak přece nenapsal! :D

Film je natočen i podle již zmiňovaného románu A taková to byla láska, ale vzhledem k tomu, že mezi protagonistkami nefiguruje má oblíbená Audrey, tak ho ve své skromné francouzské filmotéce zatím nemám, ale napravím to. Na děj knihy a ani na závěr si už příliš nevzpomínám, ale doufám, že tento neskončí podobně kýčovitě!

Chápu, že román musí převyprávět příběh od jeho začátku, až do jeho pokud možno šťastného konce. To povídka je jiná. Uvede nás do děje, sem tam něco naťukne a než se nadějeme, je konec... dočteme poslední řádek a mělo by nás to přivést k zamyšlení o tom, co se stalo, a o tom, co se asi bude dít dál. To se mi na povídkách moc líbí. A stejně tak tomu je  v případě Gavaldiných nouvelles... jsem přibližně v polovině oné útlé knížečky a těším se na pokračování - takhle knížka neskončí na oné hromadě v nočním stolku! Však i těm konzervativním Francouzům se líbila, když byla Gavaldinou vstupenkou do světa literatury... ;)

A pak - až si ji vytisknu - si ji dám ještě jednou a francouzsky. Však proto jsem po francouzské současné literatuře vůbec začala pátrat. Teda ne, že bych kdy nějakou livre en français krom Malého prince přečetla do konce, ale právě proto jsem hledala ty povídky! :)

V případě zájmu o stažení nějaké té e-livre, e-book či e-knihy stačí do vyhledávače zadat název díla a jméno nějakého toho serveru sloužícího ke sdílení dat; ne že bych Vás chtěla k něčemu ponoukat, ale zkusit se to dá třeba takhle: Je voudrais que quelqu´un m´attende quelque part megaupload - úspěch není zaručen v případě všech děl, ale vzhledem k současnému rozmachu elektronických knih se to snad bude dařit jen a jen častěji...

Závěrem bych chtěla znovu pozvednout tento odkaz: livres.cz, což je sekce portálu iliteratura.cz věnovaná frankofonní literatuře a každý zájemce o literaturu, a nejen o tu francouzskou, si tam jistě najde to své!

Ještě dodám dvě jména spisovatelek, které mě zaujaly a o kterých bude řeč třeba někdy příště - Amélie Nothomb a Véronique Ovaldé - a jdu si zase kousek rozečtené knížky přečíst... ;)