Zažít něco (s)nového!

Malého prince mám moc ráda, takže mi udělalo radost, když jsem zjistila, že se připravuje animovaná filmová verze. Premiéra je plánována na 7. října tohoto roku. Až za deset měsíců; ale po shlédnutí traileru musím říct: hurá, mám se zase na co těšit! :)

La Célibataire je komiks "pro velký holky", jehož autorkami jsou quebecká spisovatelka India Desjardins a francouzská ilustrátorka Magalie Foutrier. A Nezadaná je český název, pod kterým tento komiks vyšel v nakladatelství Motto. Ano, holčičky, už i k nám dorazily tyhle komiksy, které jsou třeba ve Francii velmi populární!!! A doufám, že je to první vlašťovka a dočkáme se i dalších komiksů pro ženy. zdroj: La Célibataire zdroj: Albatros Media Nezadaná je jako já nebo jako Vy , když jsme zrovna single. Nemůže zapomenout na Bejvalýho , ale přesto je strašně v pohodě a nic ji netrápí... teda až na pár drobností: těžce otvíratelná víčka od zavařenin, boj s pavouky a jinou ohyzdností, kamarádky hovořící jen a pouze o dětech, šaty se zipem na zádech, žádné nové zprávy, vaření pro jednoho, nedokonalá postava a hlavně chlápci, se kterými se čas od času sejde... :D V knize se najdete! :) Myšlenkové pochody Nezadané Vám budou velmi povědomé. Pokud je Vaše nezadanost minulostí, budete...

zdroj obrázku Nebrat se příliš vážně. Cestovat na zvláštní místa. Chodit včas. Pracovat na velkých nápadech. Užívat si života. Poslouchat hudbu. Dívat se ke hvězdám. Jít na skleničku. Dělat chyby. Pracovat na smyslu svého života. Dát kočce mléko. Naučit se vychovávat. Nestárnout. Udržovat kontakty. Zalít květiny. Pomáhat ostatním ke štěstí. Vytvářet pěkné věci. Usmívat se. Co z toho si dnes můžete odškrtnout? ;)

Tak jsem si klikla na dnešní google logo a objevila svět krásných fotografií Roberta Doisneau, jež zachycují především každodenní dění, ale i humorné chvilky v ulicích Pažíže. Z těch fotek čiší pohoda, tak jí kousek posílám i Vám... Po chvíli prohlížení jeho obrázků jsem došla k názoru, že kniha jeho fotografií je to, co chci k narozeninám. Navíc mají na bookdepository.com teď desetiprocentní slevu na vše! :) A jak Vám se líbí? ;)

V dvacátých letech minulého století končí éra němého filmu a v Hollywoodu se začínají natáčet zvukové filmy, což je jen jedna z první filmových revolucí. Časem se ke zvukům přidávají ještě barvy, film využívá nové a nové technologie a filmový průmysl vzkvétá dodnes. Čím víc dé , tím víc film? Už asi jen já jsem nikdy neviděla žádný 3D snímek... Kdo by to čekal, že v roce 2012 bude mezi filmy s nejvíce nominacemi na Oskara černobílý film? Kdo by čekal, že bude ten film (téměř) němý? Ale v jednoduchosti je krása a i bez zvláštních efektů může vzniknout skvělý film! Upoutávka je velmi lákavá. Nadchne Vás nápad, herecké výkony a hudební doprovod, takže jste zvědaví... radila bych však nemít přehnaná očekávání! Vzhledem k tomu, že je němý, nečekejte výrazně komplikovanou zápletku. Sto minut je na samotný příběh trochu moc i přes ty skvělé herecké výkony, hudbu a sem tam nějaký zvukový efekt, který překvapí. Skalní filmoví fanoušci jistě ocení pohled do filmové minulosti, nadšence do psychol...

