Malé radosti poštovní

O pohlednicích už tu řeč byla. O těch časem zašlých: neuvěřitelně kouzelných, zamilovaných a novoročních (à propos tenkrát jsem Vám slíbila ukázat Vám ty, které jsem dostala k Vánocům... tak snad to do těch příštích Vánoc napravím :))) ), o těch pohlednicích, které máme všichni tak rádi, ale přesto je už dávno neposíláme tak často jako dřív...

Ono poslat klasickou papírovou pohlednici není tak snadné jako poslat třeba MMS. Musíte ji někde koupit, znát adresu a PSČ příjemce (nemusím nikomu vysvětlovat, co je PSČ, že ne? :D ), sehnat známku příslušné hodnoty a nakonec najít poštovní schránku. A pak to ještě chvilku trvá, než adresát zaloví ve své schránce a mezi hromadou letáků ten malý skvost objeví. Ale zkuste si představit tu jeho radost a někdy někomu pohlednici poslat. Stojí to za to!

No, řekněte, kdy jste naposledy někomu nějakou poslali? A kdy Vám naposledy nějaká přišla?

---

Mně včera! A hned dvě! Jedna z Indie a jedna z Holandska... ;)

Ta holandská, to je na obrázku dole ta, na které je napsané Český Ráj... ;) Je od Wotienke. Když už nemám žádnou fotku z jejího úžasného koncertu, tak mám od ní alespoň pohlednici z výletu... :)

Pohlednice z výletu s velkou oblibou posílá i Corly a já mám pokaždé radost! :)

Ale ty pohlednice na obrázku nejsou z Corlyiných výletů, i když nepochybuju o tom, že by se určitě ráda podívala k Niagarskému vodopádu... :D

Ty krásné pohlednice z celého světa dostávám od té chvíle, co jsem se stala aktivní uživatelkou pohlednicového projektu postcrossing.com - princip je jednoduchý, pohlednice posíláte a na oplátku je od ostatních uživatelů zase dostáváte (více info zde - i v češtině). A každý den netrpělivě čekáte na pošťáka... :)))

A také na to, až ty pohlednice, které jste odeslali kamsi do světa, dojdou svého adresáta...

Uživatelé mají totiž různá přání ohledně psaníček, která by chtěli najít ve své poštovní schránce (fakt není náhoda, že v mé zatím skromné sbírce už se skví jeden anděl a několik medvídků :))) - jen se koukněte na můj profil ;) ) a rozhodnete-li se jim je splnit, tak netrpělivě čekáte na jejich reakce.

Z nakupování pohlednic a známek stává se závislost. Tedy alespoň v mém případě. Samozřejmě, že pohlednice prodávají v každé lepší trafice, ale při lepším hledání se dá sehnat i plno fakt krásných obrázků, které zaručeně udělají adresátovi radost...

Třeba ten černobílý pohled vpravo. Měla jsem fakt radost, když jsem v jednom knihkupectví v Praze objevila stojan plný podobně krásných pohlednic. Je úžasný! A už se fakt těším, až ho někomu, komu by se mohl líbit, pošlu...

A nebo ty pohledy s díly Alfonse Muchy! Jsou vydané Českou poštou, s předtištěnou známkou do zahraničí, ale přesto není snadné je sehnat. Když jsem naposledy na jedné okresní poště chtěla od každé dvě, tak těhotná poštovní úřednice obešla snad celou budovu a Jitřenka byla stejně jen jedna... :)

A výběrem pohlednice to teprve začíná. Je třeba vyplnit ještě ten prázdný prostor na její druhé straně. Je fakt zábavné psát třeba Nancy do USA, jak bylo na výletě... :)))

Postcrossing je jen varianta, možná Vás to ani nezaujalo, ale až půjdete o víkendu na výlet, tak pošlete pozdrav alespoň babičce! ;)