Když říkám "kdo maže, ten jede", vůbec nemám na mysli tu kontrolku mazání v mém autě, která už nějaký čas divně poblikává. Prý je to právě jen tou kontrolkou, tak tomu musím věřit, protože jinak mazání motorových vozidel vůbec nerozumím... ... ale jinak mažu! A jsem na tom mazání momentálně docela závislá! Mažu chleby, které peču v pekárně, vánočním to dárku, který jsem vzala na milost, mažu bagety a jiné pečivo. A mažu slaným máslem, které jsem shledala geniálním. To minulé bylo francouzské, tohle je belgické s krystalky mořské soli z Camargue... Nejsem žádná gurmánka, nepoznám sůl z Camargue od jakékoliv jiné soli, ale v kombinaci s kvalitním máslem je to prostě skvělá kombinace! Už se těším na snídani... ;) Dobrou noc!

Poté, co jsem přečela dva výběry ze Snoopyho (a čekám na třetí) jsem se začala shánět po nějakém dalším komiksu. Rozhodně ne nic akčního. Lákal mě spíš nějaký holčičí , jakých jsem na francouzském Amazonu viděla spoustu... ovšem na českém trhu je to nedostatkové zboží! :/ Tu myšlenku na holčičí komiks jsem neopustila, ale nijak zvlášť po něm ani nepátrala... až náhodou jsem pak na bookdepository narazila na Joséphine . Jako první mě zaujalo samotné jméno - Ona se jmenuje Josefína! Kolikrát jsem tohle jméno použila jako login na různých internetových stránkách... proč asi? ;) - zaujala mě i obálka a neméně i popis titulu: Josefína je svobodná třicítka... :))) Z pochopitelných důvodů mám slabost pro čtení o single třicátnicích... ;) Našla jsem se v tom! V tom, jak se Josefína vrátila z dovolené, jak se po dovolené vrátila do práce, jak nemá nic na sebe, jak triumfálně nakupuje pro dva (to nepochopíte, když si nejdete koupit jednu porci lososa jako já onehdá - hned jsem si na Joséphine...

Zpět k mému letnímu čtení , respektive zpět k mým "francouzským" knihám (vlastně vůbec francouzské nejsou, jen překlady z angličtiny, ve které bych si jinak já těžko něco přečetla!). Za prvé jsem nadšená, že jsem schopná cizojazyčnou knihu přečíst a mít z toho požitek, a za druhé přicházím z poznatkem, že to cizojazyčné čtení dává daleko větší prostor fantazii... nevím, jestli bych z nich v češtině byla tak nadšená! Les petits secrets d'Emma (Emina malá tajemství) je kniha, která mě baví, nad kterou se rozplývám a která mě rozněžňuje. Zatím jsem asi ve dvou třetinách a jsem zvědavá, jak se Emin příběh vyvine. Les petits secrets d'Emma je velmi výstižný název a moc se mi líbí ta červená obálka. Ta fialová, jež vychází z původní anglické, se mi nelíbí a její význam bych pochopila až kdesi v půli knihy, kde se objevuje krásné přirovnání k panáčkovi ve "sněžítku"... trochu pozdě. A ten název? Dokážete udržet tajemství? To je jak název nějaké psychologické pří...

To už je dávno, když jsem tu psala o tom, že bych ráda ochutnala šneky - jakože hlemýždě, abysme si rozuměli - tu je ten sáhodlouhý článek o tom, jak dostat šneky z trávy na talíř . A stejně tak jako sáhodlouhé o tom bylo psaní, sáhodlouhá by byla i příprava. Takže když jsem v letáku z Lidlu hlemýždě po burgundsku našla, nebylo nic jednoduššího než si je koupit... Můj muž mi zakázal o tom vůbec mluvit (stejně jako nesmím mluvit o finských flaeskesvaer - rozumějte škvařených vepřových kužích, které jsem v Lidlu kupovala, když měli skandinávský týden, a na kterých jsem si fakt pochutnala), všichni mi říkali, že se mnou šneky jíst nebudou a já jsem si zakázala hlemýždě vůbec představovat. Nad roštěnkou si přece taky nepředstavujeme krávu, že? Tam by nás to ani nenapadlo... tak proč v případě hlemýždě? :) Koupila jsem je mražené, dvanáct kousků za osm pětek. Při surfování po internetu jsem usoudila, že je to docela dobrá cena, zvlášť vezmu-li v potaz čemu všemu jsem byla ušetřena, chtěl...

Když jsem si u Vendy na blogu přečetla článek na téma filmy dle knižních předloh , nenapadl mě jediný film, který by byl lepší nebo přinejmenším stejně tak dobrý jako původní kniha. Pak jsem si ale vzpomněla... nedávnou jsem si koupila DVD s filmem Mikulášovy patálie a tenhle film mě vskutku nadchl... Filmové příběhy Malého Mikuláše, jeho rodiny a jeho malých kamarádů jsou inspirovány knihami Goscinnyho a Sempého a toto filmové zpracování je vskutku povedené. Úžasné černo-červené ilustrace z knihy jako by ožily a s ním i celý Mikulášův svět. Ten je i ve filmu vykreslen tak, jak jsou ho schopny vidět jen děti, což jistě zaujme nejednoho dospělého a může tak zjistit, jak je pro děti nelehké soužití s dospěláky. Samozřejmě s nadsázkou! Celý film je roztomile humorný, budete se minimálně usmívat, místy však smát... Normálně rodinné filmy nemám ráda, ale tento rozhodně doporučuji všem generacím! Každý si v něm totiž to své najde...

Já jsem vždy jaká jsem,  jsem prostě taková, když mám chuť směju se... Jacques Prévert - Jsem jaká jsem Já jsem vždycky jaká jsem Jsem prostě taková Když mám chuť směju se I když se nikdo tak nechová Mám ráda koho ráda mám A není to moje chyba Že je to vždycky někdo jiný Kdo mě tu v noci líbá Jsem vždy jaká jsem Jsem prostě taková Něco jiného kdo po mně chce Ať si mě vychová Stvořená k milování Na tom se těžko co změní Podpatky vysoké A tělo ztepilé Prsa mám tvrdá dost A pod očima kruhy Pojďte Jsem pro radost Co pak cítí ten druhý Co je vám do toho Vždyť já jsem jaká jsem A nic vám není do toho Příběhu co se mi stal Ano Milovala jsem někoho On mě též miloval Jak děti jsme se měli rádi Prostě byla to láska Která už náhle není Když se ti líbím proč ti to vadí Jsem tu abys mě laskal A na tom se sotva co změní - Je suis comme je suis Je suis comme je suis Je suis faite comme ça Quand j'ai envie de rire Oui je ris aux éclats J'aime celui qui m'aime Est-ce ma faute à moi Si ce n...

Pokochejte se mým loňským vánočním dárkem. Ne, že bych ujížděla na fialové, ale ty pohlednice jsou dokonalé... Jistě by bylo romantičtější obdržet takové psaníčko od milovaného muže poštou a na něm nějaký milý vzkaz, ale jsem ráda, že tyhle pohledy mám i bez toho. A i s tím, že krom jediné nepoužité, jsou všechny ostatní popsané; vlastně je mi líto spíš to, že po více než osmdesáti letech jsou ta psaníčka místy nečitelná. I tak se dá mnohé domyslet... Ovšem jeden by čekal, že na tak romantické pohledy se píšou i romantické texty, ale není tomu tak! Na té vpravo nahoře se píše: Nejprve přijmi ode mne srdečný pozdrav a vzpomínku. Pohled, který jsi mi zaslala, jsem obdržel, ale příliš mne nepotěšil, proč víš lépe než já. Dík za něj. Pozdravuj ode mne ty tvé přítelkyně. K. (2/12 1929) Zkouším si představit ten příběh; co všechno mu mohla slečna Zděnka napsat? Na té krásné vpravo dole: Aničko! Srdečný dík za Váš dopis. Byl jsem potěšen, že není pravdou to, co jsem si myslel. Píšete, že ...

Prohlédli jsme si krásné fotografie exotické přírody , proletěli jsme se nad Evropou  a dnes tu máme Bertrandovi pidilidi, tedy človíčky zachycené z nebeských výšin... sklizeň bavlny (v okolí Banfory, Burkina Faso) Ta fotka mi přijde strašlivě dojemná. Ostatně nejen tato jedna; je velmi zajímavé vidět, jak se žije mimo Evropu, občas je to docela překvapité. Pozastavujeme se nad tím stejně tak, jako by se oni pozastavovali nad naším způsobem života. Což mi připomíná mé tolik oblíbené Tunisko, vzpomněla jsem si na Jalela, který neuměl číst a psát, z mé poslední návštěvy tam . V dnešní době je to fakt smutné... A propos Tunisko:  žena v poli, Tunisko A zůstáváme v Africe... velké prádlo (řeka Senegal u města Matam, Senegal) Divila by se ta paní, že u nás věšíme prádlo na šňůru nebo drátěný sušák? sušení prádla (řeka Chari u města N'Djamena, Čad) Asi je to celoafrický zvyk! Ač já nedám na vymoženosti typu automatická pračka dopustit, tak na druhou stranu sejít se s přítelkyněmi u ...

Holčičky, uznejte, že ten prstýnek je ujetej, ale tak krásnej! A teď ho můžeme vyhrát!!! Stačí se přihlásit do soutěže na blogu Letilor (francouzsky či anglicky) -  ZDE ! ;) Prstýnek je prací Fabienne , jejíž bižu je velmi originální. Uznejte sami... Ale vyzdvihnout chci i Letilořin blog , který je plný originální baculaté módy. Prohlédněte si její modní kombinace   a uvidíte! Vždy, když mi ve čtečce některý z jejích outfitů přistane, tak jen tiše závidím, jak krásně umí nakoupit a skombinovat! Ne, jak když já sháním jedny blbé džíny v tuzemské obchodní síti s XXL módou  - stále je nemám... Tak alespoň o tom prstýnku si chvíli nechám zdát! :)))

Nedávno jsem Vám představila francouzského fotografa Yanna Arthuse-Bertranda a jako ukázku z jeho práce jsem vybrala nádherné fotografie exotické přírody  z různých hodně vzdálených koutů světa. Tentokrát se z výšin porozhlédneme po krásách Evropy a začínáme ve Francii... srdce (1990, u města Voh, Nová Kaledonie, Francie) Vožské srdce ( trochu hloupý překlad ) je božské! :) A právem dostalo čestné místo obálce již zmiňované knihy Země krásná neznámá . Osobně bych se nad ním také chtěla proletět... však kdo ne? tulipánová pole (v blízkosti Lisse, amsterdamská oblast, Nizozemsko) Tam je krásně! Měla jsem tu příležitost Nizozemsko navštívit a opravdu to tam skoro všude takhle nádherně kvete. Jen Google fotil v nějakou špatnou chvíli a na fotomapě  po barvách ani památky... takže znovu díky Bertrandovi! sníh ve stínu stromů (Waterloo, Belgie) Tahle fotka je oproti tulipánům o trochu aktuálnější, ale nechci Vás děsit... jen ji rychle zkoukněte a jedede dál. Na Island! hora Mae...

Když jsem obrázky francouzského fotografa Yanna Arthuse-Bertranda viděla prvně, tak jsem jen nevěřícně zírala a kochala se tou krásou, která se nabízí letcům, ptákům a andělům, tedy všem těm kteří zrovna nestojí nohama na pevné zemi a shlíží na ni z výšin. Ovšem podmínkou je, že se té kráse musí umět otevřít stejně tak jako Yann Arthus-Bertrand ... Let ibisů rudých (Pedernales, delta Amacuro, Venezuela) Zpočátku své kariéry se Bertrand specializoval na fotografování zvířat, dokonce na tři roky odjel do Keni, kde se věnoval studiu chování a fotografování lvů. Až časem se zaměřil na letecké fotky a založil vlastní fotobanku jménem Altitude zaměřenou právě na fotografie z nadpozemských výšin. Do Keni se později vrátil znovu, aby krásu země zvěčnil i z výšky... Plameňáci růžoví (jezero Nakuru, Keňa) Letecká fotografie. Úžasná fotografická disciplína, která rozšiřuje obzory všem těm, kteří nemají tu možnost vidět svět, jeho krásy a barvy z výšky. A že je o co stát! Zvlášť zachytí-li tuto kr...

Měla bych si pořídit čtečku elektronických knih, nahrála bych si do ní všechny možné knihy, které jsem porůznu postahovala z internetu, a konečně bych je přečetla. A nebo bych ji položila na tu hromadu skutečných knih v nočním stolku, které jsem nutně musela do své domácí knihovničky zakoupit... :) Miluju knihy, jen poslední dobou nemám náladu či energii si číst... a když už, tak jen něco obsahově a objemově nenáročného. Francouzi to prý mají jinak. Na českém serveru  livres.cz  jsem četla, že Francouzi milují romány - a čím tlustší, tím prý lépe. Povídka není Francouzi vyhledávaným literárním žánrem a povídkové knihy zůstávají ve francouzských knihkupectvích často dlouho ležet... Přesto jsem v seznamu deseti nejprodávanějších frankofonních spisovatelů současnosti  - hledala jsem takového francouzského Viewegha, rozumějte :))) - objevila autorku, která debutovala právě s útlou sbírkou povídek. Anna Gavalda . Jak jsem si tak o jejích knížkách četla, tak mi něco z její...

Že nadpis zní nelogicky? Zní. Ale svého času, když jsem ještě doma neměla internet a u počítače v práci zase repráky, tak jsem si hudbu vybírala jen podle toho, jak se mi líbilo zpracování obalu na CD... a fakt je, že tahle metoda většinou fungovala! :) I kdybych nevěděla, že Mylène Farmer mě svou hudbou neumí stoprocentně oslovit, tak ani podle tohoto obrázku bych po albu "nesáhla" všema deseti, jen bych ho imaginárně obracela v rukou a zkoumala... a to i přestože se mě právě tenhle výjev, který zvolila na singl se Sealem, velice líbí. Ale ten mě spíš oslovuje z toho důvodu, že mám tak nějak slabost pro dvojice na první pohled zcela odlišných osob - black & white, pán v nejlepších letech & slečna sotva dospělá a tak... Mylène Farmer & Seal Přítomnost zpěvačky - nevím proč, ale ženské hlasy mému uchu zní libozvučněji - s kytarou jsou obvykle neklamnou známkou toho, že se mi album prostě bude líbit... však ta kytara mnohé písně také doprovází. Na obálku tohoto CD...

Doteď jsem si myslela, že erotoman je sexuálně posedlou osobou, ale označení erotomanie skrývá i jiný význam: jde o bludnou představu a její projevy, jedinec postižený erotomanií je přesvědčen, že je intenzivně milován někým jiným - toto přesvědčení je však mylné a objektivně nepodložené ( zdroj ) Ne že bych řešila, zda se mě tento problém týká ( I když i to je na pováženou! Neříkal mi tu kdysi někdo v souvislosti s posedlostí panem andělem, že jsem psychopatka? :D ), ale shlédla jsem francouzský film Má mě rád, nemá mě rád ( CSFD ) V první polovině snímku si myslíte, že sledujete romantický film - to když je příběh podáván ze strany studentky Angeliky. V polovině nastává zvrat a tentýž příběh shlédnete znovu, tentokrát pohledem kardiologa Loïca - druhá půlka je thriller. Ze zasněně zamilované a ve společnou budoucnost se ženatým lékařem doufající Angeliky se stává psychopatka. Erotomanka. "Žiju v jiném světě, mimo realitu. Žiju ve světě, v němž mě Loïc miluje, chrání mě a je s...